Předchozí část
,,Ani nemáte důkaz, že to byla Kathrin, nejde to vidět, v té nemocnici jsem to byla já!"Pohled Kathrin
Čas. Možná jen to mi znepříjemňovalo mojí situaci. Tak moc jsem se bála. Každý den jsem vyčkavála u Lukova lůžka. Vždy ležel tak klidně. Hrudník se mu pravidelně nadzvedával a na tváři mu hrál neutrální výraz. Denně jsem si pokládala otázku Co když se neprobudí? Vždy jsem nad tím jen pokroutila nesouhlasně hlavou.
,,Kathrin už deset minut vůbec nevnímáš, co se děje?" Šťouchla do mě při hodině nechápavě Lilly. Pořád jsem se ještě pořádně nezapamatovala z toho, co Lilly pro mě udělala. Zasloužila bych si pořádnou dávku nadávek na mou osobu.
,,Chybí mi.." Odpověděla jsem ji a smutně se na ní zadívala.
,,Pricová! Probíráte snad něco tak důležitého, že musíte rušit mojí záživnou hodinu?" Sundala si učitelka svoje brýle a tak vynikly její malé oči, které na mě působily jako malé kukadla právě narozeného dítěte.
Třídou se ozval tichý, nepatrný smích, který byl přerušený učitelčiným náhlým výkřikem. ,,Okamžitě všichni ven z mé hodiny!" Křičela společně se zvoněním, které upozorňovalo na konec vyučování. S třídy jsem vyběhla, jako první a vydala se rovnou k Harrymu. Celá škola je polepená různými plakáty a barvami školy. Odpoledne se koná fotbalový zápas mezi vysokou školy, se kterou válčíme o první místo každý rok. Od žáků jsem zaslechla, že většinou naše škola vyhrávala, ale byli i případy, kdy jsme skončili poražení.
,,Ahoj Harry!" Pevně jsem ho obejmula. ,,Těšíš se?" Usmála jsem se na něho širokým úsměvem. Harry se pobaveně usmál a pohledem sklouzl na moje tričko. Fotbalové tričko s potiskem, které mi Harry daroval, když jsme se loučili s vědomím, že se nejspíš už nikdy neuvidíme.
,,Pořád ho máš.." Dojatě se Harry usmíval. ,,Jsem nervózní" Dodal a skousl si spodní ret. ,,Já ti věřím, že to dokážeš" Sebevědomě jsem se na něho usmála a poplácala ho po rameni.
,,Všichni fotbalisté se odeberou na školní hřiště, opakuji, všichni fotbalisté se odeberou na školní hřiště!" Ozval se hlas z mikrofonu a já vydechla vzduch s plicích. Harryho jsem vzala za ruku a společně jsme vyšli na hřiště, kde se to má všechno udehrát.--
,,Dobrý den, žáci" Pousmál se na nás ředitel, který stál na menším vyvýšeném kopci u hřiště.
,,Jak už nejspíš všichni víte, každý rok se tady na tomhle školním hřišti odehrává zápas fotbalových družstvech mezi naší školou a vysokou školou od vedle, se kterou válčíme už pěkně dlouho" Hodně lidí se uchechtlo nad ředitelovým stylem mluvením a já nebyla vyjímkou.
Chtěl ještě něco namítnout, ale mikrofonu se ujal Harry.
,,Užijte si zápas a hlavně budeme rádi za Vaší podporu, ať vyhrajou ti lepší" Usmál se Harry a fotbalový zápas mohl začít.--
Bylo to vyrovnané a do konce zbývalo jen pár desítek sekund. Všichni byli napjatí.
Zrovna jeden blonďatý, kudrnatý kluk z vysoké školy mířil na branku, ale Harry míč pohotově chytil. Rozeběhl se a ve vzduchu kopl míč do vzduchu, kde ho kluk z naší školy odkopl do branky. ,,Jó!" Zařvala jsem a vyšvihla se na nohy. Rozhlédla jsem se po Harrym, ale to jsem dělat neměla. Ležel uprostřed hřiště a držel se pevně vzlykajíc za nohu.
,,Harry!" Rozeběhla jsem se k němu po schodech dolů. Lidi kolem sebe jsem strkala, abych se tam mohla dostat, co nejrychleji.Cestou jsem párkrát zakopla o pár kamenů na schodech, ale to mě v tuhle chvíli nezajímalo. U ležícího Harryho jsem zahlédla Justina, jak se nad ním sklání. ,,Vypadni od něj!" Zakřičela jsem plačtivě až sebou Harry mírně škubnul.
,,Harry. Já tě miluju" Řekl zoufale Justin a já nad ním jen strhaně stála. Cítila jsem se bezmocně. Cítila jsem, že bych měla zakročit, měla bych pomoct, ale nemohla jsem. Ředitel už zavolal lékařku, která má kabinet v přízemí.
,,J-justine?" Zašeptal Harry a mě se vehnaly slzy do očí.
,,Bože, zlato" Obejmul ho šeptajíc mu do ucha, že je všechno v pořádku.
,,Tak moc mě mrzí, co jsem udělal, nikdy si to neodpustím. Miluju Tě strašně moc a..a" Koktal Justin a já se jen široce nad nimi usmívala.
,,Pšt" Šeptl a políbil ho.
Dojatě jsem si zakryla ústa a z očí se mi skutálelo pár nepatrných slz.A skončili nakonec spolu. Šťastní.
_______________________________________
Comment&Votes
Takže tohle je před před poslední kapitola a máme tu konec.
ČTEŠ
You Are My World [CZ] ✓
RomanceMyslíte si, že dobro vždy zvítězí nad zlem? Že každý si zaslouží žít 'šťastně až na věky'? Život není fér a v reálném životě neexistují šťastné konce.. //Wattpad story\\ Romance Dokončeno ****** Nejlepší umístění #47 V Kategorii Romance!