You Are My World [CZ] ✓

•Trip•

předchozí část
,,Chováš se už,jako tvůj otec."

Pohled Kathrin
Po týdnu....

Čas plynul, jako voda a já se nestihla ani rozkoukat a další týden byl pryč. Moc ráda bych Vám řekla, co se za ten týden stalo, ale není co. Lukovi jsem se úspěšně vyhýbala a Luke se vyhýbal mě. S Lilly jsme si často vyrazili na nějakou procházku nebo jsme si šli zajezdit. Stali jsme se dobrými kamarádkami a já jsem ráda, že ji mám.

Zrovna teď poslouchám učitelčin výklad, do kterého se podle mě až moc vžila, takže tu mává rukama jako opice a otvírá pusu jako nějaká ryba na souši. Luke dneska není ve škole a překvapivě tu není ani Chris. Luka ani Chrise jsem ve škole už moc nepotkávala. Možná to bylo záměrně.
Učitelka se nadechovala k dalšímu slovu, ale vyrušilo jí hlasité zabouchání na dveře a nakonec se do třídy vřítil Luke společně s Chrisem. Na sobě měli džíny což není nic neobvyklého, ale Chris měl mikinu, pod kterou nic neměl. Nikdo jim nedával pozornost a ti nejchytřejší ze třídy si dál zapisovala věty z tabule.
,,Luku Hemmingsne a Chrisphere Blaku! To je tento měsíc již po osmé!" Zakřičela na ně učitelka a poupravila si své brýle na nose.
,,No třeba se naučíte slušnému chování na zájezdu, na který pojedeme.." Spiklenecky se usmála a já našla další důvod, proč ji nemám ráda. Škodolibost. Úplně z ní vyřazovala.
Žáci ve třídě začaly křičet jeden přes druhého. Křik se ozýval místností a já už byla téměř smířená s tím, že mi zachvíli vykrvácejí uši.
,,Kat! Chápeš to? My pojedeme na zájezd do lesa" Zamručela jsem něco na souhlas a protočila očima. I učitelka z nás nebyla moc natšená. Jen nad námi kroutila hlavou.

Rozhlédla jsem se po třídě a zahlédla Luka, který mě pozoroval. Měl prázdný výraz, ale vypadal zamyšleně. Jako by si sám pro sebe říkal, co na sobě mám změnit a co zase zachvíli pokazím. Nelíbilo se mi to.
Než jsme se stihli uklidnit zazvonilo.

Vydechla jsem přebytečný vzduch s plicích a rozešla se na záchod. Opláchla jsem si obličej a podívala se na sebe do zrcadla. Tmavé kudrnaté vlasy mi spadaly do studánkově modrých očí a já si odfrkla.
Upravila jsem si oblečení a chystala se jít zpátky do třídy, ale zaslechla jsem z nějaké místnosti hlasy. Byli mi povědomé. Vím, že by se cizí rozhovory poslouchat neměly, ale zvědavost mě přemohla.
Schovala jsem se za dveře a přiložila ucho ke dveřím,abych je líp slyšela.
,,Stejně tu sázku vyhraju.." Řekl neznámý hlas opovrhlivým tónem.
,,Hele ani tě nezná..-"
,,A na tebe se za den ani nekoukne!" Uslyšela jsem kroky a proto se radši rychle vypařila, než bych mohla mít problém. Hlasy jsem moc nerozpoznala, ale jeden ano. Jeden z nich patřil Lukovi.

****
S Lilly jsme se rozešli spolu na oběd. Po cestě nás pár lidí pozdravilo a já jim pozdravy s úsměvem oplácela.
Do školy jsem zapadla bez problémů, ale určitě to mělo, co do činění s Lukem. Chtěla jsem s ním tolikrát navázat konverzaci, ale on mě vždy tak odpálkoval, že jsem radši mlčela. Proto se mu radši vyhýbám obloukem.
,,Ahoj Kathrin a Lilly.." Pozdravili nás kluci, kteří s námi stáli v řadě. Konkrétně Justin, Tom a Tobias.
Justin byl velmi vysoký. Měl hnědé vlasy společně s zelenými oči. Tom byl jeho opak. Dokonce i povahově, jak jsem si za tu dobu všimla. Byl velmi tichý a stydlivý. Měl blonďaté kudrlinky a zářivě modré oči. Byl jen o trochu vyšší než já. A Tom. S tím jsem si rozumněla úplně nejvíc. Měl tmavé delší kudrlinky a hnědé oříškové oči. Výškově na tom byl podobně, jako Justin.
Společně jsme si sedli na židle ke stolu a dali se do jídla. Špagety.
,,Jdu si pro pití, nechceš něco Kat?" Zeptal se mě Tom a já zakroutila hlavou v záporu.
,,Ten je do tebe úplně zaláskovanej.." Zašeptala mi Lilly do ucha o trochu víc nahlas, než chtěla. Zasmála jsem se.
,,Lill má pravdu!" Vztyčil ukazováček Justin a mírně se zamračil. Na čele se mu objevila malá vráska.
,,Celý dny mluví jen o tob-..á už si tady.." Nervózně se podrbal na zátylku a usmál se na něho tím nejsladším úsměvem, který v tu chvíli mohl udělat.

--
Kluci mě nakonec doprovodili i domů a já jim poděkovala. Vytáhla jsem si klíče zpod baťohu, ale něčí ruka mi v tom bránila. Vykulila jsem oči a dech se mi zadrhl. Jestli mám být kdykoli jindy klidná, teď vážně ne.
Před mými dveřmi stál samotný Luke Hemmings a na tváři mu pohrával široký úsměv. ,,Mrzí mě, jak jsem se k tobě choval.." Promluvil po chvíli ticha. Pokusila jsem se z jeho očí něco vycítit, ale marně. Možná jsem čekala, že uvidím náznak smíchu nebo že se za ním vyřítí Chris a začne se hlasitě smát. Ale on se jen dál usmíval a přešlapoval z nohy na nohu. Byl nervózní. To vím jistě.
,,J-já nevím, Luku.."
,,Skus to aspoň! Nebudeš litovat to ti slibuju" Udělal na mě psí oči a já se divila, že pořád stojím na svých nohách. Bože. Právě mě zve nejpopulárnější kluk ze školy a přitom kapitán fotbalové týmu ven. A já místo toho, abych mu skočila kolem krku tu stojím s otevřenou pusou dokořán a nemůžu se pohnout. Výborně Kathrin.

,,Takže zítra?"
Povzdechla jsem si.
,,Zítra.."

_______________________________________