Když jsme šly s Janou lesem, povídala mi Jana jak se sem dostala a co zde prožila. Její příběhy byli úžasné, ale nejvíc mě zaujal ten o medu. Měla jsem při něm vzláštní pocit. Bylo to o tom, že je med nejpevnější látkou v této říši. Bylo to kouzelné, i velmi divné.
"Med a tak silný? To je kravina." Řekla jsem a podívala jsem se na Janu. Šly jsme hustým lesem a Jana mi řekla "Skrč se" Nezbývalo mi nic jiného, než se skrčit. Jana v tu chvíli odběhla do hustého a temného lesa.
Postavila jsem se a začala jsem na ni volat když v tu chvíli mě něco praštilo do hlavy. Když jsem se probudila, byla jsem ve stanu z kůže. Vypadal jako indiánský. Uvnitř se mnou ležela dívka. Taky byla svázaná. Narozdíl ode mě byla celá v černém a vypadala viděšeně.
Až poté jsem si všimla, že jsme obě dvě svázané v provaze z medu. Nejdřív jsem si rozlízala (to zní divně) provazy u rukou a poté u nohou. Zatím co jsem to dělala se na mě ta holka dívala jako na blázna.
Když jsem se postavila tak do stanu vešel tvor, který se vzdáleně podobal člověku. Byl celý pomalovaný barvami a oči měl temně fialové. Měřil tak dva a čtvrt metru. Řekl že mám vyjít ze stanu. Když jsem vyšla viděla jsem těch tvorů mnoho. Všichni se mi klaněli a v tu chvíli mě zase něco praštilo do hlavy.
ČTEŠ
Už nikdy se nevrátím zpět
Fantasy(!Upozornění! Velká rakovina. Jedna z mých prvních knížek. Čtení jen pro největší borce/sebevrahy) Proč se mi to děje? Mám tu největší smůlu na světě. Začne to pískáním ,nějaký duch mě stáhne někam do háje a než se vzpamatuji vidím mojí spolubydlící...
