Dostala jsem se se z toho menšího infarktu a pokračovala v hledání cesty odsud. Nic. Ale co je tohle? Díra ve stropu? Řekla jsem Danovi aby mě tam dostal.
Byla tam další místnost. Cestou nahoru jsem se párkrát škrábla o tu díru. Když jsem se dostala až nahoru, tak tam bylo hodně růžových drátů.
Všechny ty dráty směřovali až k modré kapsli. Dost velkou pro nějaké zvíře. Z té kapsle vycházel jemný bílý kouř. Něco jako tekutý dusík až na to že to bylo neškodné.
A jak jsem se k té kapsli přibližovala tak se mi čím dál tím hůř dýchalo. Nakonec jsem byla až úplně u té kapsle. Dýchat už jsem skoro nemohla a na kapsli bylo červené tlačítko.
Začínala jsem omdlívat na nedostatek kyslíku a dlouho už jsem to nemohla vydržet. Měla jsem dvě možnosti.
Buď zmáčknout červené tlačítko, nebo se odtamtud dostat pryč. Zmáčkla jsem rychle to tlačítko a pokusila se odtamtud dostat, ale kyslík už mi docházel a já se na místě zhroutila.
Na zemi toho plynu nebylo tolik, takže jsem se ještě chvíli nadechovala, ale jak jsem zmáčkla to tlačítko tak se ta kapsle otevřela a na mě spadlo ještě více toho plynu. V tu chvíli omdlela.
Probudila jsem se. Zřejmě zase zpět dole u Dana. Byl to nepříjemný pocit. Stále jsem ještě lapala po dechu. Dan se mě vyptával na různé otázky, ale mě zajímalo jen jediné.
"Jak jsem se sem dostala?" Zeptala jsem se Dana. "Nevím jen jsem vyděl jak jsi sem padala." Řekl a pokrčil ramena. Zvláštní.
ČTEŠ
Už nikdy se nevrátím zpět
Fantasi(!Upozornění! Velká rakovina. Jedna z mých prvních knížek. Čtení jen pro největší borce/sebevrahy) Proč se mi to děje? Mám tu největší smůlu na světě. Začne to pískáním ,nějaký duch mě stáhne někam do háje a než se vzpamatuji vidím mojí spolubydlící...
