Portál

13 2 0
                                    

Když jsme přešly na druhou stranu, nechtěla jsem věřit svým očím. Krásný vodopád. "Toto je úchvatný křišťálově​ čistý vodopád.

Říká se mu křišťálový vodopád.​" Řekla hrdě Jana a dívala se na něj, jakoby by na něj byla hrdá. Pak Jana začala její hystorický výklad o křišťálovém vodopádě.

"Tomuto vodopádu se říká křišťálový proto, protože podle pradávné hystorie Gangy do něj princezna Kristal upustila svůj nejčistší křišťál, aby ho očistila."

"Zde vaše výprava končí." Řekl Dan a jakoby se pousmál. "Končí? Jak to myslíš?" Zeptala jsem se ho smutně. "Protože je za ním portál." Řekla Jana. "A co je to sakra ta Ganga?" Zeptala jsem se.

"Ganga je toto místo." Řekla Jana. "Pojďte už." Řekl Dan a zahihňal se. Tohle není Dan. "Co to je?" Zeptala se Jana když viděla krásný řišťálově čistý meč na kterém bylo napsáno "to není on".

Zarazilo mě to. Dan se najednou proměnil v člověka. "Jak si to.....?!" Zasekla se Jana když to viděla. Já jsem se najednou také proměnila zpět v člověka. Dan stál kousek za mnou. Bylo ticho.

Jen ptáci zpívaly a proud vodopádu dopadal na zem a tekl dál. To přece není on........  To byla tak poslední myslytelná poznámka která se mi prohnala hlavou.

Pak jsem jen bezhlavě vzala meč, rychle se otočila a jedním seknutím byla Danova hlava oddělena od jeho těla. Danovo tělo se bezvládně sneslo k zemi a zmizelo.(I ta hlava zmizela.)

"To jsem udělala já?" Zeptala jsem se nahlas sama sebe a čekala na další strašný sen. To se však nestalo a místo toho na místě Danova úmrtí se objevila květina. Chvíli jsme se na květinu s Janou tupě dívaly, ale pak z ní vyšla záře.

Tak silná že mě i Janu odhodila. Když záře ustála nebyla tam květina, ale spící Dan jako člověk. Ihned jsem k němu přiběhla a políbila ho.

Byl to úžasný a nezapomenutelný pocit.

Už nikdy se nevrátím zpětKde žijí příběhy. Začni objevovat