Nechtěná

Oheň vs voda

"Ahoj Charlotte, rád tě poznávám."řekl, jako by se nic nestalo.

Chvíli jsem se na něj jen nechápavě dívala. Potom jsem vstala.
Byl asi o hlavu a půl větší než já, ale to mě nezastrašilo.

"Proč jsi to udělal a co tu vůbec děláš?"rozkřikla jsem se na něj.

"Šššš,"řekl a na tváři se mu objevil úsměv,"Diana mě poprosila, abych přijel."

"Jo...Poslala tě, abys všechno zkazil!"řekla jsem.

"Jdeme domů!"řekl Sebastian a chtěl mě chytit za ruku. Já jsem ucukla a on se uchechtl.

"Vypadni!"zařvala jsem na něj.
"Fajn, fajn,"zvedl ruce v obraném gestu,"uvidíme se doma."řekl a odešel.

Stála jsem sama v tělocvičně a snažila jsem se vztřebat, co se právě stalo.

Potom jsem vyšla před školu a sedla jsem si na lavičku.
Určitě se teď probudím a budu se tomu hloupému snu smát.

Ale bohužel tohle byla realita. Dala jsem si obličej do dlaní a rozbrečela jsem se. Bylo mi jedno, že mě někdo uvidí.

Uslyšela jsem kroky. Někdo se ke mně blížil.
"Špatný den?"zeptal se dívčí hlas.
"Hm."začala jsem si utírat slzy.

"Já ho mám taky."řekla dívka a objala mě. Potom se odtáhla a já jsem zjistila, že je to Chloe.

Sedla si ke mně na lavičku:"Včera mi...zemřel kamarád."řekla Chloe a mně přejel mráz po zádech,"nejspíš se předávkoval drogama. Nevěděla jsem, že fetoval."řekla a já jsem si všimla, jak stiskla ruku v pěst, ze které šel černý dým. V tu ránu mi bylo jasné, že se nepředávkoval drogama, ale někdo ho zabil. Na nic jsem se raději nevyptávala, aby to neznělo podezřele.
I když Chloe byla moje úhlavní nepřítelkyně, tak mi jí bylo líto. Navíc to vypadalo, že si nemyslí, že umím ovládat živly.

Po nějaké době jsme se rozloučily a já jsem odešla domů. 
"Diano?!"zakřičela jsem, když jsem si zouvala boty. Chtěla jsem vědět, jak to je se Sebastianem.
Jenže on na mě vykoukl z kuchyně místo Diany.

"Ježiš, ty bydlíš s náma?!"neudržela jsem se a nechala jsem spadnout můj batoh na zem.
"Taky tě zdravím."uchechtl se.
Protočila jsem oči a šla jsem do obýváku, kde jsem se rozvalila na gauč.
"Proč jsi vlastně přijel? A neříkej, kvůli Dianě!"řekla jsem
Sedl si na opěradlo gauče:"Abych tě chránil před zavrhlými."řekl a přitom nehnul ani brvou.
"Já nepotřebuju chránit! Jsem silná dost!"odsekla jsem podrážděně. Nesnáším, když mě někdo podceňuje.

Sebastian vytáhl obočí:"Dovol mi ti připomenout." Řekl, stoupl si a chytl se za rameno, potom začal kňučet vysokým hlasem, aby napodobil holku:"Au, to bolí! Nech mě!"
On si zahrává s ohněm, doslova,"To jsem neřekla. Já totiž dokážu zapálit i vodu!" Až potom mi došlo, že jsem si asi pěkně naběhla. Příště se musím držet pravidla: Dvakrát měř, jednou řež.

"Mluvíš, jako by jsi s tím už měla zkušenosti."v jeho hlase znělo pobavení, ale i trochu vyzývavý tón. A já vždycky přijímám výzvy!

Co nejrychleji jsem si stoupla před gauč, zatímco on byl za ním. Napřáhla jsem ruku a vyslala jsem za ním plameny. Dokázal se jim vyhnout a přitom za mnou na oplátku poslal vodu, jenže to už jsem byla skrčená, takže ten úder vody schytal gauč.
Chvíli jsme na sebe vysílali jen plameny a vodu, ale potom byl Sebastian jedním skokem u mě a nakláněl se nade mě. Při této příležitosti jsem ho kopla do břicha, až o pár kroků couvl.
No a asi takhle to pokračovalo tak dalších deset minut. Nebyla tu taková spoušť, jako jsem si myslela, vlastně to schytal jenom gauč.

Diana, která se právě vrátila jen vyvalila oči. Zrovna jsem totiž chtěla Sebastianovi podpálit vlasy, možná by se mi to povedlo.
"Pane Bože! Kdo by čekal, že se takhle poperete!"spráskla ruce.
"Úplně všichni."uchechtl se Sebastian.
Diana nás propalovala pohledem:"Padejte se dívat na televizi, já to tu uklidím." Tak tohle jsem od ní nečekala.

V televizi jsme se chvíli koukali na nějaký přiblblý seriál, potom byly zprávy. Vzala jsem ovladač a chtěla jsem je přepnout, ale Sebastian mě zarazil:"Podíváme se, co důležitého se děje."
Protočila jsem oči a zase jsem upustila ovladač.

V televizi dávali tu zprávu ze včerejška. O tom Jimovi, prý nepřežil. Až teď mi došlo, kvůli komu Chloe brečela.
"Znáš ho?"zeptal se Sebastian
Udiveně jsem se na něj podívala.
"Jen že měl krásnou spáleninu zezadu na krku." Jak to může vědět?!
"Nikde tu spáleninu neukazovali."řekla jsem.
Sebastian začal být nervózní, když zjistil, kam směřuju:"Chtěl mě zabít!"řekl na svoji obhajobu. Přejel mi mráz po zádech. Sebastian ho zabil.

Snad se vám kapitola líbila:)