Nechtěná

Útěk

"Hola hola, škola volá!"probudil mě Sebastian. Protřela jsem si oči:"Kdyť je sobota!"vyjekla jsem.

Sebastian se podíval někam za mě:"Ty tu máš Meg?"
Nechápavě jsem se na něj podívala. Co to mele?! Pak mi to došlo, to nebyl sen...NE! George je zrádce a chce využít čtvrtého elementu, aby nás zabil!

"Měly jsme včera takovou menší párty."řekla zamnou Meg. Vůbec jsem nevěděla, že je vzhůru.

"Párty bez kluků? A mě jste nepozvali?!"zasmál se Sebastian.

Meg došla k Sebastianovi a prozkoumávala jeho obličej.
"Včera to byla dámská jízda a ty nejsi holka. Myslím."řekla Meg úplně klidně.
"Dámská jízda? Ale ani jedna z vás neni dáma, obě jste jako malý."smál se Sebastian. Sotva to dořekl, tak se pokojem prohnal silný vítr a Sebastiana odhodil na protější zeď.

Chtěla jsem říci, ať přestanou nebo mi to tu zničí, ale najednou jsem si uvědomila jak málo máme času...
"Sebastiane, George je zrádce, je s těma zavrhlíma holkama! Chce nás zabít!"vychrlila jsem ze sebe.

"To měl být vtip? Jestli jo, tak neni vtipnej."řekl Sebastian zatímco se zvedal ze země.

"Musíš mi věřit!"řekla jsem naléhavě.

"George neni zlej, jen jste si spolu nesedli."řekl Sebastian.
Podívala jsem se na Meg. Ta zakroutila hlavou, že to nemá smysl.

"Dobře."šeptla jsem,"jak je na tom Alan?"

Sebastian sklonil pohled tak, že si prohlížel svoje nohy:"Snažíme se, ale vypadá to hodně bledě. Je malá pravděpodobnost, že to přežije."

"Ne! To nemůže být pravda!"podlomila se mi kolena a já jsem se sesula na zem.

"Je mi to líto."řekl Sebastian.
"Já vezmu Charlotte na nějakou snídani do města."řekla Meg.
Sebastian se zatvářil pochybovačně, ale potom přikývl a odešel.

Zůstala jsem sedět na zemi a bylo mi úplně ukradené, že Meg z nějakého neznámého důvodu běhá po pokoji a něco hází do batohu. Přemýšlela jsem, jestli za Alana můžu já, nebo jestli ho podezřívaly delší dobu a taky jsem přemýšlela, že kdybych se s ním nikdy nezačala bavit tak....

"Máš ňáký spacáky?"vyrušila mě z přemýšlení Meg.
"Cože?"zeptala jsem se. Proč potřebuje na snídani spacák?
"Kdyby se něco podělalo a musely jsme spát venku."řekla Meg.
"Pořád nechápu."řekla jsem.
Meg si povzdechla, ale pak mi to všechno začala vysvětlovat:"Ten plán, co jsi vymyslela včera, pojedeme za Edgarem,  čtvrtým elementem! Bydlí ve Springfieldu, 50 kilometrů od nás."

Myslela to naprosto vážně, ale tak lepší než nic.
"Jasně,"sebrala jsem se ze země,"nemáme spacáky, ale vezmeme dvě tlustý deky."

Ještě chvíli jsme takhle balily a potom jsme došly do obýváku. Na gauči ležel Alan, měl nasobě spoustu hadiček.
Zastavila jsem se u něj a pohladila jsem ho po vlasech.

"Diano? My jdeme s Charlotte na snídani."řekla Meg a potom mě chytla za ruku:"Musíš ho tu nechat, ale neboj, uzdraví se."

Najednou mi Meg připadala nějak dospěle. Kývla jsem.

Zachvíli jsme seděly v autobuse. Zajímalo by mě, za jak dlouho si ostatní všimnou že jsme zmizely.

"Všechno bude v pořádku."řekla Meg.
Překvapeně jsem se na ní podívala, nechápu, jak může být tak klidná:"Děkuji"

V kapse mi začal bzučet mobil. Volala mi Diana, ale já jsem to ignorovala.

Za nějakou dobu volal Sebastian.
Už už jsem chtěla zamítnout hovor, když mě Meg zastavila:"Počkej, třeba si to rozmyslel."

Zvedla jsem telefon k uchu
"Charlotte, hned se vrať!"slyšela jsem Sebastianův hlas.
"Ani mě nehne."
"Je to moc nebez-"ani to nestihl doříci. Prostě jsem to položila. Už mě nebaví poslouchat ty řeči:"Tohle je nebezpečný, tamto taky, to taky, všechno je nebezpečný..."

Asi v polovině cesty se autobus z nějakého nevysvětlitelného důvodu zastavil.
"Tak vystupovat."zavelel řidič.
"Kdyť tenhle autobus měl jet až do Springfieldu!"obořila jsem se na něj.
"Tenhle končí už tady, počkejte si tu na další."vyhnal nás řidič a odjel.
Ostatním lidem to zřejmě nevadilo. Všichni odešli do centra vesnice.
Podívala jsem se na špinavý jízdní řád:"Další nám jede za dvě hodiny."

"Tak půjdeme pěšky,"rozhodla jsem se. Asi hodinu jsme šli podél hlavní silnice. Auta kolem nás projížděla, až jsem se bála, že do nás nějaké narazí.

 Najednou u nás zabrzdilo auto tak prudce, až jsem leknutím nadskočila. U spolujezdce se otevřelo okýnko a v něm se objevila Diany hlava:"Nechcete se přidat?" 

Zaváhala jsem. 

"Jedeme pro čtvrtý element."řekl Sebastian. Tak jsme s Meg nastoupily a Diana nám začala všechno vysvětlovat:"Sotva George zjistil, že jste utekly, tak nás napadl a potom někam odběhl. Vůbec jsem nevěděla, co se děje a potom mi Sebastian řekl to, co jste mu řekly vy."

Dojeli jsme do Springfieldu, tam kde bydlí Edgar a s hrůzou jsme zjistili, že už tam stojí černé nablýskané auto o které se opíral George.