My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Zkažená oslava 1/2

Pohled Evy:

Jelikož má mamka dneska narozeniny rozhodla sem se upéct dort. Snad nejhorší tradice je když má jeden z rodičů narozeniny. Pozvou se všichni Carevovi a taťka s jeho přítelkyní. No a nesmí chybět ani potrat. Ach ta čtyřicítka. Mamka už je stará. Tak teď kdyby mě slyšela mi jednu flákne. Pořád sem nad tím přemýšlela. Snad mi letos ani nebude vadit potrat. Martin zatím vede. Od toho posledna sme spolu nemluvili ani si nepsali. To je snad i dobře. Na googlu sem se snažila najít nějaký pěkný dort, kterej bych zvládla i já. Mamka je čokoládová, takže bylo jasný co tam mám dát. Čokoládu. Najednou někdo zazvonil. Zvedla sem se a ještě zkontrolovala korpus. Otevřela sem dveře. Stáli sme tiše.

Pohled Martina:

,,Na dones to nahorů Evě a pomož jí to vyzdobit" řekne táta a já se na něj otočím. ,,Musím?" zeptám se a on kývne. ,,A opovaž se s ní hádat. Zítra se slaví. Jen aby jestli ten zítřek zkazíte" dodá přísně a koukne na mě. ,,Fajn. stejně nechápu proč se to nemůže udělat až zítra" pošeptám si a on se na mě otočí. Rychle sem vypadl. Ani sem se neobouval. Jen sem přešel chodbu a zazvonil. Otevřela mi vysmátá Eva. Jakmile mě viděla úsměv jí zmizel. ,,Čau. Mám ti prej pomoct" řeknu a ona koukne za mě. ,,A musíš?" zeptá se a já vejdu. ,,Prej jo. Hele už je dvanáct tak honem" odpovím a podám jí věci. Šel sem do kuchyně. ,,Stejně nechápu proč se to tak hrotí"řekne za mnou a já se na ni otočím. ,,Jo a proč to musí každej rok pořádat můj táta" pýchnu si do ní a ona se na mě koukne poker facem. ,,Páni. Chcete za to zlatýho bludišťáka?" zeptá se a já si sednu ke stolu. 

Pohled Evy:

A to sem si myslela, že ten den bude v pohodě. ,,Hele nepálí se ti to?" zeptá se Martin a otevře troubu. ,,Nech to" řeknu a zavřu ji. ,,Ne nepálí" dodám a kouknu na něj. ,,Začneme už?" zeptá se a já kývnu. ,,Kolik ste toho sehnali?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Nevím. Ale je toho dost" odpoví a vezme krabici. ta se nějak rozbila a věci vypadli spodem. Zasmála sem. Jeho obličej mluvil za vše. Sehla sem se a začala sbírat věci. Tak stejně Martin. Vzali sme stejnou věc. Koukli sme na sebe. Oba sme ucukli. ,,Tak to zatím posbírej a já jdu poklidit v kuchyni" řeknu a on kývne. 

Jakmile sem měla uklizeno. ,,Už?" zeptá se a posadí se. ,,Ne. Nejprve dodělám dort ten trvá nejdýl" odpovím a on se zvedne. Prochází se po bytě. 

Pohled Martina:

Koukal sem na fotky. Nakonec sem vešel k ní do pokoje. Byl opravdu hezký. Možná i já bych si tu zvykl. U okna byl psací stůl. Za dveřmi velká bílá komoda a naproti ní jedna menší. Jen tak ze zvědavosti sem otevřel první šuplík. Spodní prádlo. Radši sem ho zavřel. Jako ne, že bych měl nějaký problém ale jí by to asi vadilo. Až teď sem si všiml toho medvěda. Jen sem se na něj podíval a bylo mi líto těch peněz. Zakopl sem o klec. Vzal sem si Palačinku. ,,Můžeš mi laskavě vysvětlit co tu děláš?" zeptá se a já se na ni podívám. ,,No obhlížím si nepřátelský prostředí" odpovím a položím králíka zpátky. ,,Ha ha" pošeptá a táhne mě do kuchyně. ,,To si udělala za tu chvilku?" zeptám se a ona vezme už hotový dort.  ,,No. Jo. Nečekaně" dodá a usměje se. Koukl sem na linku. Hned mě zaujala miska. 

Pohled Evy:

Jen co sem se otočila už vyžíral krém. Po cestě sem si vzala kapesník. ,,Chutná?" zeptám se podezíravě a on kývne. ,,No nečekal bych to. Není to špatný" dodá a usměje se. ,,Jasně" pošeptám a utřu mu krém z pusy. Vyplázne na mě jazyk a misku položí. ,,Jdeme to nachystat? Už chci jít na oběd" řekne a já kývnu. 

Celkem sem se nasmála. Má hrozně divný smích. Začal mi brát brýle a zkoušet si je. ,,Ani teď nevypadáš chytře" řeknu a on se na mě podívá. ,,Za to ti je nevrátím. Ha! A teď si slepá" dodá a já se na něj nechápavě kouknu. ,,Já nejsem slepá. Vidíš snad, že mám nějakou hůl? Já jen vidím blbě na blízko" odpovím a ona mávne rukou. ,,To je stejný jakoby si byla slepá" řekne a koukne na mě. ,,Ty jsi vážně ignorant. Máš v té hlavě vůbec něco nebo ten peroxid zabil i poslední mozkovou buňku co si měl?" zeptám se a on se uraženě koukne. ,,To říká ta pravá. Ti ty barvy zanechávaj fleky na mozku" odpoví a zakření se. Pokrčí nos a já se jen zamračím. ,,Já alespoň ten mozek mám a používám" řeknu a on se ironicky zasměje. ,,Na co prosim tě? Nedokážeš pomalu ani trefit domů" odpoví a já ho znova praštím loktem. Chytl se za břicho. Vzal mě zezadu a nadzvedl. ,,Dej mě dolů" řeknu a on se zasměje. ,,Si úplně neškodná" řekne a já sebou začnu mlít. 

Pohled Martina:

Najednou sem ji už neudržel a ona skončila na zemi. ,,Si v pořádku?" zeptám se a odhrnu jí vlasy z obličeje. Pomalu sem ji zvedl. ,,Ty vážně nemyslíš" pošeptá a já ji posadím. ,,Mlela si sebou. můžeš si za to sama" odpovím a sednu si vedle ní. ,,Jak já? Neměl si mě zvedat" oponuje a zvedne se. 

Pohled Evy:

Zamotala se mi hlavy. Couvla sem a sedla si. Ruku mi přemístil na záda. ,,Nechceš něco donýst?" zeptá se a já se na něj kouknu. ,,Ne a běž už" řeknu a on se na mě podívá. ,,Vždyť to ještě není hotový" řekne a já si stoupnu. ,,Mám ti to říct rusky? Polomozku běž" řeknu znova a on se na mě podívá. ,,Fajn. Jsi vážně hrozná blbka" řekne a koukne na mě. ,,To říkáš ty? Ten, který když jí má držku jako kdyby si ji týden nemyl?" zeptám se a ona vyhodí rukama. ,,Si děsná. Já odcházím" řekne a já se zasměju. ,,Konečně" odpovím a on se na mě ode dveří otočí. Poslala sem mu vzdušnou pusu a usmála se na něj jak nejvíc mile sem uměla. Zamračil se a bouchl dveřmi. No sem zvědavá jak proběhne ta oslava.

Tak a to je pro dnešek opravdu vše. Pokud máte nápady hoďte mi je dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby