My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Nápad

Pohled Evy:

Seděla sem někde v kavárně. Doma se už nedalo vydržet. Být zavřená pořád na tom stejným místě je vážně k zbláznění. Sluchátka v uších a před sebou notebook. Klasická já. Jezdila sem po e-shopech a hledala oblečení. No dneska to výjde na velký prachy. Všichni se na mě začali otáček. Zvedla sem pohled on obrazovky a koukla po nich. Sundala sem si sluchátka a chtěla se zeptat co se stalo. No ale pak sem to slyšela. Hrozně nahlas řval můj mobil. Omluvila sem se a zvedla ho. ,,Ano?" zeptám se tiše a mamka si oddechne. ,,Kde lítáš? Sem doma a nikde nikdo" vyčte mi a já vypnu notebook. ,,Fajn" odpovím a sbalím si věci. 

Došla sem před dveře a odemčela si. Jen co sem došla ke dveřím sem měla otevřeno. Vešla sem a věci si položila na zem. Vyslíkla sem si mikinu a vešla dál. Zvědavě sem nakoukla do kuchyně. Mamka seděla za stolem a četla si. ,,No pojď. Čekám" pronese a já si sednu. ,,O co jde?" zeptám se vesele a ona se zamračí. Tak tady asi není pro nějaký jokes místo.

Pohled Martina:

Dopracovával sem video. Trvalo to snad celý den ale konečně hotovo. Hodiny ukazovali přesně jedenáct hodiny večer. Opřel sem se a ruce si dal za hlavu. Překvapivě sem nebyl ani moc unavený. Schválně sem se šel podívat na to kdo je aktivní. 

Pohled Evy:

Ležela sem v posteli a můj obličej osvěcoval svit z mobilu. ,,Ahoj?". Hned sem zpozornila. ,,Ahoj. Co se děje?". Ani na chvilka a odpověď byla jasná. ,,Běž dolů". Zvedla sem se a rychle se převlíkla. Vlasy sem si nechala v drdolu. Tajně sem se vyplížila ven z bytu. Jen sem se zkontrolovala v zrcadle. Jak popelnice. Nevadí. Potichu sem sebrala klíče ode dveří a otevřela. Rychle sem vypadla a pomalu zavírala. Jen co se ozvalo cvaknutí sem je pustila a seběhla schody dolů. Otevřela sem hlavní dveře a vykoukla ven. ,,Tady" pošeptá a já se kouknu do prava. Stál opřený o fasádu domu. Vyšla sem a nechala ať se dveře samy dovřou. Mile se usmál a šel ke mě. Chytl mě za ruku a schválně koukl dolů. ,,nepůjdeme se projít?" zeptá se a já si hodím klíče do kapsy. ,,Proč ne" odpovím a on jen kývne. 

Povídal o věcech co sem sama nechápala. Po chvíli ticha sem na něj koukla. Prohlížel si nebe. Hvězdy tady moc vidět nejdou ale měsíc svítí dost. Z ničeho nic na mě koukl. ,,Zkusíš to se mnou?" zeptá se a já se zarazím. 

Pohled Martina:

Zasmála se. To není asi dobrý vidět. ,,Jak to myslíš?" zeptá se a já mávnu rukou. ,,To je jedno. Nemysli na to" odpovím a ona mě zatáhne za ruku. Zastavil sem. ,,Myslíš jako my dva?" zeptá se  a já mírně kývnu hlavou. ,,No dalo by se to tak říct" odpovím a ona se zasměje. Sám sem nevěděl co chci aby řekla. Za poslední dobu sem si k ní vytvořil pouto. Z mého pohledu silné. Jak to ale vidí ona vážně nevím. 

Pohled Evy:

Chvíli sem si myslela, že si jen dělá srandu. Hned jak jeho obličej zvážněl mi bylo jasný že to myslí smrtelně vážně. ,,No... Z určitého hlediska..." ani sem to nedořekla. ,,Ne. V pohodě. Já to beru" odpoví a kývne. Nic sem neříkala. Vrátili sme se před dům. Odemčel a pustil mě dovnitř. Vyšla sem schody a počkala na něj. ,,Tak se... asi měj" řekne a lehce mávne rukou. ,,Martine já ti ale neodpověděla" řeknu a on se zastaví.

Pohled Martina:

Tohle je ten pocit když sám nevím jak chci aby mi odpověděla. Otočil sem se na ni. Pootočila hlavou a zasmála se. ,,Jak to myslíš?" zeptám se stejně. ,,Tak, že to nechávám otevřené" odpoví a dá mi pusu. Chytl sem ji a ona se odtáhla. ,,Odpověz" doléhám a ona se zasměje.

Pohled Evy:

,,Nemůžeš mě tu držet" řeknu pobaveně a on kývne. ,,Můžu" odpoví a já mu dám znova pusu. Nic sem neřekla a šla ke dveřím. ,,Evi" zaúpí a já pootevřu dveře. Poslala sem mu pusu a potichu vešla. 

Tak a to je vše. Sama nenávidím otevřené konce. Pardon... Nápady? Dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby