My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Stará známost

Pohled Evy:

Čas sem si krátila koukáním na televizi. Napsal mi můj tehdejší spolužák a ex přítel jestli někam nezajdeme. Trochu sem se divila ale sme kámoši tak by to ani nemělo vadit. Schválně sem chtěla vyrazit dřív aby na mě nečekal zase půl hodiny. Nepodařilo se. Z bytu sem vybíhala na poslední chvíli. ,,Kde zase jsi?". Aaaa. ,,Na cestě". Tak úplně lež to není. Seskočila sem poslední schody a otevřela si dveře. 

,,Pájo!" křiknu aby si mě všiml. Otočil se a zamával mi. ,,Za tohle bych tě nejradši odstřelil" řekne z vesela a obejme mě. Ooo. Co tak najednou? ,,Kam zajdeme?" zeptám se a on mě nasměruje. 

Povídali sme si vážně o všem co se za poslední půl rok stalo. ,,Víš jak sem ti říkal, že sousedka z koleje je hezká?" zeptá se a já kývnu. ,,Ano. Nebyla to Petra?" zeptám se a on kývne. ,,No Teď je zadaná" řekne a já se na něj smutně kouknu. ,,To je mi líto. Najdeš si lepší" řeknu a on se zasměje. ,,No ale se mnou" dodá a já se překvapeně kouknu. ,,No páni. Gratuluju" řeknu a on mávne rukou. ,,Ale neklape to. Proto sem ti volal. Hele si holka, byli sme spolu tak mi můžeš poradit" řekne a koukne do stolu. Začala sem se smát. Pár lidí se na mě kouklo. ,,Cože?" zeptám se a usměju se. ,,Hele neděl si z toho srandu. Chci to napravit" dodá a já kývnu. ,,No jasně to chápu. No a tak mi ji nějak popiš" řeknu a on začne plácat jedno přes druhý.

,,No a co ti vadí, Vždyť to vypadá jako každý normální vztah" řeknu a on se zamračí. ,,Ale není. Ani nevím... Třeba už k ní necítím to co před tím" řekne a já se zasměju. ,,Ne vše je v pohodě věř mi" odpovím a zvednu se. ,,Ty už jdeš?" zeptá se a taky se zvedne. ,,No měla bych" odpovím a on kývne. ,,Půjdu s tebou" řekne po chvíli a já se zastavím. ,,To ale nemusíš" řeknu a on mávne rukou. ,,Jdeme" zavelí a jde napřed. Doběhla sem ho a koukla na něj. Vždycky byl takový? 

Už sme stáli u dveří. Odemčela sem a vešla. Šel hned za mnou. ,,Tak se asi měj. A neboj nic to není. Tímhle si prochází každý vztah" řeknu a on kývne. ,,Já nevím proč se mi ale zdá, že mi dva sme to neměli" řekne a já pokrčím rameny. ,,Protože sem v tom vztahu byla já" řeknu a on se zasměje. ,,No jo ego pořád stejný" řekne a mile se usměje. Z ničeho se ke mě naklonil. Dal mi pusu a chytl mě. Proč se mi to zdálo děsný? Možná, že to bylo bez citů?  Anebo, protože srovnávám s Martinem? Co Martin? Proč na něj teď myslím. Rychle sem se odtáhla. ,,Co je?" zeptá se mile a já se na něj nechápavě kouknu. ,,Máš přítelkyni" odpovím a on mávne rukou. ,,Nech mě" řeknu a jdu ke schodů.

Pohled Martina:

Na chodbě sem slyšel křik. Před kukátkem se objevila Eva a šla k byru. Hned za ní se vynořila větší postava. ,,Nech mě být" řekne Eva a snaží se najít klíče. Vzal jí a přistoupil k mým dveřím. Jo teď sem v prdeli. Nic sem neviděl.

Pohled Evy:

Snažila sem se mu klíče sebrat. Když uhl nevěděla sem co dělat. Nenápadně sem zmáčkla zvonek u Martina. Překvapilo mě, že hned otevřel. Chytl mě a přistoupil. ,,O co jde?" zeptá se tiše a já ho chytnu za ruku. ,,Hele není to Pavel?" zeptá víc nahlas a Pavel se na mě podívá. ,,Co to má znamenat?" zeptá se a já nevím co říct. ,,To znamená to, že mi máš vrátit klíče a táhnout" odpovím a on je vyhodí do vzduchu. Martin se mírně natáhl a chytl je. ,,My sme spolu skočili" řekne a sejde schody. Ještě mi věnoval jeden z vražedných pohledů. Nervozně sem popošla víc k Martinovi. Jakoby mi nestačila Klára co je na mě naštvaná, že jí chci prej přebrat Martina. teď je to ještě můj divný ex co se mě ptá na rady ohledně vztahů? Jako vážně? To se může stát jenom mě. Otočila sem se na něj. Nechápavě se na mě podíval. ,,Znova si mě zachránil" řeknu se smíchem a on kývne. ,,Sem superman. To nevíš?" zeptá se a zasměje se. 

Pohled Martina:

Před obličejem sem jí zamával klíčema. Chňápla po nich. Uhnul sem a usmál se na ni. ,,Neslyšel sem díky" řeknu a ona se na mě koukne. ,,Díky" řekne a já se zamyslím. ,,Ne to mi nestačí" řeknu a ona si oddechne. ,,Martine děkuji moc" řekne znova a celkem vážně. ,,Brum, brum. Dej do toho city" řeknu znova a ona mě praští. Zasmál sem se a bránil se. ,,Dáš mi prosím ty klíče?" zeptá se a natáhne ruku. Mírně sem jí je položil na dlaň ale hned uhnul. Zasmál sem se a svazek zvedl nad ni. Pár krát skočil. ,,Martine" zaskuhrá a opře se o mě. 

Pohled Evy: 

Využila sem situace a začala ho lechtat. Narazil do dveří a svalil se dovnitř. Chytl mě a stáhl s sebou. Oba sme se smáli. Svalila sem se vedle něj. Pořád ale držel moje klíče. Snažila sem si je vzít. Vždycky uhl. Vlezla sem si na něj. Už sem držela jeho ruku co svírala svazek klíčů. druhou rukou mě ze sebe sundal. Pořád sem se smála. ,,No tak. prosím dej mi je" řeknu a kouknu na něj Zvedl se a mě pomohl taky. ,,Fajn. Pod jednou podmínkou" řekne a na hrozně dlouho dobu se odmlčí. ,,No?" zeptám se napjatě. ,,Půjdeme do kina" řekne a luskne prsty. ,,Ne" odpovím prostě a on se zasměje. ,,Prosím". ,,Ne". ,,Prosím". ,,Ne". ,,Prosím". ,,Fajn". ,,Vážně?". ,,Ne". Takhle to šlo asi ještě dvě minuty. ,,Proč ne?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Nechci" odpovím a on se na mě zákeřně podívá. ,,Evo, Evo, Evo, Evo, Evo, Evo". Pořád opakuje moje jméno. Utišila sem ho. ,,Tolikrát moje jméno neřekla ani mamka" řeknu a on se zasměje. ,,Půjdeš?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Fajn" odpovím a lituju, že sem něco takovýho vůbec řekla. Zaradoval se a zvedl mě. Podepřel mě a usmál se. Měla sem založený ruce a jen čekala až mě položí. ,,Budu toho litovat" řeknu a on mi dá klíče. Okamžitě sem zašla do bytu. Proč sem na to kývla?

Tak a to je vše. Já vím... Moc blbý. Tak pokud máte nápad napište ho dolů!

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby