My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Jenom sousedé

O dva měsíce později:

Pohled Evy:

Nudila sem se u matiky. Napsal mi Martin. ,,Vím, že se dneska máme sejít, ale nemůžu". Jen sem na to koukala. ,,Dobře. Tak jo. Nevadí. Stejně mám práci". Mobil sem odložila. Stejně mi to nedalo. ,,A co budeš dělat". Chvíli sem počkala. ,,Nic". Překvapeně sem koukla. Jak jako nic? Něco dělat musí ne? Radši sem ani neodepsala. 

Pohled Martina:

Seděl sem a čekal co odepíše. Alespoň trochu zájmu? Ne. Nic. ,,A ty?". Zobrazila si to. Chvíli sem čekal. ,,Ale to je jedno". Mobil sem hodil do tašky. Konečně zvonilo a mě čekal jenom tělocvik. Povzdechl sem si a sedl si za stůl. Poslední týden to je vážně na nic. Od toho co Evina máma vzala lepší práci a odstěhovala se do jiného bytu zdá se mi, že je mezi námi propast. A přitom je mezi námi jenom dvou metrová chodba. Celkem ironie ne? Bydlení sám si užívám a myslím, že Eva taky, ale někdy to přežene. ,,A večer máš čas?". Hned odepsala. ,,Jo. Snad budu kolem sedmé doma". Usmál sem se a zamyslel se. ,,A co třeba být u mě? Koukneme na něco a třeba přespíš". Ty rošťáku. ,,Už se těším". Dřív než sem stihl odepsat do šatny vešel učitel. ,,Tak pojďte".

Pohled Evy:

Pro dnešek konec. Oblíkla sem si bundu a vyšla ze školy. Snad to dneska nějak klapne a všechno probereme. Akorát sem vešla do kavárny a už na mě mávali spolužáci. Taky sem jim zamávala a šla k nim. Sedla sem si k nim a objednala si. Povídali sme si a řešili naši maturitu. S Markétou sme se nakonec zvedli a šli domů. ,,Co budeš dneska dělat?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Budu s Martinem" odpovím a ona se na mě pobaveně podívá. ,,Že by konečně?" zeptá se a já ji praštím. Jen se začala smát. ,,Nech toho". Znova se začala smát, až se její smích linul ulicí. Pokývala sem nad tím hlavou. ,,A stihneš ještě nákupy?" zeptá se a já kouknu na hodinky. ,,Snad jo" odpovím a ona se zaraduje.

Takových lidí. No jo za chvíli Vánoce. Nenávidím to. ,,Hele už musím jít" řeknu a ona kývne. ,,Ještě sem" zaúpí a já kývnu. Zaradovala se a táhla mě do obchodu. V kabinkách byla snad věčnost. Nakonec si stejně nic nekoupila. Klasika.

Pohled Martina:

Když sem slyšel zvonek šel sem ke dveřím. Otevřel sem. Usmál sem se na ni. Objala mě a vešla dovnitř. ,,Ahoj" řeknu pobaveně a ona kývne. ,,Ahoj" odpoví a otočí se na mě. Políbil sem ji a šel s ní do pokoje. ,,Takhle hopem?" zeptá se pobaveně a já zavřu.

Leželi sme k sobě zády. Bojím se nejhoršího. Sedla si a koukla na mě. ,,Vyřešíme to?" zeptá se a já kývnu. Oblíkli sme se a koukli na sebe. ,,Předem ti chci říct, že tě miluju" řeknu a ona koukne na peřinu. ,,Však já tebe taky" odpoví a usměje se. ,,Hele, ale i tak to tak asi úplně nevypadá, že?" zeptám se a ona kývne. ,,Možná to ani jeden nechceme, ale není čas to trochu pozastavit?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Chci s tebou být". ,,Já s tebou taky, ale řekni upřímně... Líbí se ti to?" zeptá se a já pokývu hlavou. Steklo jí pár slz. Jen sem ji objal a dal jí pusu do vlasů. 

Den maturit:

Pohled Evy:

Stála sem před zrcadlem a rozdýchávala to. Otevřela sem dveře. Martin se akorát obouval. ,,Dobré ráno". Jen sem kývla. ,,Bojíš se?" zeptá se a stoupne si. Jen sem kývla. ,,To zvládneš". Pousmál se a prohrábl si vlasy. ,,Ty se bojíš?" zeptám se a on kývne. ,,Trošičku" odpoví a prohlídne si mě. ,,Sluší ti to" řekne a já se na něj usměju. ,,Tobě taky. Obleky nos častěji" dodám a jen se na něj pobaveně kouknu. Sešli sme schody. Otevřel mi dveře. ,,Tak hodně štěstí... sousedko" řekne pobaveně a usměje se. ,,Tobě taky... sousede".

Tak a to je pro tuto knížku vše. Já vím konec přišel nečekaně. Omlouvám se všem, kteří jsou smutní, naštvaní a nebo už plánují jak mě najít a zabít.

Upřímně sem tuto knížku nepsala ráda a to je jeden z důvodů proč její konec. Špatně se mi vymýšlely kapitoly a zdá se mi, že to ani nikoho moc nebavilo. Tak sem udělala srabácký manévr a tímto to končí. Pokud ste nepochopili nakonec jsou jenom sousedi. Konec sem měla vymyšlený dřív než sem vůbec napsala první kapitol... :D 

Takže se na mě prosím nezlobte a doufám, že jste si čtení užili a i že vás v některých případech pobavila. Doufám, že se vám příběh líbil a určitě se koukněte na mé další.

Ještě bych chtěla zmínit, že jsem dala hype 400 sledujících do konce prázdnin a lidi asi to dáme. Právě v tuto chvíli už zbývá jen jeden. A za to všechno vděčím hlavně VÁM!

Děkuji moc, že jste tu byli sme mnou a naposledy v této knížce...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby