My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Červánky

Pohled Evy:

U Kláry sme řešili pár věcí. ,,Co ty a Martin?" zeptá se a já se na ni podívám. ,,Už se ptáš po třetí a znova ti říkám, že ti neodpovím" řeknu a ona si lehne. ,,Jen mi řekni něco novýho. Já nevím třeba, že se spolu nebavíte" řekne škodolibě a koukne na mě. ,,Já asi půjdu" řeknu rychle a ona se zvedne. ,,Proč? Vždyť si přišla před chvílí" dodá a já si posbírám věci. ,,No to jo ale vzpomněla sem si, že ještě musím jít za mamkou" odpovím a jdu si obůt boty. ,,K mamce do práce ale nechodíš" oponuje a já se zarazím. ,,No tak začnu" odpovím po chvíli a ona si založí ruce. Rychle sem otevřela dveře a vypadla. 

Pohled Martina:

Začaly mi chodit hrozně divný zprávy. ,,Martine nepůjdeš ven? Se mnou Evou?". Celkem sem se divil. ,,Víš už dlouho sem s tebou chtěla být o samotě...". My sme ale byli. 

Celou půl hodinu mi chodili děsně divný zprávy. ,,Marťo proč neodpovídáš?". Aha! Eva mi Marťo neříká. Zvedl sem se a šel se obůt. 

Pohled Evy:

Doma sem si uvařila čaj a udělala si toasty. Měla sem vážně velký hlad. Konečně sem si sedla a chtěl si kousnout. Zvonek. Naštvaně sem vstala a šla otevřít. ,,Co se děje?" zeptám se a Martin mi podá jeho mobil. ,,Nezajdeme do kina a pak k tobě?" zeptám se překvapeně. ,,Tohle ty asi nepíšeš" řekne a já jen pokývu. ,,Byla sem u... Kláry" dořeknu po chvilce. Hned sem si vzala klíče a ubula se. ,,Mám jít s tebou?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Jo půjdu" odpoví si a jde ke schodům.

Po asi půl hodině sme byli u Kláry. ,,Pojď se mnou nahoru" řeknu a on kývne. Zazvonila sem. ,,Ano?" ozve se a já chvíli přemýšlím co říct. ,,Tady Martin" řekne za mě a usměje se. ,,Pojď nahoru" řekne a hned zavěsí. ,,Tak teď tancuje a snaží se upravit" řeknu a vejdu. Jen co sme zazvonili dveře se rozlítli. ,,Ahoj!" křikne a jen co mě uvidí úsměv jí spadne. ,,Co tu děláš Evi? vše sme dořešili ne?" zeptá se a já vejdu. Martin hned za mnou. ,,Nepřipadá ti až moc mi vlíst na mobil a psát Martinovi takový sračky? Víš co je to soukromí?" zeptám se a Martin za mnou kýve. ,,Navíc. Marťo mu říkáš jen ty" dodám a Martin kývne a zamračí se na ni. ,,A už ho nech jo? Nikomu není příjemný stalkování od fanynek" řeknu po chvilce ticha. Nadechuje se něco říct. ,,Jsi vážně maniak. Takovýho magora sem dlouho neviděl a to bydlím vedle Evy" řekne a já kývnu. ,,Jo! Počkat co?" zeptám se a kouknu na něj. 

Pohled Martina:

Chtěl sem to mít rychle z krku. ,,Oba sme s tebou skončili. Měj se" řeknu a vedu Evu pryč. Vzal sem si její tašku a bouchl dveřmi. ,,Jak jako vedle Evy?" zeptá se a koukne na mě. ,,Co? Nic. máš ten mobil?" zeptám se a ona kývne. ,,Jdeme" zavelím a podržím jí dveře.

Pohled Evy:

,,Aaaa. Tak co?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Nic moc no" odpoví a já si sednu na levačku. ,,Mám hrozný hlad. Nic sem nejedla řeknu a on se zamyslí. ,,Mám taky hlad. Nezajdeme někam?" zeptá se a já zpozorním. ,,Klidně" odpovím a zvednu se. Nemuseli sme jít ani moc daleko. Oba už natěšený na jídlo sme se ztratili v naší konverzaci. 

Koukla sem na stůl. Všechny etikety byli sloupané a na hromádce byli obaly a samotná párátka na kusy. Koukli sme na sebe. Přišel číšník. ,,Paltíme?" zeptá se celkem trapně Martin a já kývnu.

,,Viděl si jak to říkal těm ostatním?" zeptám se a on se zasměje. ,,Oni jsou vášně pšíšerní. Rosbili nám naše věšišky" napodubuje ho a já se jen směju. Smíchy sem se skoro válela po zemi. ,,Nech toho už" řeknu a drknu do něj. Ukloní se a já mu zatleskám. jen tak orientačně sme tam strávili kolem dvou hodin a šli sme tam kolem půl páté. Takže v parku minimum lidí. ,,Dáme si zmrzlinu?" zeptá se a zastaví se. ,,Jasně" odpovím nadšeně a on se zasměje. 

Pohled Martina:

Jako dítě. Když došlo naplacení bylo mi jasný, že příjde hádka. ,,Platím a ty drž hubu" řekne a já se zasměju. Prodavač na nás zvláštně koukal. ,,To si nechte" řekne a já ji pohladím po zádech. Ukáže na ni prstem. Kývl sem na znamení. Vlastně spolu ani nechodíme. Ukázal palec nahoru a mírně zatleskal. Nevěděl sem jak to chápat. Asi, že je hezká? Nevím ale pobavilo mě to. 

Pohled Evy:

Seděli sme na lavečce. Tvořili se červánky. ,,Díky, že si šel dneska se mnou" řeknu a on se usměju. ,,Za nic. Tak nějak sem i plánoval, že si výjdeme" odpoví a koukne na nebe. Překvapilo mě to. A to dost. I po těch věcech? Jak sem na něj byla zlá? Páni. Vážně je hodnej. Nohy sem si přehodila přes něj a chytla ho za ruku. Koukl na mě. Chtěl něco říct. ,,Ne. Nech to být" řeknu a on kývne. Rku přesměroval na moji nohu a jezdil nahoru a dolů. 

,,Už začíná být zima. Půjdeme?" zeptá se a já kývnu. Vstali sme ale pořád mě nepouštěl. Jo jen kdyby mi nezvonil mobil bylo by to fajn. Pustila sem ho. Celkem se překvapil. Vzala sem si mobil a koukla kdo to je. ,,Mamka". Zvedla sem to.

Pohled Martina:

Držel sem jí kabelku a  šel vedle ní. Koukla na mě. ,,No jo" odpoví a koukne dopředu. Típla to a usmála se. ,,Tak co je nového?" zeptám se a ona se na mě podívá. ,,Dneska pro mě měl přijet táta ale nakonec zase nic" odpoví a já jí podám tašku. Bylo mi jí i líto. ,,Hele vem to tak jak to je. Sice ti jeden chlap ze života ubyl ale sem tu já" řeknu a ona se zasměje. ,,Jasně" odpoví a usměje se. 

Pohled Evy:

Vlastně měl pravdu. Povídali sme si a smáli se. Ruku mi přehodil přes rameny a přisunul k sobě. Nijak sem to neřešila. Vytáhla sem klíče a odemčela. Vyšli sme schody a koukli na sebe. nakonec sem se donutila a dala mu pusu na tvář. Chytl mě kolem pasu. Oba sme se zastavili já pořád u jeho hlavy respektive u pravého ucha sem čekala co udělá. Dýchal zrychleně. Klidnil dech. Zatlačil mi na břicho a tím mě oddálil. Koukl mi do očí. Mezi námi bylo napětí. Přeskakovala sem mezi jeho rty a hnědýma očima. V břiše sem měla velký tlak. Už, už to vypadalo, že se nic nestane.

Pohled Martina:

Pořád sem se v hlavě přemlouval abych to nechal být. Moje srdce ale chce Evu. Já vím je to divný. Taky to nechápu ale dává to smysl. Dělala mi zle, byla na mě hnusná. Ale ani já nejsem svaťoušek. Možná je to její drsné já co mě tak láká. Snad to její hodně já mě láká asi milionkrát víc. Milá, hezká, vtipná a chytrá. To se nevidí každý den. Všiml sem si jak mě pozoruje. Kdyby to nechtěla dávno by mě praštila a skončilo by to hádkou. 

Pohled Evy: 

Pomalu ale jistě mi dal pusu. Tu sem mu hned oplatila. Oplácení byla snad ta nejlepší část. Najednou na chodbě zhaslo. Oba sme se zasmáli. Pevně mě držel jakoby se bál, že mu uteču. ,,Mám rožnout?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Jak chceš" odpovím a hned na to mi dá pusu. 

Nemám ani ponětí jak dlouho sme tam stáli. Když se rožlo oboum nám bylo jasný, že přišel jeden z našich rodičů. A jelikož má moje máma noční byl to Martinův táta. Viděla sem špatně jak sme byli v tmě. Na nic sem neváhala a odemčela byt. Martin vběhl a zatáhl mě s sebou. Jen tak tak sem stačila vytáhnout klíče ze zámku. Stáhl mě za sebou na zem. Ani sme nerožli. Jen sme tiše seděli a koukali na sebe. ,,Budu mít problém" pošeptá a já kývnu. Dala sem mu pusu. ,,Za tohle to ale stojí" pošeptá a já se zasměju.

Tak a to je vše. Já vím začíná se nám to tu mírně rozjíždět. Nápady? Dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Soory za chyby