My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Sluchátka

Pohled Evy:

Co to je za zvuk? Otočila sem se a na hlavu si dala polštář. To je zvonek? Sedla sem si a chvíli čekala. Znova. Ono hoří nebo co? Zvedla sem se a protřela si oči. Šla sem ke dveřím. Koukla sem do kukátka. Dotyčná osoba zakryla kukátko. Otevřela sem dveře. Za nimi se krčil Martin. ,,No?" zeptám se a zívnu si. ,,Nechal sem si u vás sluchátka" odpoví a já kývnu. Chtěla sem bouchnout dveřmi ale chytl je. Odfoukla sem si a šla do obyváku. Hledala sem pod polštáři. Po chvilce sem si sedla a podepřela sem si hlavu. ,,Tak mi pomož ne?" zeptá se nedutklivě Martin a koukne na mě. ,,Hele nech mě" odpovím a zavřu oči.

Pohled Martina:

Chvilku sem na ni koukal. Když mi ale došlo, že se na mě nedívá šel sem k ní. Chytl sem ji za ramena a potřásl s ní. Otevřela oči a koukla na mě. Praštila mě do nohy a já se jen zasmál. Lehla si. Dál sem hledal. Sem tam sem na ni koukl. Kdyby to nebyla Eva možná by se mi i líbila. Zahnal sem myšlenky a snažil se najít sluchátka.

Pohled Evy:

Ruku sem zastrčila pod deku. Co to je? Nenápadně sem ji zvedla. Aaaa. Sluchátka. Uuu. To by asi Martina štvalo, že je nemůže najít. Zastrkala sem je za kraj sedačky a dál spala. Teda spíš bdila. ,,Tak se zvedni a pomož mi ne?" zeptá se a já se na něj otočím. ,,Ani se mi nehce" odpovím a on se na mě usměje. ,,V tom případě neodejdu dokud je nenajdu" řekne a založí si ruce. Jen sem nad tím pokrčila rameny. ,,Jak myslíš. Hledej si. Já jdu spát" odpovím a jdu do pokoje. Chytl mě za triko a vrátil zpátky. ,,Ne ty mi pomůžeš" řekne a zamračí se. Začala sem se smát. ,,Jo jasně. Dobrý joke" odpovím a jdu do pokoje. Znova mě přitáhne za triko. ,,Fajn. Jen mě už nech být" řeknu když na mě kouká až moc zle. 

Pohled Martina:

Dalších deset minut sem ztratil hledáním. Sedl sem si a Eva si ještě zohla. Nadzvedl sem obočí a odvrátil pohled. Ne ale na dlouho. ,,Hele nejsou tady" řekne a sedne si naproti mě. ,,Musí bral sem si je sem" odpovím a zvednu se. 

Pohled Evy:

Ujistila sem se, že nejdou vidět. Najednou se otočil. ,,Nebo..." nedořekne to a jde ke mě do pokoje. ,,Co to děláš?" zeptám se když mi hledá ve věcech. ,,Martine nech toho!" řeknu trochu víc nahlas a jdu k němu. Chytla sem ho. Koukl na mě. ,,Dej mi je" řekne a já se zasměju. ,,Já je ale nemám" odpovím a on vezme do ruky inkoust. ,,Nemyslím si" řekne a nakloní lahvičku nad bílím kobercem. ,,No můžeš ale já je vážně nemám" řeknu a jen se modlím aby nebyl takový blb a uvěřil mi to. ,,Ne. Vidím ti to na očích. Si hrozně ulhaná" dodá a já mu seberu inkoust. ,,Nemám" řeknu a odejdu. Kruci! Asi mu to došlo po tom co se známe. ,,Evo! Okamžitě mi je dej" řekne a jde za mnou. Otočila sem se. Stál těsně u mě. ,,Nemám" pošeptám a usměju se. 

Pohled Martina:

Už sem jí na to málem skočil. Jen kdyby neuhla pohledem. ,,Teď si se prozradila" řeknu a ona se na mě překvapeně podívá. ,,Nemám čas. Evoooo. Dělej" řeknu a ona si povzdechne. ,,Ne" odpoví a se k ní rozběhnu. ,,Evo!" křiknu a ona se zasměje. Vyplázne na mě jazyk a přeběhne za stůl. Doběhl sem a koukl na ni. Natočil sem vyzívavě hlavu. Najednou je vytáhla z poza zad. ,,Jsou to ony?" zeptá se a usměje se. ,,Ty jsi děsná. Měla si je celou dobu?" zeptám se naštvaně. ,,Ooo. Martínku nemlať mě prosím" řekne a šibalsky se usměje. 

Pohled Evy:

Vyběhl a já podlezla stůl. Těsně mě chytl za nohu. Vyškubla sem se mu. Přiběhl ke mě a chňápl po sluchátkách v mé ruce. Ruku sem schovala za záda. Těsně se na mě namáčkl. Jen sem se usmívala. ,,Hodně je chceš?" zeptám se a on se na mě podívá. ,,A víš, že ani ne" odpoví a já kývnu. ,,Fajn. Já si je nechám" odpovím a on mě otočí. Zdrhla sem na gauč. Stála sem tam a všelijak se snažila vyhnout Martinovu úderu. Tentokrát byl on na sedačce. Skočil a běžel ke mě. Najednou spadl. Začal sem se smát. Vypadal, že ho něco bolí. ,,Martine si v pořádku?" zeptám se a sluchátka položím na stůl. Šla sem k němu. Klekla sem si a koukla na něj. Hned mě přišpendlil k zemi. ,,Co děláš?" zeptám se a on se zasměje. ,,Ty jsi to hrál?" zeptám se uraženě a on kývne. ,,A jak vypadá jsem dobrý herec a teď naval sluchátka" řekne a druhou část věty se zamračí. Snažila sem se od něj dostat. ,,Kde je máš?" zeptá se spíš pro sebe a koukne kolem. 

Pohled Martina:

Zvedl sem se a šel rychle ke stolu. Eva mě držela za kotníky. Muselo to vypadat hrozně vtipně. Zvedla se a rychle šla ke mě. Rukou sem trhl a sluchátka vzal. Schoval sem si je za záda a otočil se na ni. Ruce natáhla za moje záda obličejem byla těsně u mýho. 

Pohled Evy:

Jak říká mamka byla sem zase rozdováděná. Martin se usmál a koukl mi do očí. ,,Ty jsi ta nejhorší a nejdivnější osoba co znám" pošeptá a já se uchechtnu. ,,Snažím se" odpovím a on si oddechne. Bylo to divný a to dost. I tak si ale nakonec nedal říct. Mírně se mi otřel o rty. ,,Ty jsi vážně debil. Jako myslíš?" zeptám se a ona se zase uraženě koukne. ,,Sakra vždyť si vysílala signál" řekne a já se na něj kouknu. ,,Tak sem snad nějaká anténa? Stojíš si na drátě?" zeptám se znova a on mě napodobí. ,,Vždyť to nic nebylo. Mohlo to být horší" odpoví naštvaně a já se zasměju. ,,A jak třeba? Hmm? Víš co já tě asi budu muset chytit za ruku aby si viděl jak to bude děsný" řeknu a on jde ke mě blíž. ,,Fajn chceš vědět jak to bud horší?" zeptá se a já se zasměju. ,,Nic nemůže být tak hrozný" odpovím a on se jen zasměje. Rychle mě políbil a upustil ty sluchátka jen sem slyšela jak se dotkli země. Na zádech mi vyhrnul triko. Hned ho vrátil a oběma rukama sjel na zadek. Zmáčkl mě a usmál se. ,,Tak co? Pořád to bylo hnusný?" zeptá se a já se na něj kouknu. ,,Ne asi. Já jsem Martin, natáčím na Youtube a jsem debil. Rád líbám sousedky aby zjístili, že jsem ještě větší kripl než se zdám. Bla, bla, bla" předvádím ho a on se na mě jen tiše kouká. ,,Já jsem Eva. Nemám život a nejvíc mě baví dělání blbostí, protože sem sama blbá" začne předvádět mě. ,,Jako takhle já nemluvím. Ty jsi vážně hnusnej" řeknu a on se zasměje. ,,Snažím se" odpoví a já se zasměju. ,,Díky za sluchátka" řekne ještě provokatérsky a jde ke dveřím. Otočila sem se ale jakmile sem na něj koukla bouchl dveřmi.

Tak a to je vše. Někdo opravdu napjatě čekal až něco výjde. Omlouvám se ale jak už moji dlouzí sledovatelé v Úterý a ve Středu mám hodně kroužků takže se to nedá stíhat plus se školou. Takže asi chápete. Nápady? Dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby