Praha. Místo kde je každý tím kým chce. Třeba já. Snažím se být hodná a všem vyhovět. Jo, ale někomu to prostě nejde. Nejhorší na tom je když toho dotyčného vídáváte každý den. Martin. Můj soused. Prostě nenávist na první pohled. Naši mi snad milion...
Schválně sem se chystala pomalu. Vůbec sem se netěšila. Teda jako netěšila. Kino mám ráda, popcorn taky ale Martin mi v tomhle moc nehraje. Jen sem stála před skříní a vybírala nějaký věci. Není počasí úplně k zahození ale zase je už kolem osmé, takže bude chladnějš. Takže svetr. Co dál? Klasika kalhoty. No a je to. Bylo to rychlejší než sem čekala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pohled Martina:
Zazvonil sem asi o deset minut pozdějš. Stejně si myslím, že nebude hotová. Otevřela mi Eva co hned odešla. Vešel sem dovnitř a zavřel. Eva znova přišla s kabelkou v ruce. ,,Ty se stěhuješ?" zeptám se a kouknu na ni. ,,Fajn. Tak mi dej ještě chvilku" řekne a odejde. Pokud je chvilka půl hodiny tak to byli dvě chvilky. ,,Hele nestihneme to" řeknu a ona výjde s o něco menší kabelkou. ,,Jdeme?" zeptám se a ona kývne. Obula se a postrčila mě ven.
Pohled Evy:
Chvilku konverzace vázla. ,,A máš ráda okurky?" zeptá se a já se na něj překvapeně podívám. ,,Jak tě napadla zrovna tahle otázka?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Já se ptal první" odvětí a koukne dopředu. ,,Mám radši rajčata" odpovím a on kývne.
Před kinem ho zastavilo pár lidí. Dělala sem, že ho neznám. Když se to ale protáhlo musela sem nucena tam jít. Šla sem k němu. Stoupla sem si k těm lidem záda a stoupla si na špičky. Přitáhla sem si ho níž. Mezitím co sem mu vysvětlovala jaký je to debil mě podepřel na zádech. ,,Martine nestihneme to kino. Tak si pospěš" řeknu a on kývne. Pohladil mě po zádech a usmál se. ,,Omlouvám se ale musím jít. Tak se mějte" řekne a kývne na mě. Nevěřícně sem na něj koukla. Pobídl mě a já se rozešla do kina.
Pohled Martina:
,,Už ví co si dáš?" zeptám se a ona se zamyslí. ,,Sladký popcorn" řekne rozhodně a usměje se. ,,Sladký a slaný popcorn. Dvě coly a nachos" řeknu a ona se na mě překvapeně podívá. Skoro sem to nemohl unýst. Eva si vzala pár věci a koukala na mě. ,,Jako jat tohle sníš nevím" řekne a já se zasměju.
Pohled Evy:
Přišli sme už na reklamy. Ani nevím kde sedíme. Vše zařizoval Martin. ,,Kde sedíme?" zeptám se a on mě předběhne. Šli sme až nahoru kde bylo dvojsedadlo. Sedla sem si a Martin si vedle položil věci. Když film začal začali sme jíst ty nachos. To mám snad na kině nejradši. Jídlo. Sem tam sme o sebe zavadili rukou. Vždycky sme se na sebe zamračili.
Zmínila sem, že koukáme na horor? No tak teď už je to asi jasný. "Skryté zlo". Martin je zlo. Ani nevím proč to vybíral když sám hrozně ječí. Já můžu sem holka. On je chlap. Teda chlap je silný slovo ale v určitým slova smyslu má to co chlapi potřebují takže ano. Chlap to je. Znova sem koukla na plátno. Nějaká věc tam vyskočila. Začala sem křičet. Martin mě chytl za stehno. Teď mu to povolím. Nebudu se tolik bát. Když sem jedla jeho druhá ruka zavítala do mého popcornu. ,,Dej tu pracku pryč" řeknu a on se pobaveně podívá. Nabere si hrst a usměje se. Já to ale myslela vážně! Zřejmě to nepochopil. Dál sem jedla. Po chvilce sem mu sebrala ten jeho a taky se na něj usmála.
