My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Naděje

Pohled Evy:

Seděla sem na gauči a četla si ohledně nového roku. Kruci to je nabitý. Každý den nejmíň do dvou. Aaa. Už teď se mi nechce. Svalila sem se a Martin se zasmál. ,,Co je na tom? Já už maturu" odpoví a já se na něj podívám. ,,Vždyť já taky" odpovím a on se zasměje. ,,Já to mám ale těžší" odpoví a já se na něj zamračím. ,,To určitě. Vždyť je to všechno stejný" odpovím a otočím se k němu zády. Ani jeden nic neřekl. ,,Asi bych měla jít" řeknu tiše a zvednu se. Překvapeně na mě koukl. ,,Počkej" řekne tiše a jde ke mě. Ani sem na něj nekoukla. ,,No tak" řekne pobaveně a já se na něj podívám. Mrkl na mě a usmál se. Jen sem se nad tím uchechtla a vzala si věci. ,,Ty Evi nechceš si se mnou dneska vyjít?" zeptá se a já nad tím pokrčím rameny. ,,Možná" odpovím a on mi stoupne před dveře. ,,Neodejdeš dokud na to nekývneš" řekne a usměje se. ,,Dobře. Ale žádný bububu filmy jasný?" zeptám se a on kývne. ,,Dobře" odpoví a šibalsky se usměje. Dala sem mu pusu a otevřela dveře. U nás před bytem byly tátovi boty. Úplně ve mě hrklo. ,,Co se stalo?" zeptá se a já se k němu otočím. ,,Táta" pošeptám a vymytě koukám za něj. 

Po dohadování se sama se sebou sem se rozhodla tam vejít. ,,Nevím jak slouho se zdrží. Pak ti napíšu" řeknu a Martin kývne. Potichu sem vešla do bytu. Oba sebou trhli. Taťka pustil mamku a koukl na mě vyděšeně. Úplně sem nechápala. ,,Zlato nejsi tu nějak brzo?" zeptá se mamka a já vejdu. ,,Ne..." odpovím a projdu kolem nich. V pokoji sem rychle zavřela a nadšeně si poskočila. 

Když sem slyšela bouchnutí dveří vykoukla sem ven. ,,Můžeš jít...". Nedořekla to a vzala si mobil. Přiložila si ho k uchu a otočila se ode mě. ,,Ano. Příjdu" odpoví a zavěsí. ,,Musím do nemocnice. Vypadla Jana. Jak se vrátím promluvíme si jo?" zeptá se a já kývnu. Bouchla dveřmi a já šla do koupelny. Co když se dají dohromady?

Pohled Martina:

Zazvonil sem a zase čekal snad věčnost. Ještě sem si zašel pro mobil a peněženku. Eva vyšla a koukla nadšeně. Skočila na mě. ,,Ou. Co se stalo?" zeptám se pobaveně a ona mi dá pusu. ,,Naši se k sobě vrací" odpoví nadšeně a víc mě zmáčkne. ,,Vážně? Jak? Oni ti to řekli?" zeptám se a ona pokýve hlavou. ,,Tak... Jak to víš?" zeptám se znova krapet zaraženě. ,,Když sem přišla líbali se" odpoví a já se uchechtnu. ,,Taky jsem to u našich zažil" odpovím a ona se zaksichtí. ,,No a? Naši se k sobě vrací vím to" odpoví rozhodně a usměje se. Položil sem ji na zem a ona si skočila pro věci. Nemyslím si, že se k sobě vracejí. Hned jak vyšla sem šel k ní. ,,Evčo... Vlastně nic. Jdeme?" zeptám se a ona kývne. Nemůžu jí zkazit radost. Ne teď. 

Pohled Evy:

Seděla sem úplně bokem a čekala až se Martin všem podepíše. Fotka sem, další podpis tam. ,,Martine můžu tě obejmout?". Bleju z toho. Zvedla sem se a kráčela s ním. Chytla sem ho za rameno. ,,Prosím nestrkejte se" odpoví a otočí se na mě. ,,Jo promiň, že se strkám" odpovím a kouknu na něj. Lítostivě na mě koukl. ,,Ještě minutku" pošeptá a usměje se. ,,Fajn. Jdu si... někam" dodám rychle a kouknu na ty holky. Jediný kluk. Celkem chudák. Martin se omluvně podíval. ,,To je dobrý. Je to tvoje poslání Supermane" odpovím sarkasticky a otočím se. Šla jsem blíž kinu. 

Pohled Martina:

S úsměvem sem se na ně otočil. ,,Tak mi asi půjdeme. Díky za podpis" řekne jedna z nich a já nestihnu ani nic říct. Otočil sem se a začal hledat někoho s blonďatými vlasy s rychlou chůzí. Když sem ji konečně našel ztratila se v davu mezi vysokými lidmi. Bože co je to za zájezd? Snažil sem se rychle jít do davu než ji ztratím úplně. ,,Evčo!" křiknu a ona se otočí. Nadzvedne obočí a otočí se ke mě. ,,Tak co zachránil si ty nebohé děvčata?" zeptá se a já ji chytnu za ruku. ,,Promiň" pošeptám a ona se uchechtne. ,,Až se divím, že tě to furt baví" odpoví a já ji obejmu. 

Pohled Evy:

Po kině, cukrárně a cestě domů sem byla vážně unavená. Jako každodenní rituál jsme stáli na chodbě a... Vlastně jako vždy. ,,Mamka je asi už doma" pošeptám a on zamává rukou. Rožlo se a oba sme se otočili ke dveřím. ,,Jo je" odpoví a koukne na mě. Odemčel a chytl mě za ruku. ,,Měli bychom se schovat" dodá a uchechtne se. Z ničeho nic se otevřeli dveře.

Pohled Martina:

Pustil sem ji a naštvaně se zamračil. ,,Dobrý den" řeknu a Eva se otočí. ,,Ahoj. Můžeš jít domů?" zeptá se jí a já vejdu dovnitř. ,,Ahoj" řeknu tak tiše aby to slyšela jen ona. Zabouchl sem dveře a koukl do kukátka. Evy se vyzula a ještě se otočila ke dveřím. Mamka ji vtáhla dovnitř.

Pohled Evy:

Seděla sem u stolu a připadala si jako u výslechu. ,,Víš co sem ti říkala o plížení se domů?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,O čem si chtěla mluvit?" rychle změním téma a ona si sedne naproti. ,,Víš... To co si viděla dneska. Nic to neznamená" dodá a jakoby mě přímo bodla do srdce. ,,Jak jako neznamená?" zeptám se a ona si poposedne výš. ,,Nic to nebylo. Jen sme se... loučili" dodá a já se na ni smutně podívám. ,,Takže zase nebudeme rodina?" zeptám se a ona pokýve. ,,Má Michalu a ona má toho kluka. Nemůže je opustit" odpoví a já se na ni sarkasticky usměju. ,,Ale nám to udělal" odpovím a ona se na mě zle podívá. ,,A daří se nám. Hádali sme se. Neprospělo by ti to" řekne a stoupne si. ,,Jo a to, že ste se rozvedli mi prospělo" odpovím a taky si stoupnu. ,,Pochop. Vše není pohádka. Taky si to zažiješ. Všichni chlapy jsou stejní. Na nic" dodá a já pokývu hlavou. 

Pohled Martina:

Seděl sem u počítače a projížděl věci. Celkem mě to nudilo. Myslel sem na Evu. Vstal sem a šel do kuchyně. Sedl sem si ke stolu a koukal do tmy. Někdo zaklepal. Zvedl sem se a otevřel. ,,Ahoj" pošeptá Eva a já si ji vtáhnu. ,,Měl si pravdu" dodá a já se uchechtnu. ,,Nic sem neřekl" odpovím a ona se usměje. ,,Ale myslel sis to" řekne zklamaně a já kývnu. ,,Je mi to líto. Víš, ale máš mě. Navždycky. Klidně i Besťu" dodám a ona se uchechtne. Zavedl sem ji do pokoje a objal ji. Schválně sem se převážil dozadu a spadl s ní na postel. Začala se smát a koukla na mě. Jen sem se usmál a dal jí pusu do vlasů. Stejně ví co si myslím.

Tak a to je po dlouhé době zase vše. Myslela sem si, že o prázdninách budu mít víc času. No překvapivě to tak není. 

Nápady? Dolů...

Jinak! Dneska, zítra, pozítří bych chtěla rozjet další FF. Mám na plánu dvě. Jakou dřív? 

1) Vadim

2) Adam (Vidrail)

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby