My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Výpadek

Pohled Evy:

Seděla sem v kuchyni a pila čaj. Dneska pršelo. Hodně. jen sem čekala kdy vypadne proud a celá Praha bude bez proudu. Najednou všude zhaslo. Nečekaně. Zákon přitažlivosti. Někdo zaklepal. skoro sem to neslyšela. Zapla sem si svítilnu na mobilu a šla ke dveřím. ,,Ahoj" řekne Martin stejně s mobilem v ruce. ,,Ahoj" řeknu stejně a usměju se. ,,Nemáte nějaké svíčky?" zeptá se a já kývnu. Vešel a zavřel dveře. Hledala sem v šuplících. Myslím, že mě pozoroval. ,,Kolik jich chceš?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Nevím. Stačí třeba čtyři" odpoví a já kývnu. Otočila sem se na něj a podala mu svíčky. Rovnou sem si nějaký vzala a zapálila je po bytě. ,,Tak já jdu" řekne a já ho zastavím. ,,Nebo můžeš zůstat" řeknu a on se usměje.

Pohled Martina:

Když sme se vážně nudili vzali sme si hry. Hrozně sem se nasmál. ,,Už dlouho sem nehrál deskovky" řeknu a ona kývne. ,,Vždycky kdy by byl čas je mamka unavená" řekne a já se na ni kouknu. ,,Kde je vlastně dneska?" zeptám se a ona se zarazí. ,,Já ani nevím. Pořádně mi to neřekla" odpoví a zavře krabici. Chvíli sem byl z ticha. Eva vstala a šla vrátit krabici. Napodobil sem ji a šel za ní. V pokoji byla tma. Doléhala tam snad ne ani polovina světla ze svíček v obyváku. Eva si svítila mobilem. Jak mile vstala a otočila se tak se mě lekla. Zasmál sem se a ona se jen uchechtla.

Pohled Evy:

Vzal mi mobil a vypl světlo. Mobil položil na poličku vedle jeho hlavy. Dal mi pusu. Nečekala sem to. Mírně sem se zlekla. Jenže sem spolupracovala. To byla ta chyba. Nějak sme si nevšimli, že je tu někdo s námi. Najednou sem slyšela volání. ,,Evo!" křikne mamka a Martin na mě vystrašeně koukne. Museli sme se tvářit úplně stejně. ,,Nesmí tě tady najít" pošeptám a on kývne. ,,Evčo" slyším blíž u pokoje. ,,Schovej se do skříně" pošeptám a otevřu ji. Martin si tam vlezl. Přesně vešla mamka. ,,Neumíš dopovědět? Co děláš?" zeptá se a já si ze skříně vezmu věci. ,,Chtěla sem se jít koupat" odpovím a ona kývne. Odešla a Martin vylezl společně s moji podprdou. ,,Neřekl bych, že máš takový melouny" řekne a já se na něj zamračím. ,,Jasně promiň. Sem debil" dodá a já nakouknu do chodby. ,

Musela sem se vykoupat a převlíct do pyžama. Martin byl zatím u mě v pokoji. ,,Mami už můžeš!" křiknu a jdu za ním. Jen co bouchli dveře chytla sem ho za ruku a pomalu s ním šla ke dveřím. ,,Chtěl sem se zeptat jestli by jsi zítra nechtěla někam vyrazit?" zeptá se a já se usměju. ,,Ráda" odpovím a on se usměje. Dal mi pusu. Jakmile sem slyšela otevření dveří sem ho vystrčila ven. ,,Co děláš?" zeptá se mamka a já se na ni rychle otočím. ,,Slyšela sem hlasy" odpovím a ona zase zaleze.

Pohled Martina: 

Druhý den sem se nachystal a spokojeně přešel chodbu. Zazvonil sem. Otevřela mi Eva v županu. ,,Co už?" zeptá se a já na ni koukám poker facem. ,,Jak je možný, že ještě spíš?" zeptám se a ona se na mě otočí. ,,Nespím. Jen sem ještě ležela" odpoví a běží do koupelny. Ani ne za deset minut přišla oblečená a upravená. ,,Nechápu tě" postěžuju si a ona se na mě zamračí. ,,Nehraj si tu na spasitele" řekne a vezme si tašku. ,,No alespoň se stihnu nachystat" řeknu si. Vím, že mě slyšela. ,,A já ne?" zeptá se a začne si obouvat boty. ,,Kdyby jo dávno bychom měli po obědě" odpovím a ona se zvedne. ,,Tak si běž na oběd s tvými kámoši ne? Počkat. Ty žádný nemáš" řekne a já se na ni zamračím. ,,Lepší je nemít než se kámošit s ujetou fanatičkou, protože je tak divná, že se k sobě hodíte" odpovím a ona si odfrkne. ,,Jo? Tak si běž sám ne?" zeptá se a do tašky si začne házet věci. ,,Já bych rád ale na rande chodí většinou dva lidi" řeknu a jdu k ní blíž. Ještě sem jí podal klíče. Naštvaně na mě koukla. Rychle sem jí dal pusu a ona se zamračila. ,,Ahoj" řeknu a ona kývne. ,,Ahoj" odpoví a pusu mi vrátí. 

Pohled Evy:

Seděli sme a povídali si. Musím uznat, že sme si vážně povahově blízko. Smáli sme se a dělali blbosti. Když sme chtěli platit koukla sem na stůl. Několik párátek na kousky a sloupaná obaly. Sakra. Jen co přišel číšník vyjeveně na to koukal. S Martinem sme na sebe koukli. ,,Kartou prosím" řekne Martin a já se trapně kouknu na ubrus.

Šli sme po prázdné ulici. Sama sem se divila. Martin se ještě ohlédl. Napodobila sem ho a dřív něž sem koukla zpět mě už držel za ruku. Koukla sem na něj. Usmál se a koukl před sebe. Jen co sme došli zpět mi bylo povědomý, že máme otevřený okno. ,,Ty máš mamku doma?" zeptá se a já pokrčím rameny. Vyšli sme schody a koukli na sebe. ,,Díky za oběd" řeknu a on se usměje. Dal mi pusu, kterou sem mu hned vrátila. ,,Radši běž" řekne a já kývnu. Rozloučili sme se a já vešla dovnitř. Mamka šramotila s hrncema. Tohle bude ještě dlouhý den.

Tak a to je vše. Já vím. Bum! Konečně nová část. Chce to Nobelovku. 

Nápady? Dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sory za chyby