My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Odcizení

Pohled Evy:

Smála sem se a koukala na ně. ,,Star Wars!" křikne jeden a já konečně slyším zvonek. Zvedla sem se a v šatně se rychle přezula. Vyběhla sem ze školy. ,,Zde má slečna" řekne Martin a já na něj překvapeně kouknu. ,,Co tu děláš?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Přišel sem si pro tebe. Se za mě stydíš?" zeptá se a já kývnu. ,,Jo. Jsi Youtuber" odpovím on se pobaveně koukne do země. ,,Tak díky" odpoví a našpulí rty. Dala sem mu pusu. Chytl mě za ruku. ,,Co to dneska bude? Kafíčko? Zmrzlina? Nějaký jídlo?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Je mi ti vcelku jedno" odpovím a on se na mě pobaveně koukne. ,,Všechno?" zeptá se a já se nad tím zasměju. Jen sem kývla a ohlédla se. Právě vyšli kluci co si hráli na Star Wars a trochu se zapomněli ve svém světe. Ještě na mě zamávali. ,,Kam koukáš?" zeptá se Martin a otočí se. Koukl na mě. ,,Spolužáci" řeknu a on kývne.

Seděli sme u kafe a byli zticha. Míchala sem kafe. Jen co nám donesli zmrzlinu sme na sebe koukli. Vzala sem si pohár kde bylo víc šlehačky. Zamračil se na mě a chtěl mi ho sebrat. ,,Máš svůj. Vrrr" řeknu a on se zasměje. Sebral mi ho a já jen seděla. ,,Proč? Proč mi to děláš?" zeptám se a sjedu níž. ,,Tak na". 

Pohled Martina:

Skákal sem po ulici. Eva se jenom smála. Stoupl sem si před dveře a počkal až dojde. Odemkla a vešla. Zavřela mě venku. Sjel sem po dveřích. Hrozně se smála. ,,Dovolíte?". Zvedl sem se. ,,Ano. Pardon". Odemkla si dveře a pomalu vešla. Podržel sem dveře. ,,Děkuji mladíku". Jen sem kývl a vešel za Evou. ,,Dobrý den" řekne Eva a odstoupí od schodů. Objal sem ji kolem ramen. ,,Jsi zlá šeptnu a ona se na mě podívá. ,,Sežral si mi půlku jídla" odpoví a já se na ni zamračím. Odběhla. Oba sme běželi do schodů. Snažil sem se ji chytit. Vyběhli sme do patra. Zastavila se u dveří. 

Pohled Evy:

Opřela sem se o dveře. Doběhl mě a chytl mi ruku. Vyplázl na mě jazyk. Šel ke svému bytu a odemčel. Mrkl na mě. Odemčela sem u nás a hodila si tam tašku. Jednoduše sem vešla a otočila se na něj. Jen co sem vešla mi někdo volal. Vytáhla sem si ho z kapsy. Povzdechla sem si a mobil si přoložila k uchu. ,,Ano?" zeptám se a Markéta hrozně nahlas dýchá. ,,Kde jsi? Měli sme se sejít u nás. Co ta prezentace?" zeptá se a já se na něj otočím. ,,Za chvilku jsem tam" odpovím a mobil si strčím do kapsy. ,,Neee" zaskučí a já se na něj smutně kouknu. ,,Promiň" řeknu a jdu k němu. ,,Evi dneska sme měli být spolu". ,,Já vím. Promiň" odpovím a on si povzdechne. ,,Kdy příjdeš?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Máme dodělat prezentaci. Snad kolem šesté". ,,Tak si alespoň výjdeme". Jen sem kývla. Dala sem mu pusu a otevřela dveře. Odemčela sem u nás. Vzala sem si tašku a otočila se na něj. ,,Moc se omlouvám" řeknu a on pokrčí rameny. Usmál se a šel ke mě. ,,Chápu to" odpoví a já ho obejmu. Rychle sem seběhla schody. 

Seděla sem a pořád myslela na Martina. ,,A ukončit bychom to mohli procenty ne?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Hele dělá to celkem hodně". ??Jo tak jak chceš" odpovím a ona kývne. Koukla sem na hodiny. ,,Takže hotovo?" zeptám se a ona kývne. ,,Vlastně ještě si to musíme nějak rozdělit" řekne a já se znova posadím. ,,Tak to rozděl" odpovím a ona kývne. Podala mi papír s vyznačenými slovy. ,,Jejda". Koukla sem na ni. ,,Co se stalo?" zeptám se a ona se na mě podívá. ,,Nebudeš se zlobit, že ne?" zeptá se a já jdu k ní.

Pohled Martina:

Seděl sem u počítače a hlídala hodiny. Když se pořád neozvala vzal sem mobil. Už sem ji chtěl zavolat, ale rozmyslel sem si to. Zatím je to jen pět minut. Mobil sem odložil a koukl na obrazovku. 

Hodina pryč. Fajn. Vzal sem mobil a našel si její číslo. Pár krát to píplo a nic. Nezvedá to. Típl sem to a mobil odhodil na postel. Poslední dobou se vůbec nevídáme. Možná i z mé strany. Zvedl sem se a šel do kuchyně. Venku už se začínalo smrákat. 

Pohled Evy:

Už sem na ni byla vážně naštvaná. ,,Dost. Já jdu domů. Už to předělávat nebudeme. Ulož to ať to zase nevymažeš. Zítra se domluvíme ve škole". Jen kývla a vstala. ,,Vážně sem to nechtěla vymazat" řekne a já jdu ke dveřím. ,,V pohodě. Měj se" řeknu a ona kývne. Vytáhla sem mobil. Zmeškaný hovor. Hned sem mu zavolala zpátky. Nezvedal to. Nedivím se, že je naštvanej. 

Cesta domů mi trvala půl hodiny. Absolutně sem nevěděla co mu říct. Stála sem před jeho dveřmi. Zaklepala sem. Otevřel mi a povzdechl si. ,,Moc se omlouvám" řeknu a on pokrčí rameny. ,,Alespoň si mohla zavolat" odpoví a já kývnu. ,,Chtěla sem, ale Markéta to celý vymazala. Museli sme to dělat od znova a...". ,,Evi dobrý. Tak si výjdeme zítra". Koukla sem do země. ,,Ne?" zeptá se a já na něj kouknu. ,,Zítra to ještě musíme dodělat" odpovím a on se opře o futra. ,,Dobře tak... se domluvíme na jindy". ,,Moc se ti omlouvám". Jen kývl. ,,To je v pohodě" odpoví a usměje se. 

Pohled Martina:

Dal sem Bestíkovi jídlo a šel do pokoje. Bojím se, že takhle to dlouho asi nevydrží. Sedl sem si a hlavu si dal do dlaní. Zítra se nějak vymluvím. Jen sem se svalil a koukal do stropu.

Tak a to je po dlouhé době vše. Já vím vážně dlouho sem nic nevydala, ale zrovna teďka mám u téhle knížky krizi. Nechci ji nedopsat a vymazat. Jenže nápady se taky moc nehrnou.

Pokud nějaký máte určitě mi dejde vědět... Opravdu mi tím pomůžete.

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW: Sorry za chyby

PS: Pokud ještě nečtete moji novou knížku, určitě se na ni podívejte. Najdete ji na mám profilu!