My neighbour (FF Martin Carev - Jmenuju se Martin)

Zase na začátku...

Pohled Evy:

Dělala sem si snídani. ,,Včera sem potkala Martina" řekne a já se na ni překvapeně otočím. ,,Jo já taky... Na chodbě" dodám a ona si strčí věci do kabelky. ,,Byl u nějaké slečny" řekne a usměje se na mě. ,,No a?" zeptám se a ona jde ke mě. ,,Proč ty nikoho nemáš?" zeptá se a já si hned vezmu jídlo. ,,Jsi děsná víš to?" zeptám se a bouchnu dveřmi. Sedla sem si na postel. Zapla sem si youtube a koukala na nový věci. Nakonec sem se znova rozhodla jít běhat. Dlouho sem to flinkala. Dojedla sem snídani a šla se převlíct. Obula sem si boty a vyšla ven. Hned sem se zastavila. ,,Ahoj. Nevíš kde je Martin?".

Pohled Martina:

Už s pár věcmi na nátačení sem se vracel domů. Mobil sem si zapomněl doma.

Pohled Evy:

,,Nebere mi to" řeknu a on kývne. ,,Tak abys nemusel čekat pustím tě dovnitř. Táta mu odjel do práce" řeknu a on se na mě usměje. ,,A jak vlastně žiješ?" zeptá se a já se zasměju. ,,Jde to. Ty? Asi se daří co?" zeptám se stejně a on jen kývne. ,,Pokud se to tak dá říct tak asi jo" odpoví a já si vezmu klíč. Odemkla sem a vrátila ho na věšák. ,,Díky. Nevím kam se poděl" řekne a vejde. ,,V pohodě. Tak se asi měj" řeknu a on kývne. ,,Jasně. Ahoj" řekne a zavře. Hned sem seběhla schody. Vyběhla sem ven. Někdo mě srazil. 

Pohled Martina:

Koukl sem dolů. ,,Promiň" řeknu a začnu sbírat věci ze země. ,,Dobrý" odpoví a pomůže mi posbírat věci. Podá mi je a koukne na svoji ruku. ,,Pojď ke mě" řeknu a kouknu na její loket. ,,Ne. Nic to stejně není. Jen odřený a stejně tam je Kája" řekne a opráší se. ,,Karel? už?" zeptám se a kouknu na hodinky. ,,Jo. Já jdu" řekne jako naštvaně a dá si sluchátka. ,,Co je?" zeptám se a ona si jedno vyndá. ,,Nic" odpoví a pokrčí rameny. 

Pohled Evy:

Nevím o co mu šlo. ,,Ne řekni mi to" pořád na mě tlačí. ,,Nic mi není" odpovím rázně a on se zamračí. ,,Evčo no tak. Mě to říct můžeš" doléhá a já se na něj překvapeně kouknu. ,,Co pak máš místo mozku pudink? Nebo o co ti jako jde?" zeptám se a on se zasměje. ,,Jo to říkáš ty? Bacha na ten keř! Může na tebe vyskočit příšera z filmu!" křikne a já se na něj podívám. ,,Jo vytahuj to. Já s tebou nechtěla jít debile" oponuju a on se na mě zamračí. ,,Tak to ještě sváděj na mě. Ty jsi vážně tak blba až mi je tě líto" řekne a já se na něj uraženě podívám. Chvilku sme na sebe jen koukali. Šel ke mě. ,,Nech mě" řeknu hnusně a do uchy asi strčím druhé sluchátko. Šla sem na druhou stranu. 

Pohled Martina:

Odemčel sem si byt. ,,Čau!" křiknu a Karel na mě vykoukne. ,,Ahoj" řekne mírně a já se na něj podívám. ,,Slyšel si to?" zeptám se a on nenápadně kývne. Nic sem mu na to neřekl a šel do kuchyně. Stejně mě to užíralo. Nakonec sem na to zapomněl.

Pohled Evy:

Vrátila sem se do bytu a švihla boty o zem. Ani sem to neuklízela. Nemá to cenu. Hned sem šla do sprchy. Někdo zvonil. To si děláš srandu.

Mezitím...

Pohled Martina:

Vše dořešeno, dotočeno a připraveno. Vyprovodil sem Karla. ,,Hele asi si s ní promluv" řekne a já se zarazím. ,,Proč? Nevidím jediný důvod" odpovím a on se zasměje. ,,Jasně. Tak se měj" řekne a odejde. Zavřel sem dveře a vracel se nahoru. Proč? Vždyť není důvod. To by měla ona se omluvit. 

Pohled Evy:

Rychle sem se oblíkla. Alespoň spodní prádlo a župan. Zapomněla sem ho zavázat a hned šla ke dveřím. Koukla sem do kukátka. Nechtěla sem ho vidět. ,,Evo vidím tvůj stín. Prosím otevři" řekne tlumeně a já se z hluboka nadechnu. Otevřela sem. Hned na to sem si zavázala župan. ,,Asi sem tě vyrušil" řekne a já nic neříkám. Odkašlal si a koukl bokem. ,,Chtěl sem se omluvit" řekne a já se pořád koukám zle.

Pohled Martina:

Byl sem nervozní. ,,Jak vidím tak asi půjdu" řeknu a ona jen bouchne dveřmi. Sakra!

Asi kolem deváté večer někdo zazvonil. Vyšel sem před dveře. Na stejnou chvíli otevřela i Eva na druhé straně. Překvapeně sme na sebe koukli. Obul sem se a sešel dolů. Viděl sem jak nějaký děcka odbíhají. Znova sem vyšel nahoru. ,,Někdo hrál zvonkohru" řeknu a chystám se zajít. 

Pohled Evy:

,,Martine počkej" řeknu a on se na mě otočí. Najednou sem neměla co říct. ,,asi chceš říct, že budeme dělat, že se nic nestalo" řekne za mě a já se na něj podívám. ,,Vážně to chceš?" zeptám se a on se zarazí. ,,Teda jo. To sem chtěla" řeknu rozpačitě a on se na mě usměje. ,,Nechci" řekne a jde ke mě. Hlavu sem sklonila. Začal do mě rejpat. ,,Hej" řekne a já se zasměju. Koukla sem na něj. ,,Jakože ani jeden nic neřekl. Jo?" zeptá se a já nadšeně kývnu. Dá mi pusu na  tvář a usměje se. Ode dveří mi zamával a oba sme jen zavřeli.

Tak a to je vše. Pokud máte nějaký nápad jak přesně by se mohli zase nějak víc pofriendit tak mi ho napište dolů...

Vaše AdellRainbowUnicorn

BTW : Sorry za chyby