Dragon- One of Avengers (UPRAVUJEME)

31. Pro pomoc až na Sibiř

Zephyrus přistál do jakéhosi hangáru zabudovaného v zemi. Střecha se uzavřela a všude kolem po obvodu přistávací plochy se rozzářily světla.
Poctiví pracanti už přicházeli s nářadím pro důkladnou kontrolu stavu letounu a aniž by si nás všimli, hleděli si své práce.
„Vy si tu hezky žijete." hvízdnu a očkem omrknu hangár kolem dokola. Pohled se mi ale v půli rychlé prohlídky zasekl: "Abigail! Páni, kde se ty tady bereš?" Ušpiněná zrzovláska v montérkách vypustila pobavené uchechtnutí a foukla do pramene, který odletěl na stranu: „Potom co mi řekli, že se na Furyho spáchal atentát, jsem neměla ani nejmenší páru kam jít. Nakonec se mi ozvaly ty dvě hrdličky a řekli, že Coulson nahání nové členy do grupy, no a tak jsem tady, že pane?"
„Rozhodně. A vůbec nejste na obtíž. Omluvte mne prosím." přikývl jemně Phill a cosi odkráčel vyjednávat s místními techniky. Abigail mi pokynula rukou směrem ke dveřím vedoucím pryč z garáže. „Představ si, že to tady stojí už od dob druhý světový. Kdysi se to tu používalo jako skrýš pro speciální oddělení předchůdce S.H.I.E.L.D.u; SSR. Fakt zajímavý, co dokázali v té době už vymyslet." pronesla s překvapeným tónem v hlase. „To jo no. V té době existoval jedině telegraf nebo maximálně Němčouři vlastnili Enigmu. Ale to je celý." přikývnu. Abbey pokrčila rameny: „Nu jo, jenže počítej, že tajné služby rozhodně nešli s dobou. Naopak bývali velmi napřed."
„Abbey, můžu mít dotaz?" zastavila jsem se uprostřed jedné chodby vedoucí bůh ví kam. Abbey udělala totéž a pokynutím hlavy mi dala jasné svolení. „Tehdy před třemi dny, když se Triskelion zbořil a tys držela v náručí sestru, něco jste si slibovali." Abigail jasně poklesly koutky úst dolů a temperament v očích pohasl. „Chápu, že je toto téma pro tebe obvzláště citlivé, ale když už hodláš s námi jít po boku a bojovat za naši planetu, musím vědět, že ta věc po Thalii se kterou ti FitzSimmons pomáhali, tě dostatečně ochrání před tvrdými údery."
„Vím co chceš slyšet. Kdysi jsme otce opravdu nesnášeli, že jsme si nechali spolu vytetovat tuto větu." přičemž otočila ruku, aby vnitřní strana byla nahoře a lépe byl viděn nápis. „O pár let později, když jsme se znovu našli a začali makat v laborkách, mi prozradila svůj projekt Vindicta. Pomsta. Původně s tím měla v plánu otcovi sundat ten pekelný hrad, ale pak to vzdala, součástky prodala a místo toho, aby plány smazala, tak je zálohovala a disk s daty si namontovala do brýlí. Ta věc je tak silná zbraň, že by i sama dokázala zničit celé město." načež se Abbey zastavila a pokynula rukou do místnosti hned napravo.

Oválný tvar stolu zajistil dostatek míst pro všechny, kterých se zasedání týkalo; nejen nás Avengerů, ale mimo to i Coulson, Daisy, FitzSimmons, Abigail a nějaká blondýna s o hlavu menším mužem.
„Nuže, shrneme to velmi rychle, jelikož moc času nezbývá a musíme se co nejrychleji přesunout na bitevní pole." řekl Phill a zeď za ním se rozzářila. „Epicentum je v severní části Filadelfie. Adhara s Lokim řádí nejvíce tam, proto zde budou nasazeni Avengers a Daisyin tým složený z Inhumans. Daisy, máš kompletní seznam s údaji členů týmu?"
„Jo. Do vlastnosti a do písmene."
„Výborně. Naši agenti bez schopností budou v jižní, východní a západní části města vypomáhat s bleskovou evakuací obyvatelstva co nejdál to půjde, rozumíme si? Agentka Morse s panem Hunterem si vezmou na starosti západní a východní část- ."
„Když dovolíte pane, ráda bych si přebrala jižní flotilu." ozval se hlas zpoza dveří. Další blonďatá žena s odhadem dvaceti osmi let, oblečená ve zbroji agentů CIA a letmým úsměvem na tváři.
„Buďte dočasně vítána zpět, agentko Carterová." pokývnu Phill. Sharon přikývnutí oplatila a vešla dovnitř. Zaregistrovala jsem Stevovo překvapené zacukání. On ji snad zná nebo co, že se tváří jako kdyby spatřil ducha?
„Námitka, Ctihodnosti." Abbeyina ruka přesunula pozornost na její majitelku. Daisy vyprskla smíchy, který vzápětí přerušil Coulsnův cynický pohled. „Kde mám být já s projektem Vindicta?"
„Vy slečno Füllerová můžete být kdekoliv, kde si myslíte, že budete užitečná."
„Fajn, tedy půjdu s Daisy do epicentra." prohlásila neúprosně. „Budiž. Děkujeme Sharon za tvé služby a výpomoc CIA."
„Rádo se stalo." řekla. „Naposledy ve službách S.H.I.E.L.D.u bude pro mě čest. Obzvláště když jste opět mezi živými."
„Dobře, konec mluvení, čas konání! Naložit zbraně a munici do quinjetů a vybraní příslušníci vás dopraví na předem určená stanoviště. Někteří dostanou i lepší výstroj, jako například slečna Teskiovska. Hodně štěstí všem a ať se vás vrátí co nejvíc naživu. Naše soukromé pohřebiště je velmi malé a nemáme potřebné finance pro koupi nového ostrova."
„Myslím, že to snad ani nebude potřeba. A dopředu říkám, že s-n-a-d." zdůraznila Daisy to slovíčko nosící naději, tentokrát ve špatném slova smyslu. Znenadání se mi nad hlavou rozsvítila imaginární žárovka. „Lidi, musím si zavolat. Nejlépe kdyby to byla krytá a nevystopovatelná linka. Mohlo by nám to pomoct." Ta, kterou Coulson nazval May, mi ukázala na malou místnost naproti: „Tam najdeš telefon. A bacha, nejsme zrovna důvěřivý, už několikrát se nám povedlo že z našich řad nám hodili klacky po nohy, tak snad jsi na naší straně a povoláš někoho, kdo nám opravdu pomůže."
„Bez obav." chytnu sluchátko a začnu vytáčet potřebné číslo. „Tyhle holky nejsou ledajaký dámičky. Doufám jen, že si na mě vzpomenou."
„To doufej." a odešla.