Dragon- One of Avengers (UPRAVUJEME)

15. Uzavírejte sázky Vážení!

(Lena)

Musím říct, že se Tony vůbec nezměnil. Stačil jediný pohled na znovuzrekonstruovaný Stark tower, a vím, že je pořád ten dětinský egoista.
Přivolala jsem si výtah a nastoupila.
„Zdravím slečno Teskiovska, přijela jste za panem Starkem?" zeptala se mě F.R.I.D.A.Y, michochodem se mi s ní vychloubal půl roku.
„Jo, doufám že je doma." nasadím podezíravý tón.
„Bohužel je momentálně..." odmlčela se. „právě dorazil slečno, mám vás ohlásit?" V duchu si promnu ruce: „S chutí do toho, Fri."
Sranda začíná...

Když výtah konečně cinknul a dveře se otevřely, přede mnou se rozprostřela velká, společenská místnost snad v hektarových rozměrech, s barovým koutkem (a to by nebyl Tony, že?), U-vou pohovkou a skleněným stolkem, na které stojí otevřená láhev a jedna plná sklenka.
Tu druhou drží v ruce Pepper a v klidu si popíjí. V pozadí vyhrává jemná nenucená symfonie. Takže se mi Stark někam schoval. On vyleze, já ho donutím, zasměju se v hlouby duše.
Když mě zpozorovala, usmála se: „Ahoj, dlouho jsem tě neviděla... dva roky že?"
„Už to tak bude. Kde máš starýho?" rýpla jsem si s očekáváním, že na mě odněkud Tony vyběhne s tím, že je zrovna v nejlepších letech. Ale nic se nestalo.
„Tony tu zrovna není, ale jestli mu něco neseš, tak mu to později předám." řekla a natahovala ruku pro složku.
„To je v pořádku," zazubím se. „on si to vezme sám, že Anthony?" a jeho jméno jsem silně zdůraznila. Je příliš háklivý na jméno Anthony, obzvláště když mu takhle říkával otec. Jenže Stark pořád nikde.
Tázavý pohled mi sjel zpátky na Pepper. Ta moc dobře věděla, že vím, že se tady schovává a tak mi nenápadně naznačila prstem k barovému pultu.
Pfff! Klasika. Kde je alkohol, tam je Stark.
„No, škoda že tu není," povzdechnu si falešně a chystám se k odchodu. „pořádáme na helicarrieru mejdlo. A Furyho hodláme pořádně zmrskat...-"
„Hej, tak na tom se musím podílet!" vyjekl barový pult. Zasmála jsem se: „Nevěděla jsem že máte barový stůl s umělou inteligencí." Zpoza pultu se vynořila známá tvář s černými vlasy a hezky upravenou bradkou. Usmíval se od ucha k uchu a hrdě konstatoval: „Dobrá poznámka, tu si musím napsat."
„Ále kohopak nám to čerti nesou? Přítomně nepřítomnýho?"
„Pouze už přítomnýho." usmíval se dál a mezitím došel ke mě a Pepper. Vzal si od ní skleničku a zbytek jí vypil. Ta po něm šlehla pohled tosidělášsrandu, ale vzápětí odešla ke stolku, vzala si druhou sklenku a vrátila se. Podávám mu složku: „Na, máš si to projít." Stark si přitáhl ruce k sobě, jako kdyby ten laptop byl z žíraviny: „Když já nerad si beru věci od lidí..."
„Já si to vezmu." nabídla se Pepper, ale já jsem uhla s rukou: „Ne, on si to vezme sám..." a znovu natáhnu ruku k němu.
Chvíli ji jenom hypnotizoval.
„Já nemůžu, mám fóbii."
„Fóbii budeš mít ze mě, až ti ten laptop nacpu někam, kde bys ho nerad měl a tejden by sis nesedl." mrknu na něj. Tony se chvíli ošíval, nakonec se zavřenýma očima si počítač ode mě vzal. „Vidíš a ani to nebolelo." pochválila jsem ho. Tony cosi zabručel a šel k pracovnímu stolu.

Pepper už se nad náma dusila smíchy. My dva jsme asi v hlouby duše spřízněný. Počkat! Spřízněná s Tonym? Kam na tyhle ujetý myšlenky chodím?!?
„Mimochodem," zkřížím si ruce na prsou. „projel jsi sázku, dlužíš mi AirMaxy protkaný zlatem."
„Vy jste se vsadili?" zeptala se nás Pepper. Přikývnu. „Vůbec, proč jste se vsadili?"
„Já jsem tvrdila, že do pěti let Fury obnoví program AVENGERS..."
„Avengers? Zase se obnovuje?" pozvedla obočí.
„A nebyl jsem náhodou z něho vyřazen?"
„Byl, za tu blbost během akce v Madridu, ale teď se hodí každá ruka. I ta poněkud mentálně zaostalá."
Tony mi věnoval uražený pohled, načež otevřel složku a přesunul ji do interaktivní podoby. Byli jsme tam my, naše jednotlivé databáze a posudky. A divná, modře zářící kostka. Tesseract.
„Kdože ji vzal?" zeptal se.
„Loki Laufeyson."
„Cože?" vyjekl a otočil se. „To tomu paroháči minule nestačilo?"
„Asi ne, když je tu podruhý." zalomcuju rukama.
„No, asi uspořádáme Hon na muflona."
„Hlavní cena?" usměju se. Tony pozvedl skleničku a zaujal heroický postoj: „Bůh se zlatou, parohatou helmou na hlavě."
„Beru. Ale ty AirMaxy stejně neokecáš." připomněla jsem mu.
„Fajn, až pojedeme na hellicarrier, tak ti je po cestě koupím." Nato jsem si v duchu plácla.

Pepper ukecala Tonyho, že odjede na nějakou konferenci už dneska večer a já se nabídla, že ji svezu na letiště.
„Jaký to vůbec je, žít s výstředním egoistickým boháčem?" zeptala jsem se ji uprostřed cesty.
„Se Starkem?" zamyslela se. „No, je tvrdohlavý, arogantní, ale přežít se to dá."
„A to řekla přítelkyně." rozesmála jsem se. Pepper se přidala.
„Vůbec, jak jste se vlastně vy dva poznali?"
„No... já byla jeho... tak trochu... manažerka."
Dupla jsem ostře na brzdu, div Pepper nevyletěla předním sklem. Otočím se na ni: „Teď si ze mně děláš srandu že ano?" Ona jen zavrtěla hlavou. „Takže pracovní poměr jo?" pozvedla jsem obočí.
„Jenom chvilku, poté ze mě udělal ředitelku Stark Industries, ale hned nato jsem se vrátila zpátky a zůstala jeho manažerkou. Táhnout takový podnik bylo příliš těžký. Málem jsem se zhroutila a podala u něj výpověď."
„Chápu. Já už bych asi celou fabriku podpálila, na tvým místě."
Po zbytek cesty panovalo v autě hrobové ticho.

„Díky za svezení a dohlídni na něj, aby se mi vrátil v pořádku."
„Neboj, tvůj majetek vrátím bez jediného škrábance." zamávala jsem a rozjela se z letiště. Sjela jsem zpátky do New Yorku vyzvednout Starka a vzhůru do S.H.I.E.L.Du...

... ale napřed se stavíme pro ty moje slíbený žluťásky!!!
______________________________________
Ahojky!!!
Tak co, jaký byli přijímačky? (Kdo dělal...)
Já je nepsala, zato jsem se za celou moji třídu modlila a to jsem čistokrevný ATEISTA!!! 🙏
Tady další kapitolka na odreagování ze včerejšího šílenství. Musela jsem tam strčit mýho oblíbenýho antihrdinu. Bez něho to totiž není ono, že? Může se zdát, že jsou tam kousky z filmů. Taky je to pravda, ale takhle 👌👌👌malinký.

Zatím Bye...

👑B.D👑