Dragon- One of Avengers (UPRAVUJEME)

05. Ranní ptáče, pěstičku si odskáče

(Natasha)

Probudilo mě klepání na dveře.
Byli tři hodiny ráno, sice vstávám ve čtyři, ale ta hodinka by ještě bodla. A který sebevrah by mě tak brzo budil? Prominu pouze pokud by helicarrier hořel. Zvednu se a jdu otevřít. Ten dotyčný se určitě lekne mého ranního „make- upu". Pocit zadostiučinění byl na místě.
„Kde hoří?" zeptala jsem se a zívla. Clint si nervózně přešlápnul: „Ahoj, nikde, je akutní porada na Můstku."
„Dobrá, nečekej na mě." oznámím a zaklapnu dveře, sotva zmizel za rohem.
Co je tak vážnýho, že nás Fury volá už ve tři ráno? kladu si v duchu otázku, mezitím co si rychle něco obleču a přiměřeně zkulturním, aby se mě kluci nelekli. Z pokoje vyrážím rychlostí typickou pro čerstvě vzbuzené tvory a směrem na Můstek.

Většina už seděla u stolu: Steve momentálně myšlenkami na dovolené, rozespalý Stark v sametovém županu, Clint a nyní já. Bruce a Thor nejspíš ještě v postelích tlučou špačky.
„Konečně jste tu," pronesl Fury otočený směrem k oknu. Co to má k sakru za zlozvyk? „můžeme začít..."
„Ale pane... vždyť tu nejsou Thor a Bruce..." namítnu.
„Ti nejsou tak důležití. Nejdůležitější jste právě vy." Tím mě teda pěkně zaskočil. Proč já? Stark si neodpustil uštěpačnou poznámku: „A mě jste museli tahat z postele!? Zrovna jsem vyhrával Nobelovku za průlomový objev..."
„Stejně bys ji ve skutečnosti nezískal, tak proč si dělat plané naděje?" popíchnu ho. Z jeho strany se ozvalo dlouhé zabručení s vypláznutým jazykem. Fakt jak malé dítě. ne, horší.
„Tak o co jde?" ptám se Furyho a čekám něco extra. Nick se (zaplaťpánbůh) otočil: „Dneska v noci byl vykraden jeden z našich skladů S.H.I.E.L.D.u... sebrali nám veškeré Vibránium, které jsme měli..."
„A co my s tím?" hesl Stark. Očividně byl ze svého snu o Nobelovce stále mrzutý.
„Podle uniforem jsme zjistili, že to byli členové Hydry." připojila se do konverzace příchozí Hillová, pravá ruka Furyho.
„Jasně, ale jak to souvisí konkrétně se mnou?" snažím se dostat k jádru. Hillová přejela prstem po obrazovce tabletu: „Tohle je kamerový záznam ze včerejší noci. Byla tam jedna dívka..." Zastavila video. Holčina, odhadem na osmnáct, s černo- růžovými vlasy. V ruce svírala karambity s tmavými čepelemi a v obličeji jí hrál zabijácký pohled. Maria přiblížila dívčino zápěstí a zaostřila: „Tohle! Myslíme si, že nám dokážeš objasnit, co je to za symbol..." Přiblížím se k obrazovce.
A v tom mi hrklo.

Ta holka měla znamení Black Widows. Trochu skomolené tou kytičkou vedle a hned pod ním pěticiferné číslo. 09381. Ona je Černá vdova ze staré gardy. Instinktivně pohlédnu na své zápěstí. Na pravé mám siluetu přesýpacích hodin. Ale s číslem 00002. Všichni přeskakovali pohledem ze mě na moji ruku. A naopak.
„Takže jste měla pravdu, agentko Hillová." uznal Fury a dal jí pět babek. Hillové zacukal koutek, když se k ní otočil zády. Sázky, fakt humorné.
„Nejsem si jistá, zda je opravdová Vdova. Vždyť se naše tetování liší." Začíná mi připadat, že tahle schůze je zbytečná. Jenže Maria začala pokračovat: „O čtvrt hodiny později ta samá kamera zachytila cosi... zvláštního." a posunula nahrávku o kus dopředu. Zastavila ji. A všichni jsme zůstali zírat. Teda až na Tonyho, ten samým leknutím hodil záda i se židlí.
Clint se rozesmál společně se Stevem. Já se pouze lehce pousmála. Jen s Furym to ani nehlo.
Zatímco se Tony sbíral ze země, Fury napojil konverzaci: „Máme hypotézu, že je to jeden a ten samý člověk. A tím myslíme tu dívku..."
„Ale jak to dokázali? Stvořit takovou...-" 
„Nejspíš genetickou modifikací. Hádám, že použili genom nějakého ještěra a podle křídel netopýra... přece nemohl existovat v minulosti takový mýtus jako drak, vědecky vyloučeno." řekl čísi hlas za mnou. Otočím se. Stál tam Bruce. Věnuju mu krátký úsměv. Úsměv mi oplatil. V žaludku mi poskočilo.
„Hele, když existuje někdo jako Thor, tak myslím, že tahle potvora existovat klidně mohla. Dnes už jsou tyhle věci úplně normální." zabrblal cynicky Tony.
„Takže další experiment Hydry?" zvážněl Steve. Black Widows s Hydrou? No to potěš... Ta holka musela být fakt zoufalá, blesklo mi hlavou.
„Nejspíš," potvrdil Bruce. „bohužel úspěšný. A měli bychom se obávat, aby ji...-"
Zbytek už nestihl doříct, jelikož se ozvala hlasitá rána. Helicarrier se otřásl. Ti co stáli, spadli jako jedno veliké domino.