XVII

4.4K 212 5
                                    

,,Jsi v pořádku? " zeptal se Draco toho dne snad už po 5 Hermiony. Měl o ni skutečně strach, protože nevypadala v pořádku. Byla bledá a měla tmavé kruhy pod očima. Vypadala, jako kdyby měla za chvíli omdlít.

,,Jo. Nemusíš se bát. Nic mi není. "
,,Ale vypadáš, jako kdyby jsi se měla každou chvílí zhroutit. "
,,Jenom jsem večer nemohla spát, to je všechno. "
,,A nechceš si jít od- "
,,Ne, " skočila mu do řeči. ,,Promiň, " omluvila se v zápětí. ,,Dospím to večer. "
,,Můžeš odejít dříve, " navrhl Draco, když jeho první nabídku tak rázně zamítla. Popravdě se mu její reakce moc nezdála, ale rozhodl se to prozatím nechat být.
,,Ne, to je dobrý. Ale díky za nabídku. "

Druhý den to ale nebylo o moc lepší. Ba právě naopak. Hermiona byla úplně bílá a unavená. Večer měla strach jít spát, a i když se jí strašně chtělo, snažila se to potlačovat. V důsledku toho usnula až těsně nad ránem a do 2 hodin ji zase vzbudia noční můra, během které opět zemřel Draco.
Během dne byla vyřízená a vůbec nebyla schopná normálně fungovat. Draco jí neustále nabízel pomoc, kterou ona ale rázně odmítala.To ho ale od jeho záměru pomoct jí neodradilo.

Tato situace se opakovala ještě asi dva dny a to už Hermiona pomalu usínala za chůze. Dnes měli jít ke všemu s dětmi ven.
Draco po ní furt starostlivě pokukoval.

Všechno se to stalo hrozně rychle, ale Hermioně se zatočila hlava, zatmělo se jí před očima a dál už o sobě nevěděla.

Draco k ní pohotově přiskočil a chytil ji těsně před tím, než dopadla na zem. Opatrně ji položil, zatímco se kolem nich shlukli děti.
Draca zachvátila panika.
,,Hermiono, " trochu s ní zatřásl. Nic.
,,Hermiono, " zavolal hlasitěji a více s ní zatřásl. Pořád nereagovala.Draca zachvátila panika. Rychle zkontroloval dech a tep. Nehorázně se mu ulevilo, když zjistil, že její srdce tluče.
Opatrně si ji zvedl do náruče a odnesl ji na místo, odkud se s ní přemístil pryč.

ÚdělKde žijí příběhy. Začni objevovat