Moje jméno je Alu (zdrobnělujte jen na vlastní nebezpečí) a už nějak od začátku jsem věděla, že nejsem úplně v pohodě. Teda, jakože já jsem v poho, ale... však víte co tím myslím.
Nebyla jsem však jediná, kdo si mou odlišnost uvědomoval a tak jsem většinu dosavadního života byla vláčena rodiči po různých doktorech, psychiatrech, terapeutech a po jiných vzdělancích, učencích, chytrácích a já nevím po jakých ještě -cích. Často jsem pobývala v léčebnách a ústavech, kde jsem však k mému štěstí nikdy nebyla sama.
Doktoři nás definují jako ,,mutanty", čili lidi, u kterých se začaly projevovat (většinou během dospívání) velmi zvláštní vlastnosti.
Ačkoliv jsem svou odlišnost od ostatních ,,zdravých" lidí tušila už od narození, ony podivné vlastnosti se mi začaly projevovat stejně jako mým kolegům až v pubertě.
Jak už jsem řekla, spoustu času jsem trávila po doktorech, kteří se snažili vymyslet spousty způsobů, jak nás dostat co nejdál od společnosti. A tak jsem jednoho toxicky rozžhaveného léta skončila s pozvánkou (na kterou nemůžete odpovědět dle své vůle, jak jsem zjistila) do bůh ví jaké díry uprostřed ničeho na tábor ,,pro vyjímečně nadané". Ano přesně tak. Byla jsem poslána na tábor pro pošuky.
ČTEŠ
Tábor pro pošuky
FantasyZatím historicky první tábor ,,pro výjimečně nadané" si za dobu své funkce už vyžádal mnoho obětí. Mezi nováčky do tohoto fantastického světa nově patří i mladá mutantka Alu Trakénová, se kterou přichází do tábora i možná menší ozvláštění. V tomto...
