Louis
Od doby, kdy mi včera večer volala Jackie, že Chloe dělala mrtvé brouka, pořád sleduji internet, jestli se tam neukáže něco o té fiktivní akci. Pořád nic. Že bych se v ní spletl?
Konec konců, i když se k ní já chovám jako idiot, tak ona se pořád snaží být milá. Liam měl pravdu, asi se vážně budu muset nechat léčit na paranoiu. Ale soukromí je v poslední jediná věc za kterou bych zaplatil jakoukoli cenu.
Možná bychom s Chloe mohli začít znovu. Každou chvíli by měla přijít.
Trochu jsem poklidil ten nepořádek v ložnici a šel si sednout do obýváku na gauč. Pustil jsem si televizi a čekal, než se ozve zvonek.
Chloe
Vůbec se mi zatím morousem nechtělo. Ale konečně jsem se po dlouhé době pořádně vyspala. Měla jsem dobrou náladu. A nikomu, ani Louisovi, jsem nehodlala dovolit, aby mi ji zkazil.
Zazvonila jsem na dveře a pro jistotu se rozhlédla kolem sebe, jestli mě někdo nesleduje. Ta holka včera byla celkem podezřelá.
Dveře se otevřely. Ukázal se v nich Louis a usmíval se. „Ahoj Chloe.“.
„Dobrý den, pane.“, pozdravila jsem a vešla dovnitř. Překvapilo mě, že mě neuvítal nějakou jedovatou narážkou. Měl dobrou náladu.
„Za chvilku musím odejít.“, oznámil mi, když jsme došli do kuchyně.
„Na kolikátou vám má připravit oběd, pane?“, ta jeho milost mě vyváděla z míry.
„Vrátím se kolem druhé. Chloe, mohla bys přestat říkat pane?“, zeptal se.
Fajn, tak tohle je ještě divnější. „Obávám se, že mám ve smlouvě přesně stanoveno, jak vás mám oslovovat.“, odpověděla jsem a věnovala se uklízení nádobí do myčky.
„Dobře. Ještě si o tom promluvíme, až se vrátím.“, řekl poraženecky. „Do té doby mi prosím tě, napiš seznam, co je třeba nakoupit.“, otočil se, popadl z předsíně klíče a odešel.
Co si jako myslí? Že když na mě začne být ze dne na den milý, tak bude všechno v pohodě? Kdybychom s mamkou nepotřebovali peníze, skončila bych tu.
„Idiot.“, ulevila jsem si nahlas hned, jak se zavřely dveře.
Moje nálada trochu poklesla. Rozhodla jsem si zapnout rádio, hudba mi vždycky zvedne náladu. Rozhodla jsem se začít s úklidem v ložnici.
Louis
Celou cestu do studia jsem přemýšlel o Chloe. Dneska jí to moc slušelo. Vlasy měla vyčesané do culíku, kruhy pod očima dočista zmizely. Doufal jsem, že mi ji podaří nějak obměkčit. I když není se čemu divit. Vážně jsem se k ní choval jako idiot.
„Tak jak to dopadlo?“, vyzvídal okamžitě Liam, když viděl můj úsměv idiota.
„Přiznám, spletl jsem se.“, uznal jsem.
„Ale, ale. Zdá se mi to, nebo se nám tu někdo zamiloval?“, zašklebil se na mě Niall.
„Sklapni!“, odsekl jsem.
„Kdo se mnou dneska půjde do Inferna?“, zeptal se Harry, který zrovna vylezl z nahrávací místnosti.
„Já bych docela šel.“, souhlasil jsem, „Je to tam fajn.“.
„Něco nového?“, zeptal se zvědavě Liam.
„Spíš Harryho nový objev. Myslím, že se tam zakoukal do jedné barmanky.“, zasmál jsem se. „Od té doby, co jsme tam byli poprvé, o ní pořád mluví.“.
Harry se jen nevinně zašklebil.
„Tak fajn, v kolik?“, zeptal se Liam a vypadal celkem nadšeně.
„Třeba na devátou.“, rozhodl za všechny Zayn, který do teď mlčky civěl do telefonu.

ČTEŠ
SWEET IDIOT (Sladký idiot)
FanfictionSlavný zpěvák a chudá dívka, která se stará o nemocnou matku. Dokáže on přestat předstírat, že k ní ve skutečnosti cítí něco úplně jiného než opovržení? A jak se ona vypořádá se svým těžkým životem?