SWEET IDIOT (Sladký idiot)

8

Chloe

                „Jak se vlastně daří Grace?“, zeptal se Louis, když zastavil před naším bytem. Zdálo se, že ho to vážně zajímá. Že by přece jen nebyl takový sebestředný idiot, jak jsem si myslela?

                „Začíná být nervózní z operace, která ji za dva týdny čeká. A rozhodně jí to moc neprospívá.“, povzdechla jsem si. A proč to vůbec vykládám tobě?

                „Určitě to zvládne. Je to úžasná a silná dáma.“, řekl uctivě.

                „Ano, to je.“, pousmála jsem se. „Děkuju za odvoz.“.

                „Říkej mi Louisi, prosím.“, znovu naléhal.

                Beze slova jsem vystoupila s auta a rozeběhla jsem se ke vchodovým dveřím. Měla jsem nutkání se za Louisem ohlédnout, ale naštěstí jsem odolala. Hned jak jsem za sebou zabouchla vchodové dveře, opřela jsem se o chladnou zeď. Srdce mi bušilo tak, že jsem se bála, aby mi nevyskočilo z hrudníku. Musela jsem se uklidnit, než vkročím do bytu za mamkou. Jako by mi v břiše poletovalo několik motýlů. MUSÍM NA NĚJ PŘESTAT MYSLET!

                „Mamko, jsem doma.“, oznámila jsem ve dveřích.

                „Tak brzy?“, podivila se mamka. „Co se ti stalo?“, zděsila se, když pohledem zavadila o můj obvázaný prst.

                Čím začít? Nejdřív mě překvapil Louis, který mi přišel otevřít jen v osušce kolem pasu a pak mě vykolejilo, když se mi omluvil za jeho chování. „Jen jsem nedávala pozor, když jsem krájela zeleninu.“, pokrčila jsem rameny.

Louis

                „Liame, mám problém. Mohl by ses prosím, stavit?“, nechal jsem vzkaz ve hlasové schránce. Potřeboval jsem si o tom s někým promluvit. A Liam byl jediný, kdo by to mohl pochopit.

                „Co se zase děje, Louisi?“, zeptal se Liam hned, jak mu otevřel dveře. „Neříkej mi, že ses zamiloval.“, ironicky se zasmál.

                „No, vlastně,“, promnul jsem si krk, „nejspíš jo.“.

                Liam se zarazil a podiveně se na mě podíval. „To jako vážně?“.

                „Co je na tom tak divného?“, nechápal jsem jeho překvapený výraz.

                „Nech mě hádat. Chloe.“, povzdechl si. Souhlasně jsem přikývl. „No, to se nám to pěkně zkomplikovalo.“, promnul si čelo.

                „Proto jsem s tebou chtěl mluvit.“, vysvětlil jsem.

                Klábosili jsme o tom dlouho. Ale shodli jsme se jen na tom, že je to problém. Harry měl o Chloe taky zájem. Ale jiný než já.

                Večer jsem šel do Inferna. Chtěl jsem vidět Chloe a zeptat se jí, jak se daří jejímu prstu. Hned ve vchodu jsem se zarazil.

                Harry seděl u baru. Chloe mu zrovna podávala skleničku a něčemu se smála. Dobře Stylesy, řekl sis o to.

Sedl jsem si na opačný konec baru a pozoroval Harolda, jak flirtuje s Chloe. Objednal jsem si pití a nasupeně pozoroval Haroldovo počínání.

Každou chvíli Chloe něco šeptal a ona se roztomile chichotala. Sem tam se jí Harry letmo dotkl. Uváděl jí do rozpaků. To já bych jí měl uvádět do rozpaků. Na mě by se měla culit. Kvůli mně by se měla červenat. Rozladěně jsem do sebe vyklopil celý obsah skleničky a objednal si další.

Chtěl jsem jít Harryho proplesknout. Hned z několika důvodů to nešlo. Ale jestli jí nějak ublíží, přísahám, že si to pěkně odskáče.