SWEET IDIOT (Sladký idiot)

1

Chloe

                „Mami?“, zaslechla jsem klapnutí dveří.

                „Ano, zlato.“, odpověděla mi okamžitě.

                Mamka přišla do kuchyně, kde jsem jí zrovna chystala večeři. Na stůl položila pár obálek. Přišla ke mně a dala mi pusu na tvář.

                „Jak jsi se dnes měla v práci?“, zeptala jsem se, když se usadili na židli.

                „Jako vždy. Mluvila jsem s panem Louisem o tom, že bys mě mohla zastoupit.“, řekla unaveně. V poslední době byla unavená čím dál, tím častěji.

                „A copak ti řekl?“, vyzvídala jsem, když jsem před ní položila talíř s polévkou a kousek pečiva.

                Mamka odložila rozlepené obálky. „Zítra máš přijít se mnou.“, usmála se.

                „Dobře.“, vzala jsem do rukou obálky a zkoumala jejich obsah. Banka, úvěrové společnosti. Kdo jiný by nám mohl psát.

                V prvním dopise psali, že celková dlužná částka činí £ 9. 287. Ve druhém to bylo £ 3. 372 a ve třetím £ 5.279. Chlap jeden zatracený. Napůjčovat si peníze a pak zdrhnout, to by mu šlo. Vzpomněla jsem si, co mi maminka vyprávěla o mém otci. Já jsem ho osobně v životě neviděla. Tedy asi viděla, ale nepamatuji si ho. Utekl od nás před 19-ti lety, když mi nebyl ještě ani měsíc. Od té doby splácí mamka jeho dluhy. Za poslední rok jí s tím trochu pomáhám. Pracuji jako barmanka v podniku Inferno.

                Podívala jsem se na hodiny. Půl sedmé. „Už budu muset jít.“, vstala jsem a políbila mamku na rozloučenou. „Kdyby se cokoli dělo, tak mi zavolej.“.

                Do baru mi to trvalo dvacet minut pěšky. Naštěstí jsem dnes měla krátkou směnu. Rychle jsem se převlékla do uniformy a zalezla za bar. Na to, že byl všední den, tu bylo celkem hodně lidí.

                „Dobrý večer. Co vám mohu nabídnout?“, zeptala jsem kučeravého kluka, který přišel k baru. Nezapomínej se usmívat.

                „Dobrý večer. Jednu whisky a Louisi…“, otočil se na druhého kluka, který stál kousek za ním, „Co si dáš?“.

                Druhý kluk přistoupil o trochu blíž. Měl hnědý rozcuch a světle modré oči. Bože, ten je hezký. „Třeba gin.“, odpověděl na otázku.

                „A jeden jin.“, dokončil objednávku kluk u baru.

                Obě skleničky jsem nalila najednou. Položila jsem je na bar. „Bude to £ 3.60.“.

                Kudrnáč mi podal dvě dvoulibrové bankovky se slovy, „Zbytek si nechte.“.

                „Mockrát děkuji.“, usmála jsem se na něj a on na mě mrkl.

                Sledovala jsem, jak odcházeli.

                „Tady si někdo vydělal pěkné dýško.“, zasmál se na mě Ian.

                „A myslím, že taky dneska poslední,“, oplatila jsem mu úsměv.

                „Když ti tenhle úsměv vydrží celou směnu, tak jich bude víc.“, otočil se na mně, když sahal po láhvi s vodkou.

                Směna uběhla celkem rychle. Ti dva se už ale u baru neukázali. Domů jsem přišla v půl druhé. Rychle jsem se osprchovala a šla si na pár hodin lehnout.