Sinister

~14~

Jsem vyčerpaný. Zas a znovu... Kdesi vzadu v hlavě, se směje Sinister a já nemám sílu otevřít oči a podívat se kolem sebe.
Je to... Zvláštní. Necítím kolem sebe vůni Lily, ani nic neslyším. Tedy nic, co by říkalo, že je u mě. Chci otevřít oči a podívat se, kde je. Jestli-jestli vlastně žije.
Co když jsem se vzbudil a aniž bych si to teď uvědomoval, jsem ji ve spánku uškrtil. Co když leží vedle mě a je mrtvá? Třeba proto, se Sinister tak chechtá...

Chci se pohnout, posadit se a pak jen oči otevřít a s doufáním, že je Lily vedle, ale jen spí, se otočit. Jenže to nejde. Něco mě drží za zápěstí, i kotníky mám něčím chycené.
Než se začnu pořádně vzpouzet a snažit se dostat z toho, co neumím pojmenovat, něco mě píchne a mě se zmocní znovu tma...

Podvědomě mi dochází, že uplynulo několik dlouhých hodin, které jsem prospal.

Ležím v posteli, ve světlé místnosti a srdce mi začíná zběsile bít. Nade mnou je zářivka, která teď nesvítí a za okny slyším hukot větru, který ohýbá stoleté stromy.
Jediné, čím mohu pohnout jsou oči.
Ruce i nohy mám něčím pevně zafixované. Stejně jako hlavu mi něco drží.
Z tohoto úhlu vidím jen pramálo a přesto mi to stačí.

Bojím se. Nevím, kde jsem, kde je Lily a proč tu cosi tak páchne? Mrtvola? Rozkládající se dívčí tělo?

„Ahoj, Harry." „Lily?" Dívčí tvář se usměje a na tváři mě zalechtají její konečky prstů.

„Bál jsem se, že jsem ti ublížil." Znovu se pousměje a proužek na krku od mého škrcení, je pořád znatelný. Ve stejnou chvíli mě prudce zabolí rána po nůžkách...
Dosedla na kraj postele a sklonila se.

„Jen trochu, to nic." „Lily... Kde to jsme?" Nestačí mi odpovědět. Ode dveří, ke kterým nevidím, zní hlas co neznám. Tedy, kdysi jsem ho slyšel, ale tvář přiřadit neumím.
Ženský hlas se zlobí, doslova na Lily řve, proč sedí v mém lůžku, proč je tak blízko, jestli jí incident z minulého týdne nestačil.

Minulý týden? Tak dlouho jsem spal? Cože?

Hlas utichl, Lily se s bolestným výrazem ve tváři zvedla a pak se znovu sklonila. „Harry..." Nic víc, nic míň...

Odešla a nechala mě v tom pokoji samotného s hlavou plnou otázek.