Sleep, my princess [Namjin]

♤1

Namjoon
*********
Otevřel jsem svoje oči v barvě hořké čokolády. Protáhl jsem se a podíval na svůj budík. 6:30.
No, tak akorát čas vstávat.
Spustil jsem své nohy přes pelest postele a podíval se vedle sebe. Moje princezna Seokjiny spala jako Růženka. Vydržel bych se na něj dívat celý den, ale musíme do práce. Oba dva.
Takový pohled se mi moc často nenaskytne. Jin většinou vstává o dvě hodiny dřív. Pak počká než se vzbudím já a přivítá mě v kuchyni sladkou pusou a snídaní.
Ale včera Jin pracoval přesčas a tak ještě dospává.
Je to šéfkuchař ve vyhlášené soulské restauraci, a vaří opravdu luxusní jídlo.

Dneska jsem se rozhodl, že udělám snídani já. Jin miluje sladké a nejradši bych mu udělal palačinky, ale skončilo by to voláním hasičů.
Budu muset zaimprovizovat.
Vytáhl jsem jahody, maliny, borůvky, mango a banán a nakrájel to do misky. Pak jsem to zalil čokoládovou polevou a navrch ozdobně nastříkal šlehačku. No já myslím že to vypadá vážně hezky.
Zašel jsem do zahrady a utrhl tam krásnou světle růžovou růži. Jin miluje růžovou a cokoli v této barvě si hned zamiluje.

Potichu jsem pootevřel dveře a zkontroloval Jinnieho, který pořád poklidně oddechoval.
Tác se snídaní a růží jsem odložil na jeho noční stolek. Opatrně jsem s Jinem zatřásl.

"Lásko, vstávej."

"Nee pane Jednorožče, já už nechci tu růžovou cukrovou vatu." zamručel Jinnie a spal dál.

Okamžitě jsem se začal tlemit.

"Jinnie, mám tady jídlo."

Ale ani to nezabralo. Musel jsem využít svoji poslední možnost.

"Princezno, tvůj Namjoo je nahý." usmál jsem se a sklonil k němu hlavu.

Jin se okamžitě posadil a vrazil do mě.
Oba jsme se chytili za hlavu a společně se rozesmáli.

"Auu, to mám za to že jsem tě chtěl hezky probudit." začal jsem dělat, že brečím.

"Ale to byl stejně podvod. Vždyť jsi oblečený." nafoukne ty svoje sladké tvářičky.

Usměju se a ještě více se k němu nakloním a sladce spojím naše rty.

"Jinnie, tobě se zdálo o jednorožcích a cukrové vatě?" propuknu v smích.
"Cože?" zatváří se nechápavě.
"Říkal jsi nějakýmu jednorožci že nechceš růžovou vatu." směju se jako šílenec.
"Ehm." začne se smát taky.
"Tak honem lásko, ať stihneš práci." s těmi slovy ho znovu políbím a zamířím do koupelny.

•••

V práci je to opravdu hektický den. Pracuji v jedné nahrávací společnosti jako choreograf.
"Teď uděláte krok doleva a pravou ruku zvednete ladně nahoru. Říkal jsem ladně, ne jako byste zabíjely mouchy." zrovna se snažím jednu skupinu naučit choreografii k jejich tour.
Navíc to moc neulehčuje fakt, že to jsou holky.
"Jaktože to půlka z vás dělá dobře a ten zbytek to fláká? Dneska máte padla takže se uvidíme až za týden. Mezitím to trénujte. Čau." se zamáváním se otočím ke dveřím.
Některé mi gesto uvolněně oplatí, některé se usilovně snaží nezrudnout a křečovitě se dívají na podlahu.
Holky, zasměju se. Ještě že je můj Jin kluk. I když mi ve spoustě věcí holku připomíná.

"Zlato? Jsem doma." strčím hlavu do dveří a rozhlédnu se. Nikde nikdo.
Sehnu se abych si sundal boty a do předsíně přiběhne moje princezna.
Přivítá mě sladkým polibkem. Přitáhnu si ho do objetí.
"Chyběl jsi mi. " zašeptá mi do ouška.
"Ty mě taky."
"Pojď, mám pro tebe překvapení." s těmi slovy mě chytl za ruku a táhl do jeho pracovny. Byla dokonale uklizená, ostatně jako celý náš dům. Jinnie je taková moje hospodyňka.
"Zavři očička lásko a nastav ruce." přikáže mi.
"Jine, co to je, začínám se bát." nervózně se ošiju, ale oči nechávám zavřené.
Odpovědí je mi jeho krásný zvonivý smích.
"Tak otevřít." zavelí mi.
V rukou mám bílou obálku. Nedočkavě jí začnu rozbalovat. Vytáhnu dva lesklé papírky. Letenky do Japonska a pobyt v pětihvězdičkovém resortu na pláži na čtyři dny.
"Zlato, to snad není pravda" vrhnu se mu kolem krku.
"Muselo to stát spoustu peněz."
"Pro tebe cokoli." usměje se a  opře si hlavu o moje čelo.
"Navždy budeš můj hyung." vydechnu.
Jinniemu uklouzne slza a rozstříkne se o moje tričko. Po ní následuje další a další až se nakonec rozpláče naplno.
"Prosím neplač, víš jak mi to trhá srdce." pohladím ho po vláskách.
"Když to je tak krásné. Já si tě ani nezasloužím. " vzlyká Jin.
Kdy konečně pochopí, že s ním budu do konce života protože nikdo lepší pro mě neexistuje.

"Tohle už nikdy nechci slyšet.  Ty moc dobře víš, že jsi pro mě dokonalý." naoko se rozzlobím.
"Navíc to ty pro mě děláš spoustu věcí, víc než já pro tebe. "
Jinnie přestane plakat a usměje se.
Políbím ho a přenesu do naší ložnice. A asi víte, co se stalo potom...

Může mi někdo říct, co to jako je? Fakt by mě zajímalo, co bude dál, ale tak trochu bych to měla vymyslet já co? Ehm...😂😂😂
Takže tady vidíte úplně průměrnou náplň práce lidí o prázdninách. Tvoření absolutních *****.

Prosím don't kill me, já fakt nevím co to je.
Měla to být normální ff na Namjin, ale jak vidíte...
Asi to bude tím že ani já nejsem normální....
Ehm...😂😂😂