Sleep, my princess [Namjin]

♤3

Namjoon
*********
Už týden čekám na svou princeznu. V nemocnici ho rychle odvezli na různé testy a mě řekli že se mám dostavit za týden.
Zajdu jsem do garáže pro auto a nastartuju.

Zhluboka dýchám. Nádech,výdech.
Ruce na volantu se mi třesou a nejsem daleko od zhroucení.

V nemocnici jsem tak nervózní, že se mě spousta ostatních pacientů ptá jestli nemají zavolat doktora a jestli nejsem epileptik.
Asi brzo budu když sem někdo nenakluše se zprávou o Jinovi.
Konečně narážím na doktora který Jina odvezl.
"Á pan Kim. Jdete za panem Kimem Seokjinem?" ptá se mile.
"Ano."
"Mohu se zeptat, nejste příbuzní? Máte stejné příjmení."

Nad tím vyprsknu smíchy.

"Ne je to jen náhoda. Jsem jeho přítel. "

Doktor se také zasměje a odvede mě za Jinem.

"Nesmí se rozčilovat ani dostávat do stresových situací."

Otevře dveře a já konečně uvidím Jinnieho. Jedna ruka mu spočívá na břiše a druhá zakrývá jeho obličej.
Pláče.

"Jinnie, zlato, jsi v pořádku? Co máš s tím břichem? " zeptám se ho a chytnu ho za ruku.

Jin ke mě otočí svůj uslzený pohled a já si ho přitáhnu do objetí.

"Z-zlato, j-já...já čekám....d-dítě. " dostane ze sebe mezi vzlyky.

Asi se mi zastavilo srdce.

"A-ale jak...j-jak můžeš být t-těhotný? Vždyť j-jsi muž!
J-já-"

"Dobrý den pane Kim. Jsem doktor Yang, gynekolog a ošetřující lékař vašeho partnera." pozdraví nás přicházející muž v bílém.
"Jak jste se již dozvěděl, váš přítel je těhotný. "

"Ale jak je to možné? Je to muž!" vyhrknu a podívám se na Jina.

"Nechte mě vám to vysvětlit. Váš partner trpí vzácnou poruchou organismu takzvaným transgenetismem. Tato porucha způsobuje že v těle muže jsou i ženské pohlavní buňky a naopak.
Vlivem toho pak váš partner otěhotněl." vysvětlí nám doktor a pokývá hlavou.
"Samozřejmě si dítě nemusíte nechávat, ale pan Kim by musel za týden na potrat."

Jinnie se na mě smutně podívá. Vždycky miloval děti a jeho snem bylo aspoň jedno mít. Nemůžu mu ho jen tak vzít.

"Jestli ho nechceš Joonie, tak-"

"Blázníš? Já budu táta!" zakřičím a obejmu ho.

"Opatrně! Je to rizikové těhotenství. Jakákoli rána může plod zabít.
Budete muset chodit dvakrát za měsíc na prohlídku. Až budete ve třetím měsíci, můžete přijít na ultrazvuk a já vám zjistím pohlaví. Teď můžete jít domů." pokyne nám gynekolog a odejde.

S Jinem se odebereme k recepci a podepíšeme pár papírů o lékařském tajemství.
Nechci aby můj nejdražší poklad honila smečka krvežíznivých novinářů.

V autě Jinnie usne a já si oddychnu. Pořád jsem ještě dost zmatený. Před chvílí jsem se bál jestli bude Jin vůbec žít a vzápětí zjistím že budu otec.
Vždycky jsem chtěl syna, který bude po mě a já ho budu učit hrát fotbal, rapovat a další věci.
I holčička by byla sladká. Jin by ji učil vařit a hrál by si s  ní na princezny.
Už se nemůžu dočkat.

Doma přenesu Jinnieho do postele a zakryju ho dekou. Chvíli se dívám na jeho andělskou tvářičku a vtisknu mu pusu na čelo. Potichu za sebou zavřu dveře a zamířím do pracovny.

Je to sice Jinova pracovna, ale i já tam mám svůj stůl plný papírů a s notebookem. Otevřu jsem ho a zadám do vyhledávače "když je žena těhotná". Najedu na jednu stránku a pročítám si článek.
No nazdar. Prý jsou ženy extrémně náladové a snadno se rozbrečí. Pak mají taky obrovskou chuť k jídlu, na spoustu věcí mění názor a kdo ví co ještě.
No Jinnie, těch devět měsíců si spolu ještě užijeme.
Zvednu se a jdu do kuchyně, připravit Jinovi oběd.

Jin
****
Vzbudím se a vidím že jsem v ložnici. Namjoo mě sem musel odnést. I když nevím jak protože už jsem strašně tlustý.
Zvednu se a zamířím k zrcadlu. Vyhrnu si tričko a moje břicho se na mě vyvalí.
Znechuceně si přes sebe hodím svoji růžovou mikinu, která to dobře zamaskuje.
Pomalu se vydám po schodech dolů. Namjoon je v kuchyni a snaží se uvařit oběd.
"Zlato, už jsi vzhůru." usměje se a hrne se ke mě. Obejme mě kolem pasu a jednu ruku položí na mé břicho.
Je to sice hezká a romantická chvíle, ale musím si ještě zvyknout na to neustálé šahání na mě.

Otřesu se a vyškubnu z jeho objetí.

Joon na mě nechápavě zírá.

"Je ti něco lásko?" zeptá se ustaraně.

"Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit." povzdechnu si.

Najednou to v kuchyni podezřele bouchne a vyvalí se oblaka dýmu.

"Namjoone!" zaječím hystericky. Viděli jste někdy v anime jak ty postavy občas doslova vybuchují?  Tak nějak vypadám.

Ten debil mi právě zničil mojí milovanou kuchyňku! Moji největší lásku!
Možná ji mám radši i než Namjoona, ale to mu radši neříkejte, nechci totiž skončit na kousíčky jako ta kuchyň.

Odstrčím to jelito a natáhnu se pro hadr abych tu spoušť uklidil.

"Padej od toho hadru! Mezi ním a tebou bude dva metry odstup." naštve se pro změnu Joonie a vyhání mě z kuchyni, kterou se snaží zprovoznit.

Rozvalím se na pohovce a zmučeně si povzdechnu.

Tohle bude sakra hodně dlouhejch devět měsíců!

*****************************************************
Tak doufám, že se vám líbila dnešní kapitola. Jelikož mě už sledování Fairy tail přestalo bavit tak jsem to vydala.
A navíc jistá osoba mě požádala o novou část.

Nefunguje mi věnování na compu tak to udělám svým způsobem.

Tahle kapitola je pro tebe, Watachy!
Jsi vážně milá bytost, děkuji za přízeň!

Užijte si prázdniny, a Adios, amigos!