6. ,,Ne! Nedává mi to smysl!"

605 36 5
                                    

,,Proč?" nadzvedla jsem obočí. Vlastně by mě dost zajímalo za co tu je.

,,Víš je to strašnej dement. Každou chvíli se chová jinak a říká se že je ujetej na brunety." pronesla.

,,Ujetej na brunety?" zasmála jsem se. Tak to je docela zajímavý. ,,Jo. Prej tu dokonce je i kvůli nějakýmu průseru s brunetou.. možná by si si na něj měla dávat pozor." řekla a pozorovala mě.

Jo. Takový ten poc když si máte na někoho dávat pozor proto, že je ujetej na barvu vašich vlasů. ,,Dobře." přikývla jsem.

Ariana se na mě docela překvapeně podívala. ,,Vážně si na něj budeš dávat pozor?" přejela mě pohledem. ,,Jo. Věřím ti." mrkla jsem na ní.

,,Tak deme." vzala mě za ruku a táhla chodbama. Snažila jsem se zorientovat, ale ani náhodou jsem se nechytala.

,,Jsme tu." křikla Ar. ,,Děkuji vám že jste mě sem dovedla a nenechala jste mě ztracenou paní Ariano." zasmála jsem se. ,,Nemáte zač slečno." poklonila se. 

Ještě jsem se zasmála a pak jsem zašla do pokoje. Lehla jsem si na postel a zavřela jsem oči. Konečně klid. Chvilka odpočinku nikdy neuškodí.

,,Neříkej mi že si unavená." ozvalo se. Okamžitě jsem otevřela oči a sedla si. Nadruhé straně místnosti stál Justin. Byl opřený o zeď  a s nadzvednutým obočím si mě prohlížel.

Protočila jsem oči a zase jsem si lehla. Justin přešel k posteli a sednul si vedle mě. ,,Co tu děláš?" zamumlala jsem.

,,Už jsem to bez tvých hnědých vlasů nemohl vydržet." zatvářil se smutně. ,,Myslíš že poslouchat cizí rozhovory je správné?" přísně jsem se na něj podívala. 

,,Jo." vyplázl jazyk. Tak to si posral Justine! To je moje gesto! ,,Vážně to uděláš?" promluvil dřív než jsem stačila přednést svoje námitky k používání mého gesta.

,,Co?" vyhrkla jsem. Vůbec jsem netušila jak to myslel. ,,Budeš se ode mě držet dál?" drkl do mě ramenem. Aha.. už chápu. Ten kluk vážně poslouchá cizí rozhovory.

,,No.. na co teď myslíš?" zahalekala jsem. ,,Co? Já.. na co bych měl myslet?" zatvářil se nechápavě. Tak tenhle výraz jsem u něho ještě neviděla.

,,Myslíš na barvu mých vlasů?" zeptala jsem se. ,,Ne. To vážně ne." zasmál se. Při pohledu na jeho úsměv jsem se taky pousmála, aniž bych věděla proč jsem to udělala.

,,No tak vidíš. Nebudu se od tebe držet dál." pronesla jsem. Justin se rozesmál. Asi mu teprve teď  došlo jak jsem to myslela.

S úsměvem jsem pokroutila hlavou a zavřela jsem oči. Nevím jak jsem to udělala ale ve chvilce jsem usnula. 

         -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- -- 

Ráno jsem se probudila Justinovi na hrudi. Promnula jsem si oči a ještě rozmazaně jsem se rozhlídla po pokoji.

Docela jsem se lekla když jsem pohledem narazila na Brody. Co tu sakra dělá?

Brody tam prostě jen tak stála a házela po mě naštvané pohledy. Nechápavě sem se na ní podívala. Najednou mi došlo jak asi vypadá to, že s Justinem ležím v jedné posteli.

,,Ano vypadá to tak." řekla Brody jako kdyby mi četla myšlenky. Začela jsem kroutit hlavou a chtěla jsem začít protestovat ale vychovatelka mi naznačila ať jsem ticho a jdu za ní. 

Opatrně jsem se zvedla abych nevzbudila Justina a následovala Brody až do její kanceláře. Cestou jsem si vzpoměla na Justinova slova ,,Tohle se nesmí nikdo dozvědět."

,,Měla by si se od něho držet co nejdál, a né s ním spát v jedné posteli. Vzhledem k tomu že si bruneta je to ještě horší." spustila.

,,Co máte pořád všichni s těma brunetama? Nechápu to." vyštěkla jsem.

,,Justin není kluk vhodný pro kamarádství, a nikdy jím taky nebude. Radím ti drž se od něho dál." zvýšila hlas. 

,,Ale proč?!" vyjekla jsem. ,,Ten náramek nemáš na ruce proto co si udělala. Ale proto, aby sme tě uchránili." pokračovala vychovatelka pořád stejně hlasitě.

,,Uchránili? A to jako před čím?" nadzvedla jsem obočí. ,,Před ním." vyštěkla. Tak tohle mi nedává smysl. Co je ten kluk sakra zač? 

,,Teď se vrať na pokoj. A o tom co sem ti řekla popřemýšlej." rozkázala. Byla jsem naštvaná. Vůbec mi to nedávalo smysl. Prostě jsem se sebrala a odešla na pokoj.

Dokonce jsem tam i trefila. Asi k tomu abych se dostala do svýho pokoje potřebuju být naštvaná. Justin pořád spal.

Když je pro mě teda tak nebezpečnej proč ho nechala spát v mým pokoji a nevyvlekla ho ven?!

Oni se na mě snad všichni domluvili a tvrděj to stejný. Nejdřív Ariana, teď Brody. Co to má krucinál znamenat?

Zuřivě jsem přecházela z jedné strany pokoje na druhou, když jsem pohledem zavadila o noční stolek na kterým byl položený můj iPhon. Že by ho Justin přinesl? Nevím. Radši si netroufám hádat.

Sebrala jsem mobil z nočního stolku a vytočila mámi číslo. Opravdu jsem s ní potřebovala mluvit. Sice je hodně brzo ráno a zbudim jí, ale musim slyšet její hlas. Třeba mě dokáže uklidnit.

,,Haló?" ozvalo se rozespale.

,,Mami!" křikla jsem potichu.

,,Ness? Co pak se děje?" vyhrkla.

,,Chci od tuď pryč!" vyjekla jsem.

,,Ale holčičko, ty to tam zvládneš." utěšovala mě.

,,Ne! Nedává mi to smysl!" řekla jsem nešťasně.

,,Co ti nedává smysl?" zeptala se.

,,Řekli že je nebezpečný! Vždyť mi říká jenom bruneto!" vypískla jsem.

,,Cože?! Kdo ti říká bruneto?!" vyštěkla mamka.

,,No Justin." řekla jsem.

,,On..Jmenuje se Justin?!" vyjekla.

,,Jo." odpověděla jsem. Ona ho snad zná?

,,Neboj se. Hned si pro tebe přijedeme." vyhrkla. 

    Chtěla jsem odpovědět, ale zavěsila. Tak teď už to bylo dost zamotaný.

Otočila jsem se k postely kde spal Justin. Teda teď už nespal, seděl na okraji postele a nechápavě se na mě díval. Musela jsem vypadat jako blázen.

,,Děje se něco?" zeptal se. ,,Ne, neděje." odpověděla jsem okamžitě a nervózně jsem drtila v ruce mobil. Proč se takhle vlastně chovám!? On mi přece nic neudělá!

Otočila jsem se a chtěla jsem se jít na něco zeptat vychovatelky. Třeba to jen prostě přehání. Jenže jsem ucítila hodně pevný stisk na mém zápěstí.

Otočila jsem se a bolestně a zároveň tázavě jsem se na Justina podívala. Měla jsem pocit, že jestli mi hodně rychle tu ruku nepustí asi se mi odkrví a upadne mi.

Byla to vážně příšerná bolest. Jak může mít někdo takový stisk?

Ták a další část je na světě. :DD Doufám že se vám bude líbit a omlouvám se za pravopis. :** :D Moc vám děkuji za votes a chtěla bych moc poděkovat za koment <3 :3**** Vážně děkuji mooc :3**


 

Behind the maskKde žijí příběhy. Začni objevovat