12.

7.9K 285 0
                                    

Koukla jsem se znova na notebook a tam nová zpráva.. jak jinak než Rose.

R : Málem jsem zapomněla, jaká byla cesta z tréninku ??

M : Noo....

R : Noo.????

M : Když jsme jeli, tak mi Dan dal ruku na stehno...

R : Cože a co ty na to?

M : Co myslíš. Dala jsem mu tu ruku zpátky na volant.

R : Říkala jsem ti, ať si na něj dáváš pozor.

M : To, ale ještě není všechno..

R : To mi chceš říct, že se dělo ještě něco dál..?

M : Když jsme vystoupili, chtěl abych mu dala pusu..

R : A dala...?!?!?!?!??!

M : Jo, ale jen na tvář..

R : Cože.? Děláš si srandu? Ty si mě neposlouchala, když jsem ty říkala ať si ho držíš dál od těla.?

M : Poslouchala, když on se nedal odbýt, ale slibuji ti že nic víc, už se nikdy nestane.

R : Vážně slibuješ?

M : Jo ;)

R : Tak jo. Já jdu na večeři. Nezapomeň. 7:45 před školou.

M : no jo, neboj. Budu se snažit.

R : Tak ahoj.

M : Čauky.

Zaklapla jsem notebook, vyšla na chodbu a zamířila jsem rovnou do bráchova pokoje. Nebyl tam.

"Bene.?" Zakřičela jsme přes celý dům.

"V kuchyni." Ozvalo se nazpět.

"Kde ses naučil vařit?"
Zašklebila jsme se na něj.

"Nikde. Vařím podle máminy kuchařky.." zasmál se.

"Jsem si říkala, kdy se z tebe stal povoláním kuchař." Vyprskla jsme smíchy.

"Nestal, ale jednou budu mít vlastní restauraci, uvidíš." Řekl ironicky Ben.

"To se ti, ale nesmí nic připalovat.." Ben se na mě podíval s nechápavým pohledem a pak to ucítil taky.

Rychle se otočil ke sporáku a jeho oči spočinuly na pánvičce, na které se pálily kuřecí nudličky se zeleninovou směsí. Asi něco jako "čína".

,,Takže co udělá kuchař, když zkazí jediný jídlo, co kdy vařil? ......
Objedná pizzu."

Tomu jsem se zasmála pak jsem vzala do ruky mobil a vytočila číslo.

"Jakou pizzu si dáš.?"

"Hmm.. asi salámovou."

"Takže jedna šunková a jedna salámová."

Friends or something more Kde žijí příběhy. Začni objevovat