Friends or something more

23.

Začnu pomalu otevírat oči, ale hned víčka musím semknout, protože mě strašně bolí hlava... je to to jediný na co v tuhle chvíli dokážu myslet. Vůbec nevím, co se včera stalo. Poslední věc na co se pamatuju je.. chce se mi znovu brečet. Jak mi to mohl udělat. Stále mám před očima jeho s tou courou.

Když si zvyknu na okolní světlo začnu pomalu poznávat okolí. Teda spíš ne.. vůbec netuším, kde to jsem. Na sobě mám jen spodní prádlo a cizí klučičí tričko. Snad se včera nic nedělo. Pomyslím si vyděšeně. Vstanu z měkké a vyhřáté postele, která stále nevím komu patří. A otevřu dveře.

Do nosu mě praští krásná vůně jídla, za kterou jsem se hned vydala.

U plotny stál .. Jason... počkat co ? Jak? ... byl otočený ke mně zády. Měl na sobě boxerky a rozepnutou kostičkovanou košily. Chvíli si ho jen prohlížím, až do chvíle dokud se neotočí mým směrem. V rukou drží dva talíře, na kterých jsou míchaná vajíčka. Jeho oči se zastaví na těch mých. A na tváři se mu objeví pobavený úsměv.

"Ále, Růženka se nám probrala, snad jíš míchaná vajíčka." Položil oba talíře na stůl v ubýváku a sedl si na gauč.

"Jak se cítíš." Optal se mě.

"Bolí mě hlava a nic moc si nepamatuju." Řeknu zmateně a chytnu se za hlavu.

"Tancovala si s Danem." To jeho jméno řekne s takovou nechutí v hlase. Až se nad tím musím pousmát.

"A TVÝMU klukovi" na slovo TVÝMU, dal velký důraz "se to asi moc nezamlouvalo a tak Danovi vrazil."

"Počkej, MÝMU klukovi?" Zeptám se ho.

"No Nickovi." Řekne s klidným hlasem.

"Tak to nikdy nebyl a už nikdy nebude můj kluk." Oznámím mu naštvaně. A u toho si sednu kus od něj na gauč.

"Počkej, co ?" Řekne a zmateně na mě kouká. Chvilku jsem přemýšlela jestli mu to říct nebo ne, ale teď už je to stejně asi jedno.

"Viděla jsem ho včera na tý párty, jak se líbá s jinou." Na konci této věty se mi zlomil hlas, rukama jsem si objemula nohy a hlavu sklopila ke kolenům.

"Promiň, to jsem netušil." Najednou mezi námi zmizí ten kus sedačky a obejme mě kolem ramen. Automaticky obmotám ty své kolem jeho krku a pořádně nasaju jeho překrásnou vůni. Vůbec nevím co to do mě vjelo, ale tohle jsem v tu chvíli přesně potřebovala.  Hlavu jsem schovala do jeho hrudi a po tváři se mi zkutálela jedna slza.

Odtáhnul se ode mně, bříškem svého jemného palce mi jí odstranil z obličeje a povzbudivě se na mě pousmál.

"Povídej, co se stalo dál?" Pobídnu ho.

Nádechne se a pokračuje tam, kde skončil.

"Chtěla si je od sebe oddělit ale Nick se v tu chvíli napřáhl a nejspíš nechtěně, tě praštil do hlavy, ale ty dva to nazajímalo a rvali se dál. A proto jsem tě vzal ke mně."

Dokončí svůj výklad a vidličkou si naberal další sousto míchaných vajíček. Ale pořád mi na tom něco nesedělo.

"A co si tam dělal ty ? Když jste byli s Benem u nás doma ?"

"Z té párty Benovi volala nějaká tvoje kamarádka"

"Počkej, Ben o tom ví ?!" Zhroutila jsem se. A vyděšeně na něj pohlédla.

"Nech mě domluvit." Protočil Jason očima.

"Tvůj brácha trochu pil a pak usnul. Telefon jsem vzal a ta tvoje kamarádka mi řekla, že se tam Nick a Dan perou a jeden z nich tě omylem praštil. Tak jsem nasedl do auta a vyjel."

Chvilku bylo ticho, ale pak mi vše došlo.

"Děkuju." bylo jediné co jsem ze sebe dostala.

"Za co prosimtě ?" Úchechtl se.

"Přijel si pro mě, i když si nemusel."

"To je samozřejmost, si ségra mýho nejlepší kámoše." Pousmála se na mě, ale v tu chvíli mě trochu píchlo u srdce.

Zaměřila jsem se na míchaná vajíčka a nevěděla co od nich čekat.

"Co zkoumáš?" Zeptal se se smíchem Jason.

"Ty umíš vařit?" Zeptala jsem se udiveně, když jsem ochutnala první sousto. Neříkám to jen tak, ale byla to ta nejlepší míchaná vajíčka co jsem v životě kdy ochutnala.

"Jo celkem Jo.. moje rodiče dělají šéfkuchaře v nejlepší restauraci ve městě. Řekne s klidným hlasem a dál se věnuje svému talíři.

Zato já na něj civěla s otevřenou pusou.

Když si toho všimnul tak v rychlosti na svou vidličku naberal sousto a dal mi ho do úst. Oba se tomu zasmějeme a pokračujeme v naší snídani.