21.

7.1K 253 6
                                    

"Co tady chceš nakupovat.?"

"Já jdu dneska večer na nějakou párty, na kterou jsem byla pozvaná a chtěla jsme tě vzít s sebou, ale ty už máš očividně jiné plány, no a musím si koupit šaty, protože doma nic na takovou příležitost nemám." Vysvětlila mi Rose a začala se prohrabovat oblečením.

"Aha. No Dan mi psal, ať si na sebe vezmu šaty, takže je tu rovnou můžu koupit taky." Řekla jsme a začala jsem také hledat nějaké hezké šaty.

"A kam vlastně jdete.?" Zeptala se Rose.

"Nevím. Řekl mi, že to je překvapení."

"Aha." Odpověděla Rose a začala se rozhlíží po obchodě.

Z obchodu jsme odcházeli obě dvě s obří taškou v ruce, protože jsme našly to co jsme hledaly. Koukla jsem na čas a zjistila jsem, že mám být za půl hodiny doma. Rozloučila jsem se tedy s Rose a vyšla před nákupní cetrum.

"Jsem doma.!!"

"Jsme obýváku." Jsme? Kdo zase?

Určitě tam je Jason, vsaďte se..

No co říkám, mám pravdu..!!

"Tak jak si se měla.?" Zeptala se mě brácha.

"Fajn." Odpověděla jsem.

"Něco sis koupila.?"

"Jo, šaty.. to mě přivádí k otázce.. Můžu jít dneska od osmi ještě ven.?"

"Cože.?" Vytřeští na mě oči Ben.

"Je víkend a je mi šestnáct.!!!!!" Protočila jsem očima.

"No a?" Řekl brácha a byl rozhodnutý, že mě nikam nepustí.

"Bene, prosím..!!!" Udělala jsem psí oči a mrkala u toho na něj.

"Mayo...."

"Prosím..!"

"No tak Bene, je jí šestnáct. Já bych jí pustil." Až teď jsem si uvědomila, že tu s námi je i Jason.. ale teď jsem mu byla vděčná za to, že se za mě přimluvil.

"No tak dobře.. ale do půlnoci budeš doma je ti to jasný..!?"
Řekl a já jsem mu skočila kolem krku.

"Děkuju, děkuju, děkuju.!!!!"

Crrrrrrrrrrrrr crrrrrrr

Je osm. To bude asi Dan. Poslední dvě hodiny jsem se připravovala, nikdy bych neřekla, že mi ti bude trvat tak dlouho, ale jsem se svým vzhledem spokojená. Mám na sobě černé šaty do půlky stehen (jedny z těch co jsme dneska s Rose kupovaly). Teď jsem si ještě přes rameno přehodila malou kabelku, kterou jsem objevila ve skříni a vydala jsme se dolů po schodech otevřít Danovi. U schodů stál Ben a Jason. Ben na mě koukal, jako kdybych se zbláznila a Jason jako kdybych spadla z višně.. nevim co je lepší. Prošla jsem kolem nich a u dveří si ještě nazula svoje bílý conversky - mám sice šaty, ale na nějaký baleríny, nebo nedej bože boty na podpatku, můžete rovnou zapomenout - a otevřela jsme Danovi. Ten mi hned podal červenou růži.

"To si nemusel, ale děkuju. Zajdu jí dát ještě do vázy.."

"Ne, už pojď, prosimtebe. Ona to nějak vydrží." Řekl když se podíval na ty dva.

"Hmm.. tak jo."

"Ahoj Bene, čau Jasone..!" Zařvala jsem, než Dan stihl zabouchnout dveře. Obešel auto otevřel mi dveře, počkal až nasednu a pak je za mnou zavřel. Pak nastoupil i on, nastartoval a už jsme jeli.

"Řekneš mi teda kam jedeme nebo ne?"

"Ty jseš hrozně netrpělivá, za pár minut tam budeme."

"Ach jo." Protočila jsem očima a koukala jsme na cestu před sebe.

Najednou začala auto zpomalovat, až zastavilo úplně.

Friends or something more Kde žijí příběhy. Začni objevovat