Friends or something more

24.

Po snídani mě odvezl domů.

"Kde jsi byla?!" Vychrlí na mě Ben hned, co vejdu do dveří.

"Spala jsem u Rose.. nemusíš se bát." Uklidnila jsem ho, ale pořád vypadá znepokojeně.

"Aaaa.. jaký to bylo s Danem?" Zeptá se vyzvídavě.

"Bylo to fajn." Řeknu a pohlédnu mu do očí.

S Denem jsem vlastně jen přijela a pak jsme se viděli až na parketu. A v tu chvíli si zase vzpomenu na Nicka. Na to, jak se tam líbal s tou courou na sedačce.
Zahnala jsem slzy co se draly na povrch, protože to teď nechci řešit.. nejspíš bych se totiž zase zhroutila.
Ale přišlo mi divný, že když jsem byla s Jasonem, tak jsem si na Nicka ani nevzpomněla. Nad tím jsem se trochu pousmála.

Prošla jsem kolem něj a zamířila si to rovnou ke schodům. Chtěla jsem do svýho pokoje, tam si pustit nějakej film a nejspíš se z toho všeho znova vyspat.

"A co vůbec ty a Nick? Jak to mezi vámi je.?" Zeptal se mě brácha, když jsem byla na půlce cesty.

To mě zlomilo, a schody jsem místo klidné chůze vyběhla, protože jsem nechtěla, aby mě brácha takhle viděl. Hned jak jsem za sebou zabouchla a zamkla dveře, svezla jsem se zády po dveřích. Přitáhla jsem nohy k tělu a začala znovu popotahovat. Chvilku jsem tam jen tak seděla a pak uslyšela opatrné klepaní na dveře od mého pokoje.

"Mayo.?" Řekl vyděšeně. "Co se stalo.?"

"Nech mě prosím teď o samotě." Zašeptala jsem mezi vzlyky a doufala, že to uslyší.

"Jsi moje ségra, nenechám tě v tom samotnou." Řekl a zněl, že asi jen tak neodejde. Chvíli jsme váhala, ale pak jsem se rozhodla, že mu otevřu.

Dveře jsem pomalu odemkla a hned co klapl zámek, Ben vtrhl do pokoje.

Ve chvíli co uviděl tu pohromu.. mě, můj ztrápený obličej a nakřaplé srdce, nic neřekl, jen mě v tichosti objal. V tu chvíli, to bylo to, co nejvíce potřebuju. Pevné obětí.

"Řekneš mi co se stalo.?" Řekl, když se odemne po chvíli odtáhnul. Přikývla jsem.

"Já.." zasekla jsem se, protože jsem nevěděla jestli mu to mám všechno říct. Ale pak jsem se rozhodla, že jo. Je to přece můj brácha.. nelžeme si. "Včera jak mě Dan vyzvedl, tak jsme jeli na párty." Klesla jsem hlasem a čekala, co brácha řekne na první část mého příběhu. Podívala jsem se mu do očí, kde jsem rozpoznala pár citů, jako zlost a stále lítost.

Nic neříkal, tak jsem pokračovala. "Hned u dveří domu, jsem ho ztratila a tak jsem se vydala projít po domě a dala jsme si něco k pití. V obýváku jsem, ale viděla Nicka, jak.." nedořekla jsem to. Hlas se mi zase zlomil.

"Jak co?" Zeptal se brácha a zatínal pěsti silně k sobě.

"Jak.. jak se líbá s nějakou blondýnou." Chvíli jsem se odmlčela. "Byl to první kluk, ke kterýmu jsem začala cítit něco víc a on mi udělal tohle.." dnes, už asi po třetí jsem se naplno rozbrečela. Brácha, mě opět silně natisknul na sebe.
Přestala jsem brečet, protože už jsem neměla na nic sílu.

"Necháš mě tu teď chvíli samotnou.?" Zeptala jsem se ho a doufala v kladnou odpověď. Přikývl, opustil můj pokoj a zavřel za sebou dveře.

Neměla jsem vůbec chuť něco dělat, tak jsem otevřela notebook a chtěla si pustit nějaký film.

Čtyři nové zprávy.

Rose, Dan, Nick a .... Zoe ?