Friends or something more

7.

                                     17:46
D : Ahoj ;)

M : Čau, potřebuješ něco ?

D : Ty jsi ségra toho novýho od nás ze třídy?

M : Jo, Bena. Na co to potřebuješ vědět.?

D : Já jsem kapitán rugbyovýho týmu a byl bych rád, kdyby si ve středu přišla na náš trénink. Kluci mi o tobě říkali.

M : No, já nevím. Vždyť to nejde, aby holka hrála s klukama v týmu.

D : Kdyby si byla tak dobrá jak říkali kluci z druháku, tak tě trenér určitě vezme. 

Bezva, a to mi tu chce skládat nějaký komplimenty teď?

M : Tak já se ve středu teda stavím. Kdy trénink začíná a končí?

D : Začíná ve tři a končí v pět. ;)

M : Tak já se zeptám bráchy, jestli mě v těch pět vyzvedne. 

Když mě nebude moc vyzvednout tak budu mít aspoň nějakou výmluvu.

D : Když tě nebude moc vyzvednout, tak tě klidně hodím domů...

Aha, no tak to je super.

M : Dobře, děkuju.

Tak to jsem přesně nechtěla.

D : Ahoj :*

Chvíli jsem ještě projížděla facebook a odepsala mi Rose:

R : Jo, v 7:40? :*

M : Jasný. ;)

Zaklapla jsem notebook a šla jsem dolů uvařit večeři. Na ledničce jsem si všimla papírku na kterým bylo napsáno :

Děti, něco se stalo v naší firmě v Kanadě. Museli jsme tedy rychle odjet. Podle toho co nám říkali, to bude na dýl. Mrzí nás, že jsme se nerozloučili, ale budeme se snažit přijet, co nejdřív.
Máma a Táta :*

Aha, no fajn. Pamatuju, si jak nám rodiče tohle, už párkrát udělali. Psali měsíc a nevrátilo se tři. Takže, už mi to je vlastně jedno.

Crrrrrrr. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvonek domovních dveří. Vím, že Benovi má přijít kámoš, ale Brácha ještě není doma. Tak nevím, kdo by to mohl být.
Otevřela jsem a za dveřmi stál ten černovlasý kluk z Benovi třídy .. nejspíš ten Jason.

"Ahoj. Brácha ještě není doma."
Povím zmateně.

"Já vím. Jedeme z tréninku a Ben ještě vybaluje věci z auta." Řekne s úšklebkem.

"Aha.. no tak pojď dál" pokynu mu rukou a zmateně ustoupím ze dveří.
Vejde do domu a zastaví se v obýváku.
Po chvilce přijde brácha a pozdraví mě.

"Tohle je Jason.. Jasone moje malinká sestra Maya." 
Představí nás Ben. A nad tím oslovením protočím oči .. malá ? Vážně ??

K večeři jsem uvařila špagety a zavolala dolů bráchu a Jasona.

"Kde jsou rodiče.?" Zeptal se brácha když jsme dojedli.

Zvedla jsem se od stolu a došla k ledničce. Odepnula jsem malý papírek, na kterém byl napsán vzkaz od rodičů a papírek mu podala. Ben si vzkaz přečetl a jen poklesl ramenama.

"Co se děje?" Zeptal se Jason.

"Museli pracovně do Kanady" vysvětlila jsem situaci.