< 30. >

7.3K 251 10
                                    

Je 7:30 ráno, před dvěma hodinama jsme přiletěli a teď už půlhodiny tvrdneme na recepci naše hotelu v Paříži, protože ředitelka zařizuje naše ubytování, sedíme tu v černých kožených sedačkách a čekáme, až nám rozdá klíče, abysme se mohli jít konečně vybalit.

"Teď vám rozdám klíče a do desíti hodin máte čas na to zajít si na snídani. Dnes budete mít celý den volno, protože jsme všichni unavení z letu. Když budete chtít opustit hotel, přijdete se zeptat k nám na pokoj. Jinak dole je venkovní i vnitřní bazén, kdo budete chtít, můžete jít odpočívat i tam. " Pronese učitel asi po dvaceti minutách, když je vše domluveno.

Chodby jsou dlouhé a dost moderně zařízené. No vlastně je tu vše luxusní.. snad bude i to jídlo takové, protože už mám po tý cestě hlad.

Ve chvíli co vejdu do pokoje nemám slov. Ty pokoje jsou dokonalé. U francouzského okna s krásným výhledem je jedna velká manželská postel, na proti které je plazmová televize a na pravo jsou dveře které vedou nejspíš do koupelny. Na levo od okna jsou dveře na balkónek.

Bezmyšlenkovitě odhodím batoh a rozeběhnu se k posteli.
"Tady spím já!!" Zakřičím, skočím na pravou stranu postele a začnu se hrozně smát.
Rose se také směje a určitě přemýšlí nad tím, proč se se mnou vlastně kamarádí.

Je 8:32 a my máme vybaleno.. takže, jdeme na snídani.

"Počkej, ještě napíšu Benovi.." řekla jsem Rose když už stála u dveří a otevírala je.

"Proč.?" Zeptala se.

"Jestli se k nám přidají.."

"Aha. Ale tak můžou se k nám přidat, už u stolu ne? Mám už docela hlad." To už měla dveře otevřený úplně a opouštěla náš pokoj.

"No dobře." Řekla jsem si spíš pro sebe, protože Rose to už nemohla slyšet. Vzala jsem klíče z věšáku, zamkla pokoj a vydala se chodbou za Rose na snídani.

"Tady je tolik jídla," Vzdychla Rose, "že ani nevím co si dám."  Dokončila svou větu, já jsem se nad jejím prohlášením jen pousmála a pokračovala v nandavání si malých croissantů na talířek. Když jsme zasedly ke stolu akorát do místnosti vcházel Ben a Jason.

"Všimla sis někdy toho jak jsou si Jason a tvůj brácha podobný.?" Zeptala se mě Rose, mezitím co si kluci nandavali jídlo na talířky.

Nemohla jsem jinak než na ní vytřeštit oči. "Cože? V čem?" Zeptala jsem se jí a čekala na svojí odpověď, ale Rose se stále koukala ke stolům s jídlem na ty dva, takže očividně vůbec nevnímala mojí otázku. To mě donutilo se nad tím zamyslet. Podobní? A v čem? Vzhledově? To asi těžko. Můj brácha je hnědovlasej se zelnýma očima, zatímco Jason je černovlasej. Nebo jsou si pododní postavově? Nebo tím že dělají stejný sport.? Z mého přemýšlení mě vytrhla až Rose.

"Tím jak dokážou holkám lámat srdce." Chvilku se odmlčele, ale pak pokračovala. "Vždyť se na ně podívej. Oba jsou tak hrozně sexy. Sportovci, nevim o tom, že by jeden z nich kouřil a prostě jsou celkově hrozně okouzlující. Vždyť sis musela všimnout toho, jak na Bena skoro všechny holky koukají, mrkají na něj a.." nedokončila větu, protože se k nám oba dva nebezpečně rychle přiblížili. Každý si nesl v ruce dva talířky plné jídla a jen tak tak unesli i skleničky s džusem.

"Tak jak se vám líbí váš pokoj dámy.?" Zeptal se a usmál se na nás Ben, když si oba dva sedli na místa naproti nám.

"Je to tady nádherný." Řekla Rose a kouzelně se na mého bráchu usmála.

"Je to tady vážně moc pěkný." Přidala jsem se k ní.

"Máte v plánu, někam jít po snídani.?" Přidal se do rozhovoru Jason.

"Asi ne." Řekla Rose a já jí doplnila. "Jen se asi možná půjdeme podívat k bazénu, z toho letu jsme unavený."

"Jo to my taky. Ale na večer máme jeden takovej menší plán. Chceme se jít projít k Eiffelovce a byli bysme rádi kdyby jste se k nám přidali." Mrkl na mě Jason a myslím že oba dva, podle jejich výrazů soudíc, oba počítali s tím že řekneme ano.

"V kolik vyrážíme.?" Myslím, že to byla dostatečná odpověď na otázku jestli jdeme s nimi, ale za prvý, doufám, že to bude někdy kolem sedmý, osmý abysme se vyspali a za druhý by nás stejně ředitelka později nepustila.

"Super," řekl Ben a hned na to pokračoval, "sraz dáme v půl desátý na recepci. Vemte si něco teplejšího, večer nebude počasí jen na tričko.

Friends or something more Kde žijí příběhy. Začni objevovat