2.

10.7K 335 5
                                    

Já u Ben jsme nastoupili do auta a vyjeli směr škola.

Když se blížíme na parkoviště stáhne se mi žaludek.

Z hluboka jsem se nadechla a vystoupila z auta. Nemám ráda nové okolí.  S Benem po boku jsem se vydala k ředitelně. Procházeli jsme celou školou a koukali na ostatní studenty. Všichni se po nás otáčeli a mně to začalo být nepříjemné a proto jsem se více přiblížila k Benovi.

Asi po sedmi minutách, jsme našli ředitelnu. Ze dveří vyšla už od pohledu milá žena.

"Dobrý den." Pozdravili jsme.

"Dobrý den, Ben a Maya Davisovi?" Zeptala se nás a koukala při tom do papírů.

"Ano." Řekli jsme jednohlasně a vešli za ní do ředitelny.

Posadila se za svůj stůl a pokynula nám abychom se také posadili. Vytáhla dvě složky, kterými začala listovat. Po chvíli nám řekla co a jak, dala nám rozvrhy a následně nás provedla po škole.

Zastavili jsme se u třídy čtvrťáků. Ředitelka zaklepala a společně s Benem vešli dovnitř. Já zůstala stát ve dveřích.

Pohledy všech dívek se upřely na Bena a viděla jsem, jak některé z nich skoro slintají. Jen jsem nad tím protočila oči. Byla jsem na to zvyklá, je pravda, že Ben je opravdu pohledný, kdyby to nebyl můj brácha, asi bych do něj i šla.
Když jsem se podruhé rozhlédla po třídě, zjistila jsem, že brácha není jediný, kdo si od jeho nových spolužáků získal pozornost.

Koukali se na mě skoro všichni kluci, krom jediného, černovlasého kluka úplně na konci třídy. Ale z lavice před ním, na mě mrkal blonďák, s průzračně modrýma očima. Když jsem se otočila na bráchu, viděla jsem jak ho propaluje pohledem, jakmile si ho blonďák všiml zabodl svůj pohled zpátky do sešitu. Jenom jsem se na tím pousmála a poslouchala jsem ředitelku jak představuje Bena  nové třídě. Po pár minutách se ředitelka otočila, vyšla za mnou a já jsem jí následovala.

Došly jsme před další třídu, předpokládám, že už mojí. Ředitelka zaklepala a my jsme vešly dovnitř.

Friends or something more Kde žijí příběhy. Začni objevovat