Tobby
Adam odešel, a nemůžu uvěřit tomu, že ji vážně nechá. Vždyť je to úžasná holka, mam ji rád. Je výjimečná, není jako ostatní. Je jiná, má svůj vlastní svět.
Půjdu za ní, musím jí vidět.
Šel jsem do jejího pokoje v nemocnici, a když jsem ji viděl, málem jsem se rozbrečel. Tohle všechno způsobila jedna srážka na chodbě, kdybych byl aspoň trochu pozorný a nespěchal pryč, Vůbec by tu teď nemusela ležet.
Z mého přemýšlení me vytrhl hlas doktora..
Pane měl by jste odejít, slečna Petrsnová potřebuje odpočívat.
Z povzdechnutím, a nechtěním jsem musel opustit pokoj. Šel jsem domů, kde na mě čekala sestra.
Tobby, jak je na tom?
Není to dobrý Sar:(
Jak to myslíš?
Je v kómatu, a za všechno můžu já.. kdybych dával větší pozor, tak se nic takového nestane.
To není pravda Tobby, mohl do ní vrazit kdokoliv, nikdo nemohl vědět, že je takhle slabá.
To je sice pravda, ale byl jsem to já, kdo do ní vrazil.. Jo a už není s Adamem.
Jo to vím, a abych pravdu řekla, tak je mi to jedno, ja nechci Adama.. já chci zpět Robiho..
To bylo poslední slova co mi řekla, pak jen odešla do svého pokoje, a v očích měla slzy.
Někdo zazvonil, šel jsem otevřít a tam stál můj bratranec ze strejdou a tetou.
Ahoj, co tady děláte?
Ahoj, přijeli jsme navštívit, rodinku..
Jo tak pojďte dovnitř.
Jj. Kde jsou rodiče ?
V obýváku..
Dobře, a co jinak jak se máš Tobby?
No, nic moc, ale to je na dlouho..
Dobře.. Jo a Tobby?
No?
Na pár dní tu zůstaneme ano?
Jo jasně:)
Nechtěl jsem aby tu byli zrovna teď, nemohli přijet jindy. Naštěstí s sebou vzali Martina. S ním si rozumím. A on je hodnej kluk. Je chytrej a na nic si nehraje. Vždycky když jsem byl já u nich, tak me brával ven mezi ostatní, a chodily jsme do klubu a tak. Odešel jsem na chvíli z domu a šel jsem se kouknout na koně na zahradě. Ano máme koně, máme dva. Sára a ja milujeme koně. Rád na nich jezdím, ale ne jak ty kluci, kteří u toho vypadají trochu jako teplý. Samozřejmě že nenosím rajtky a tak.. normální tepláky..
