Po akci s cestovní časem se Potterovi a Malfoyovi sblížili. Může se to zdát jako vyřešení spousty problémů, ale patnáctiletému Albusovi naopak několik problémů přibilo. Naštěstí to nejsou problémy v podobě největšího černokněžníka světa, ale ty se k...
Jakmile to Jon řekl James se na něj vrhnul. Svalil ho k zemi a pěstí mu dával do obličeje. Zatím, co oni se rvali na zemi zbytek Masters J se ve stylu 'Fuck this shit, I'm out' vzdálili.
Jedna holka, co stála vedle mě, mi zaťukala na rameno ,,Takže, vy dva...?" V tu chvíli se odněkud zezadu vynořila Rose ,,Říkají, že ne. Řekla bych, že je to spíš 'zatím ne'." usmála se. ,,Ať je to jakkoliv, shipuju vás." pokrčila dívka rameny. ,,Vážně? V tom případě, až to tu skončí, něco ti musím ukázat." řekla a pozvedla foťák, který jí visel na krku.
Protočil jsem očima a dál se věnoval dění na zemi. Všiml jsem si, že se davem prodírá Lilly. Jakmile byla vepředu rozeběhla se ke klukům, aby je od sebe odtrhla. ,,Snaž se jak chceš. Holky jsou na tohle moc slabý." řekl Jon. Narovnala se a striktně řekla ,,Jamesi, slez z něj." ,,Ale..." začal James ,,Já to převezmu." James se zmateným výrazem slezl z Jona, který se pokusil rychle vstát. Dřív než to stihl, ho Lilly podpatkem zatlačila zpátky na zem. ,,Některé z nás jsou možná jsou slabší." stále Jonovi koukala přímo do očí, měl jsem pocit, že mu pohledem brzy propálí díru do hlavy. ,,Zato víme, kam se trefit." řekla, váhu přenesla na nohu na Jonově hrudi, tu druhou zvedla a poté velice prudce položila na nejbolestivější místo mužského těla. Jon se hned svalil do klubíčka v nesmírné bolesti. Lilly se postavila oběma nohama opět na zem a klekla si k Jonovi, rukou mu odsunula vlasy z čela, pak ho za ně chytla a přitáhla si ho k sobě ,,Příště si dávej bacha na jazyk." usmála se když to dořekla a ještě dodala ,,A taky na koule." Pustila jeho vlasy, což způsobilo dopad jeho hlavy na tvrdou kamennou podlahu. Lilly se zvedla, pohodila vlasy a jakoby nic se sladkým hláskem zeptala ,,Na co všichni čumíte?" Elegantně překročila Jona a vydala se skrz dav neznámo kam. ,,Na třeťačku, co rozbrečela šesťáka." řekl ohromeně někdo za mnou a hned se za ní vydal. Po chvíli jsem si uvědomil, že to je Lysander Scamander- to extrovertí dvojče.
Rose a ta holka už odešli. Postupně odešli všichni kromě nás a Masters J. ,,Já- ehm. Díky." řekl jsem s pohledem na zem. ,,Nerval jsem se s ním kvůli tobě. Ale nemáš zač." pokrčil rameny a přešel k Jonovi. Pohodově si klekl na jednu nohu a o tu druhou si opřel ruku s hůlkou, která "náhodou" mířila na Jonův obličej. ,,Jsi si vědom, že u nás tímto končíš? Jen se ptám." řekl tak, že jakákoliv holka, co by se nacházela v okolí, by tekla, jak vosk ze svíčky. Jon jen v bolesti přikývl. ,,To je fajn." vstal a vydal se na odchod v půlce kroku se otočil a mířil zpět ,,Málem bych zapomněl. Finite." Mávl hůlkou a Jonův obličej zaplnilo nechutně vypadající akné. ,,Užij si to. Já už tě krýt nebudu. Kup si make-up." řekl a společně se zbytkem Masters J odešel.
**** Den jakýmsi způsobem přeběhl, já se jakýmsi způsobem vyhl večeři a už přišel čas jít spát.
Ležel jsem v posteli a přemýšlel, když jsem ze Scorpiusovy postele uslyšel zalykání. Otočil jsem se a vyděl Scorpiuse třesoucího se na posteli snažíc se popadnout dech.
,,Scorpiusi." ihned jsem vyskočil z postele a co nejrychleji se dostal k němu. ,,Scorpiusi, klid. Jako vždycky: nádech..." šeptal jsem, zhluboka jsem se nadechl a čekal, až to zopakuje po mně. Pokusil se, ale uprostřed se opět zalykal, což ho ještě víc vystresovalo. ,,No tak Scorpiusi, vedl sis dobře. Zkusíme to ještě." Nadechl jsem se a čekal na Scorpiuse. Opět se nenadechl plynule. ,,No tak, Scorpe. Scorpí. Klid, vše je v pořádku. Vedeš si skvěle. Jen klid. Jsem tu u tebe." klidnil jsem svého kamaráda. Situace se opakovala ještě párkrát než se to povedlo. Pak už to jelo pořád dokola.
Nádech, výdech. Nádech a výdech. ,,Vidíš, že to jde." usmíval jsem se. ,,Záchvat úzkosti?" chtěl jsem se ujistit. Scorpius jen přikývl. Mívá je často, začali, hned jak nastoupil do Bradavic. Za tenhle rok to však bylo poprvé. Jsem jediný, kdo o nich ví. Nechce to říct nikomu jinému. ,,Zase kvůli tátovi." To byl nejčastější důvod, to že neočistí jméno své rodiny, že vždy bude syn Smrtijeda nebo pro někoho Voldemorta. ,,Ne, tentokrát ne." špitl. ,,Tak co se děje. Proč?" ptal jsem se. ,,Kvůli tobě." Zaskočilo mě to. ,,Proč kvůli mně? Co se děje?" bál jsem se, že jsem něco udělal. ,,Že tě ztratím." ,,Proč by jsi mě ztratil?" podivil jsem se. ,, Právě kvůli těm záchvatům." nedíval se mi do očí. Objal jsem ho a nešlo mi neusmívat se. ,,Věř mi, že mě se jen tak nezbavíš." Úsměv byl v mém hlase poznat a myslím, že to Scorpiuse i utěšilo. ,,Děkuji." řekl a objal mě na zpět kolem pasu.
V tu chvíli se ale zarazil a já asi věděl proč. ,,Albusi, co jsi naposledy jedl?" ,,Ehm, jídlo." Vlastně to nebyla tak úplně pravda, poslední byli dvě tabletky. ,,Albusi, myslím to vážně. Kdy jsi měl naposledy nějaký větší jídlo?" Neodpověděl jsem. Byl to moment, kdy mi došlo, že jsem s tím nikdy neměl začít. Chytil jsem se za břicho a najednou jsem cítil svá vystouplá žebra. Najednou jsem si uvědomil, že jsem to přehnal a že teď vypadám jak nemrtvý. Začal jsem se nenávidět. Jak jsem si mohl myslet, že tohle je zdravý.
,,Albusi, mluv se mnou. Prosím." Scorpius začínal zase brečet. ,,Před dvěma týdny." odpověděl jsem na otázku. Scorpius ze mě stáhl triko, aby viděl, jak špatně na tom jsem. ,,Merline!" Vyhublé břicho jsem se pokusil zakrýt rukama. ,,Je to moje vina." rozbrečel se. Přestal jsem si zakrývat břicho a paže jsem obmotal kolem toho klubíčka, do kterého se Scorpius schoulil. ,,Ne, Scorpiusi. Tvoje vina to není v žádném případě." pokusil jsem se ho uklidnit. ,,Albusi, musíš přestat. Ne, ty musíš začít. Musíš zase začít jíst." brečel. ,,Prosím. Odpřísáhni mi to. Věř mi. Prosím. Já- já jsem..." zakoktal se a já jen tiše čekal, co řekne.
,,Taky jsem si tím prošel."
Hi guyzzz.
Boom. Co se sakra stalo. Já vydala kapitolu. Minulou sobotu nebyla, protože jsem zrovna byla v buse do Chorvatska.
Chci poprosit o otázky do character asku. PROSÍM.
BTW, Albus a Scorpius se včera seznámili.
Anyways, jsem neschopná v dělání odstavců, ale já se v tom pak líp orientuju. Tak se chci zeptat, jestli to mám vydávat s odstavci či bez.
Do příště pište své názory a konspirační teorie, sdílejte a hlasy taky potěší.
Zatím ahoj a be crazy.
BTW, dopsala jsem a našla jsem tohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
