Vánoční

608 54 8
                                    

Když jsem se další den probudil do vánočního rána, uvědomil jsem si, že nejsem ve svém pokoji. Pravděpodobně jsem včera usnul na pohovce ve společenské místnosti a to i se Scorpiusem, který spal vedle mě. V noci přes nás asi nějaký domácí skřítek přehodil deku, protože normálně v místnosti žádná nebývá.

Probral jsem se a rozhlédl se po místnosti. Oči mě pálili a nějakou dobu jsem měl rozmazaný obraz, protože jsem usnul s nasazenými čočkami. Po chvíli už jsem byl schopen vidět normálně. Skrz jezero do oken nešlo žádné světlo, nejspíš byla venku stále tma. Prostor tudíž osvětloval jen oheň plápolající v krbu. Pod stromem se stříbrolesklými a bílými ozdobami bylo pár dárků. S největší pravděpodobností byly pro nás, jelikož normálně by byly u nohou našich postelí, ale mi v nich nebyli, tak je dali sem. Byla mezi nimi i zabalená hrací skříňka ode mě. Lehce jsem šťouchnul do Scorpiuse, abych ho probudil. ,,Co je?" řekl rozespale otráveným hlasem. ,,Jsou Vánoce," V tu chvíli se jeho oči rozzařily. ,,Veselé Vánoce Ale!" vyskočil a rozhlédl se. ,,Proč nejsme v pokoji?" podivil se. ,,Asi jsme tu usnuli," řekl jsem. ,,Kdyby tě to zajímalo, dárky máme pod stromečkem," usmál jsem se a pohledem ukázal na dárky. ,,Jej!" ,,Jdu to rozdělit na tvoje a moje," řekl jsem a šel ke stromku.

Začal jsem Scorpiusovi podávat jeho dárky a vedle sebe jsem pokládal ty mé.

,,Tak to je vše," řekl jsem, když pod větvemi už nebyl jediný balík. Začali jsme dárky rozbalovat a ani jeden z nás netrhal balící papír, snažili jsme se opatrně sundat izolepu a papír poškodit, co nejméně. Jakmile jsem rozbalil první, uviděl jsem šedý až do stříbrna zbarvený pletený svetr od babičky se zeleným A vepředu. Uvědomil jsem si, že Scorpius měl stejně zabalený dárek. ,,Scorpiusi," oslovil jsem ho ,,Ano?" ,,Rozbal tenhle," řekl jsem a podal mu dárek, ve kterém by měl být jeho svetr. ,,Proč?" podivil se. ,,Prostě ho rozbal," řekl jsem. ,,Tak fajn," podvolil se a začal rozbalovat. ,,Albusi! Děláš si srandu?" podíval se na mě a v ruce držel Wesleyovský svetr ve stejných barvách, jako jsem měl já, jen naopak. Usmál jsem se na něj a pokračoval v rozbalování. Plyšák od rodičů, od babičky ještě krabici cukroví a od Scorpiuse mojí oblíbenou kolínskou, která není zrovna nejlevnější a musel jsem ho prostě obejmout. Od nikoho jiného jsem nečekal, tak jsem si nevšiml dvou dalších dárků a řekl jsem Scorpiusovi ať začne rozbalovat ty své. Od pana Malfoye dostal mudlovskou knihu a od prarodičů kufřík plný potřeb na kreslení. ,,Ty kreslíš?" zeptal jsem se s údivem. ,,Jo, celkem rád, jen jsem si to nikdy nebral do Bradavic." usmál se a dostal se k mému dárku. Popadla mě nervozita, že se mu ten dárek nebude líbit a přeci jen, on mi koupil kolínskou a já jemu hrací skříňku z vetešnictví a vlepil fotky. ,,Albusi! To nemyslíš vážně! Děkuji! Děkuji ti tak moc," začal mě objímat, že jsem málem nemohl dýchat. Obětí jsem s radostí opětoval. Když se odtáhl skříňku otevřel a při pohledu fotky v očích se mu zaleskli slzy. ,,Albusi..." začal, ale nedokončil a ani to neměl v plánu. Poté se zaposlouchal do melodie skříňky a jakoby se v jeho mysli objevila vzpomínka. ,,To je melodie Milého hada," řekl a po tváři už mu stékala slza. ,,Milého hada?" zeptal jsem se udiveně. ,,Ukolébavka, co mi mamka zpívala, když jsem nemohl usnout ze strachu ze zařazení do Zmijozelu," řekl a pak najednou zklesnul. ,,Mamka," hlesl a rozbrečel se. Hned jsem si k němu přisedl blíže a pokusil se ho uchlácholit obětím. ,,Promiň, já... Nevěděl jsem... Nechtěl jsem..." cítil jsem se vinen. ,,Neomlouvej se. Děkuju moc. Je- je to nádhera," podíval se na mě uslzenýma očima, ale i přesto se usmíval. Když jsem se vracel zpět na své místo všiml jsem si těch dvou opomenutých dárků. ,,Hele, já tu ještě dva mám," podotkl jsem. Jeden byl obálka a druhý nějaká krabička. ,,Tu obálku mám taky," řekl Scorp stále lehce rozleptaným hlasem. ,,Otevřem je společně?" řekl jsem a on přikývl. V obálce byl ručně psaný dopis a podle rukopisu bych řekl, že od někoho mladšího. Jen jsem si ho nejdříve projel pohledem a všiml si podpisu dole. Bylo to od Amy.

Ahoj Albusi, doufám, že máš veselé svátky a tobě i Scorpiusovi přeji veselé Vánoce a šťastný nový rok. Děkuji vám, že jste se mě první den v Bradavicích ujali a kdybych kdykoliv musela odejít od rodičů doufám, že u tebe/ vás bude místo.

Amy.

Při čtení textu jsem se usmívat a taky si všiml, že to 'a' jakoby tam bylo vepsané dodatečně. ,,Ukaž, máš to samý?" naklonil jsem se k mému kamarádovi, abych porovnal oba dopisy. Byly stejný až na oslovení a to vepsané 'a'. 

Přesunuli jsme se na poslední dárek. Oba dva jsme měli jednu krabičku zabalenou v balícím papíru. Když jsem to rozbalil zůstal jsem v šoku. Byl to můj mobil. Nechápal jsem proč. V Bradavicích většina elektroniky nefunguje, kvůli magii, která ruší veškeré vlny a signály. Byl u toho lísteček Neodcházej z oběda, dokud profesorka McGonagallová nedokončí oznámení. Scorpius měl to samé, jeho mobil a lísteček.

,,Půjdem teď na pokoj?" zeptal se, když byly všechny papíry uklizeny. ,,Jop," řekl jsem, vzal všechny dárky a vstal. Scorpius vyrážel hned za mnou, avšak kufřík od jeho babičky byl moc těžký a na schodech upadnul. Rychle jsem běžel k němu, abych zkontroloval, zda je v pořádku a vzal mu do schodů onen dárek. Od té doby, co zase jím se snažím žít celkově zdravěji, takže i cvičím a upřímně, dost mě to baví, tak pro mě kufřík byl menší problém, nejsem sice žádná korba, ale přeci jen jsem o něco silnější než Scorp.

V pokoji jsme byli až do oběda a hned jak jsme vešli a uklidili dárky, Scorpius sebou hodil do postele a chystal se znovu usnout. ,,Vždyť jsi se před chvílí vzbudil," řekl jsem. ,,To bylo moc brzo. Nech mě spát," zamumlal do polštáře. Nechal jsem ho tedy spát a začal dělal nějaké úkoly, co jsme měli přes prázdniny. Když se Scorpius vzbudil dělali jsme hovadiny, dali si cukroví od babičky a povídali si o všemožných tématech. Měl jsem pocit, že našemu přátelství se nemůže nic stát. To, že jsem se mýlil, se ukázalo dřív, než by kdokoliv čekal.

Happy new year y'all. Další kapitola by měla být hned zítra, snad to stihnu sepsat. Btw, poslouchám právě BTS. Je tu někdo ARMY?

Zatím ahoj a be crazy. 😝😝

Cursed Children (CZ,HP, ff) ZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat