Po akci s cestovní časem se Potterovi a Malfoyovi sblížili. Může se to zdát jako vyřešení spousty problémů, ale patnáctiletému Albusovi naopak několik problémů přibilo. Naštěstí to nejsou problémy v podobě největšího černokněžníka světa, ale ty se k...
,,To není možný, metamorfomágem se narodíš. Já s Jamesem žiju. Věděl bych to." obhajoval jsem. ,,Říkám, co jsem viděla. Prostě se mu změnily oči." pokrčila Jessie rameny. To jsem přeci viděl taky, změnily se na červeno. ,,Scorpiusi, nepůjdem už?" otočil jsem se na něj. ,,Spát?" zeptal se rozespale. ,,Jo, tak pojď Cinnamon roll." usmál jsem se. ,,Cinnamon roll?" pozvedla Jessie obočí. ,,Inside joke." řekl jsem na vysvětlenou. ,,Ehm... Ok?" nervózně se zasmála. ,,Jdem?" otočil jsem se zpět na Scorpa. ,,Jup." řekl a vstal od stolu. ,,Dobře. Ještě pokecáme Jessie, mimochodem líbí se mi tvůj make-up." řekl jsem a taky vstal. Jessie se s námi rozloučila s trochou červeně ve tvářích.
,,Tak make-up, jó?" ušklíbl se Scorpius, snažíc se naznačit, že se mi Jessie líbí. Kdyby jen věděl. Kousek od dveří nás zastavil James.
,,Hej kluci, čekejte." dobíhal za námi. ,,Hele, v sobotu 30. října je v komnatě nejvyšší potřeby Halloween party." řekl. ,,Dobře, neboj nebudem vás tam otravovat." chtěl jsem se otočit a jít na pokoj. ,,Ne, o to nejde. Jste zvaní." zastavil mě položením jeho ruky na mé rameno. ,,Proč?" podzvednul jsem obočí. ,,Co proč?" ,,Proč nás tam zveš?" ,,Protože tam budou všechny z pátýho ročníku výš a jsi introvert, jehož jediný kamarád je jeho kluk, takže ani nevím jestli se dá počítat jako kamarád." řekl ,,My nejsme spolu." prohodil Scorpius. ,,Jo whatever. Musíš se trochu začlenit." řekl James. ,,Ty mi laskavě neříkej, co mám dělat. A vlastně proč ne, půjdeme. Přinejhorším odejdem." ,,Super." usmál se. ,,Scorpiusi, ty jsi s tím v pohodě?" otočil jsem se na něj. ,,Jo. Jo jsem. Dokud se tam nebude někdo na mol válet ve vlastních zvratkách..." zasmál se nervózně. ,,Možná ten někdo budeš ty." zasmál se James. ,,Je nám patnáct, nemůžeme pít." podotkl jsem. ,,Řeknu ti tajemství: na párty v Bradavicích se to neřeší." položil mi ruku na rameno a odešel.
Sobota 30. října
,,Myslíš, že by jsme tam měli jít?" ptal jsem se nervózně, sedíc na posteli, Scorpiuse. ,,Proč ne? Říkali jsme, že když tak odejdem." řekl a přisedl si. ,,Já mám z toho špatný pocit." ,,Alík se nám bojí." pošťuchoval mě, já mu to začal oplácet. Chvíli jsme jen tak blbli a skončilo to tím, že mě Scorp z ničeho nic obejmul. Zarazilo mě to a nejistě jsem mu objetí opětoval. Když jsem tak udělal, do ucha mi lehce pošeptal ,,Neboj, nic se nestane." Cítil jsem jak omylem zavadil spodním rtem o mé ucho.
,,Jdem?" zeptal jsem se, když jsme se od sebe odtáhli. ,,Jo, už je čas." přikývl Scorp. Vstal jsem z postele a vydal se ke dveřím.
Po chvíli jsme stáli v chodbě s komnatou nejvyšší potřeby, jejíž dveře tam byly. Když jsme vešli spousta lidí už tam bylo. V místnosti se svítilo jen černým UV světlem, díky kterému svítily barvy na tělech a obličejích některých ze studentů.
,,Tak jste přišli." mířil k nám James, který měl kolem rtů rozmazaný obtisk oné svítící barvy, přestože ještě ani nepřišli všichni. ,,Jop, jsme tady." řekl jsem a snažil se ignorovat to, že už se tu stihnul vykousnout s nějakou holkou. ,,Když tak támhle vás Jessie může pomalovat těma svítícíma barvama. Víte, kdo to je, né? Je ve vaší koleji. Ta s růžovými vlasy." vysvětloval, i přesto že se známe a celkem i bavíme. ,,Ano víme kdo to je." přotočil jsem očima. Na Jamese někdo zavolal a tak odešel.
,,Necháme se zmalovat?" usmál se Scorpius. ,,Proč ne?" pokrčil jsem rameny a mířil k Jessie. ,,Ahoj." pozdravil jsem ,,Čus. Chceš zmalovat?" odpověděla. V UV světle jí zářili vlasy. ,,Um. Jo. Nechám to na tobě." řekl jsem a přistoupil blíž. ,, Hádám, že chceš pomalovat jen obličej..." Přikývl jsem. ,,Fajn. Hmmm... Posloucháš My Chemical Romance?" zeptala se. ,,Miluju je." usmál jsem se. ,,Tak už vím." řekla a začala štětcem táhnou po mém obličeji. Zavřel jsem oči a čekal až skončí.
Po několika minutách jsem cítil, jak se odtáhla a trochu poodstoupila, pochopil jsem, že už to dokončila. Otevřel jsem oči. Jessie mi podávala zrcadlo. Když jsem se do něj podíval ,,Wow." bylo jediné, co jsem řekl. Měl jsem Welcome to Black Paride make-up Gerarda Waye a jeho bílé části ve světle zářili namodrale.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Omlouvám se za poznámku v textu. Jen jsem chtěla říct, že lepší fotky jsem nenašla a že tohle není jak vypadal Albus, ale fotka toho jak vypadá ten originální make-up, pro ty co neví.)
,,Scorpe, chceš taky něco?" usmála se na něj Jessie. ,,Nemám co ztratit." pokrčil rameny a šel blíž. Uvolnil jsem mu místo a šel opodál. ,,Chceš něco konkrétního?" zeptala se Jessie. Scorp jen zavrtil hlavou a nechal jí volnou ruku. Zatím co ona tvořila že Scorpiuse ještě větší umění, než už je, já se rozhodl začít konverzaci. ,,Tak jak ti to tu zatím jde?" ,,Nic moc. Několik kluků tu po mně chtělo, abych jim něco nakreslila na tělo od pasu nahoru. Nejeden mi řekl, že jestli to je jedovatý, nemám mu to dávat na bradavky, protože po nich nějaká holka před chvílí vyjela. Ti kluci si tu moc věří." ,,Náhodou, když jsme přišli, James měl očividně nabalenou nějakou z těch, co tu jsou." vzpomněl jsem si. ,,Jo, ale tvůj bratr je něco jako alfa samec týhle školy." řekla tónem, který jasně naznačoval, že je to úplně jasné. Lehce Scorpiusovi naklonila hlavu na stranu, tak že my vyděl do obličeje, aby se jí lépe malovalo ,,Každopádně s mnou sociální úzkostí a záchvaty paniky neví jestli to tu zvládnu." Podíval jsem se na Scorpiuse a on se díval na mě. V tom jediném pohledu proběhla celá konverzace. Oba jsme věděli, čím si prochází. Stihli jsme v tom okamžiku probrat vše, co nás při téhle větě napadlo. Stihl jsem ho ujistit, že s ním budu při každém záchvatu. Na chvíli jsem zlomil oční kontakt tím, že jsem shlédl k zemi. Když jsem se mu hned na to znovu podíval do očí, můj pohled asi vypustil něco, co rozhodně neměl. V jeho očích se odráželo udivení v sekundu před tím, než ho Jessie jemně vzala za bradu a odvrátila ode mne jeho tvář, aby mohla malovat i na tuhle stranu.
Ještě jednou se omlouvám za onu poznámku v textu.
Upřímně jsem celkem zmatená. Pro Jamese jsem měla ideální endgame, ale teď hodně uvažuju o tom, že bych to změnila.
Vadilo by vám, kdybych udělala skoro celou školu LGBTQ? Originální Harry Potter se tomu už hodně blížil, jen všichni byli furt ve skříni.
Sorry za tuhle zvýrazněnou část. Už jsem celkem ospalá.
