Pwofesi a vin plen.
Proroctví bude naplněno.
Dife odjíždí kempovat se svými rodiči a mladší sestrou a myslí si, že to bude jen pohodová dovolená, když zasáhne osud. Ocitne se ve světě, kde nežijí lidé, ani zvířata a rostliny pro ni známé. Nestihne...
Forest Seccret se vrací zpět ! Doufám že se vám bude líbit !
Pod ní ležela jenom nějaká tyč, ale když látku odhrnu úplně na obou koncích, je zajímavě zašpičatělá . Jsou na ní jako kdyby černé diamanty. Se zájmem je pohladím bříšky prstů a oni se roztřpytí. Polekaně jsem prsty stáhla a odskočila asi metr od toho děsivého předmětu. Raději jsem ho rychle odhodila na postel, chtěla jsem se rozběhnout někam, ale hned jak jsem se otočila vrazila jsem do tvrdého brnění a spadla na zadek. Hned jak jsem se vzpamatovala, jsem se koukla nahoru . Hádejte kdo tam stál? Samozřejmě Yannari, která se smála . Vypadala ale jinak. Namísto jejího obvyklého oblečení na sobě měla něco jako brnění, ne kovové, ale kožené.
„Co tady děláš ?" zeptala jsem se, zatímco jsem se zvedala ze země.
„Určitě se tady neválím po zemi jako ty!" zasyčela a upravila si veliký plát kůže na hrudi .
„To že si ráno neposlouchala, mě ani nepřekvapuje, už jsem si na to zvykla, že ignoruješ všechno, co ti říkám, ale tohle je důležité. Ten náhrdelník, cos našla, není to jenom pozlátko. Je to zbraň hromadného ničení, kterou musíme zastavit, aby nám pomohla přemoct Zeraka." Vysvětlovala, zatímco se mi promenádovala po pokoji.
Já si raději sedla na velikou truhlu, kterou jsem měla před postelí . Poslouchala jsem její výklad, no víc mě zaujala její chůze a vystupování . Pohybovala se s grácií jí vlastní. Já jsem oproti ní vypadala jako pytel brambor, to ale dává rozum, ona tady žije od narození, já se teď dozvěděla, že něco takového existuje. Dětství tady muselo být úžasné. Tolik květin, nádherná příroda a zvířata . Není to takové jako u nás, kde je jenom betonová džungle a nic jiného, kde zvířata můžete vidět jenom v zoo nebo v cirkuse, krom koček a psů. Dokonce ani koně jsem neviděla už dlouho.
Tohle bylo něco jiného, něco naprosto jiného. Z mého přemýšlení mě vytrhl pohlavek.
„Vidím, jak mě zase posloucháš!" sykla Yannari a rozhodila při mně rukama.
„Já se tady snažím ti vysvětlit, co je tvým úkolem a ty fantazíruješ o jednorožcích a vílách ! Mě z tebe odvezou."
„Promiň, " pípla jsem, načež Yannari jenom mávla rukou a vytáhla mě na nohy.
„Jestli neposloucháš mě, asi na tebe budeme muset jít všichni tři." Táhla mě po chodbách hradu až do veliké knihovny, kde seděli Sokka se Zinajem. Před nimi ležela obří kniha, která byla očividně hodně stará, protože její okraje se drobily a papír byl hnědý jako hlína, skoro se na něm nedaly rozeznat znaky. Jim to ale očividně šlo.
„Tady jí máte ! Mě totálně ignorovala !" vrčela Yannari a hodila mě na lavici vedle Zinaje.
„Ani se ji nedivím," neodpustil si šeptem Sokka, za což ihned vyfasoval pořádný pohlavek.
„Já to slyšela ! Tak co jste našli ?" zeptala se má ´chůva´, zatímco si sedala na druhou lavici vedle Sokky, který pořád studoval něco v té obří knize.
„Našli jsme jména drahokamů a na co je bojovnice využívala, nic víc." Povzdechl si vedle mě Zinaj a unaveně položil hlavu na stůl, vypadal vyčerpaně.
„I to je něco, tak povídejte kluci ." vyzvala je Yann a vyložila si nohy na stůl. Sokka se ihned ujal slova.
„Trvalo to dlouho, protože je to psané v starém jazyce a museli jsme to přeložit. Trvalo to ale nakonec jsme to zvládli. Takže kameny jsou čtyři a to: Iceid, Domyal ,Eldeur, Flores . Půjdeme na ně postupně. První je Iceid je rudý a říká se o něm, že je to kámen ohně. Kdysi dávno byl používán bojovnicí na ničení pomocí požárů. Víc o něm nevíme. Pak Domayal žlutý kámen života." zase ztichl a to mi nedalo.
„To o nich opravdu víte jen tohle? To nám nepomůže!" vyštěkla jsem, až se na mně všichni podívali . Sokka se Zinajem překvapeně a Yannari s ohněm v očích.
„O těch kamenech nikdo neslyšel několik staletí ! Je zázrak, že našli tohle!" zasyčela elfka přede mnou.
„Pokračuj prosím."
„Dobrá , další je Eldeur, černý kámen smrti a nakonec Flores oranžový kámen. Prý nosil štěstí a byl spojený se zvířaty. To je všechno, víc se tady nepíše krom těchto znaků." Dokončil Sokka a ukázal na čtyři znaky v knize. Yannari si jí hned přisunula k sobě. A její duhovky se překvapením zvětšily na dvojnásobek .
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
