Forest Secret

31.

Všichni jsme se překvapeně podívali na jeho kolena, kde mu ležela kniha.

„No mluv, nenapínej!" Sykla netrpělivě Yannari a přihodila do slábnoucího ohně několik polen.

„Vždyť jo, už to mám ." Zamumlal a očima běhal po řádcích knihy. Desky svíral tak pevně, že jsem se bála, aby se za chvíli nezlomila na dvě části . Mohlo to byt asi deset minut, než začal číst pro nás.

„Ty jim nepovíš nic, oni ti ale porozumí . Ty budeš mluvit a oni budou poslouchat. Lidé tě nepochopí, ale svět ti bude naslouchat. Předurčení pro ty, jejichž přání k osvojení si jazyků nebylo plně zplněno kvůli jejich původu, nebo skutkům . Bylo však naplněno v jiné formě. Pokud se znamení zabarví odstíny mechu, jedinec dokáže komunikovat s rostlinami, které se nacházejí všude kolem něj . Pokud se zbarví barvami kamene, dokáže porozumět skrytým slovům zvířat . Tyto dary jsou velice ojedinělé a taky je dokázáno, že daný druh se po spojení s rodilým mluvčím dokáže za desetinu přesýpacích hodin naučit základy jazyka, za třetinu základní komunikaci a za celý objem tří konsanovoých  přesýpacích hodin  se dokáže naučit jazyk v hovorové formě. Toto však může proběhnout, pokud je spojení citelné a dobrovolné pro oba."  Dočetl a já pořád nechápala, proč je to mé rudé , protože o té tam nepadlo ani slovo .

„To je všechno ? Nic o rudé nebo alespoň oranžové ? Neříkej mi, že tam opravdu nic není !" Syčelo to bělovlasé stvoření kroutící se na dece. Cítila jsem to však stejně, o mě tam zas a opět nic nebylo . Sokka zběsile točil stránky, ale opravdu nenašel nic. Nahlas jsem zavrčela, ale Ariis vedle mě si promnul čelo a kývl na Sokku.

„Podej mi to ." Rozkázal s pohledem upřeným na knihu . Sokka sice neochotně ale přesunul knihu ze svého klína před Ariise.

„Pochybuji, že tam uvidíš něco jiné než já. I když jsem jenom Twouve, číst umím !" zavrčel na něj nevrle, co chvíli se zdálo, že se změní na vlka a sní ho.

„Klid ty nezmare , neříkám, že uvidím něco co ty ne, jenom mě nech něco vyzkoušet." Odsekl mu na oplátku a položil si knihu na nohy . Najednou rukou začal putovat po stránkách knihy . Až zastavil na několika znacích,  znala jsem je . Před pár dny mi je Yannari ukazovala na stránkách knihy v paláci . Moje jméno , co s tím zase mají !

„Dife ? Řekla ti už Yannari, co znamená tvé jméno ? " zeptal se s klidem v hlase .

„Ano, že prý je to rodové jméno ženy, která zabila půlku vašeho světa a tenhle tu mně potom skoro zabil ." uchechtla jsem se a ukázala na jednoho z vlčích brášků.  Ariis se taky zasmál, až jsem se na tom pozastavila .

„No to je taky pravda, ale Dife znamená oheň . Oheň stejně jako tvůj element s větrem . A oheň je taky odpověď na naší otázku !" usmál se a sebral kousek dřeva, které plápolalo a přiblížil ho ke knize.

„Co děláš ! Vždyť to spálíš! Víš jakou má ta kniha cenu ?!" vykřiknul na něj ihned Sokka a v očích mu plála nenávist .

„Klid vlku a když tak, bude to jenom jedna stránka, to přežiješ ," pokrčil rameny a přiložil plápolající konec ke stránce knihy .Opravdu začala hořet, však ne celá . Vrchní vrstva papíru, na které byl text plápolala, až se nakonec změnila jenom na několik spálený zářivých kousků papíru, po ní nic nezůstalo.  Já viděla jenom skoro hnědý papír, ale Ariis se usmál jako sluníčko.

„Našel jsem to ." ozval se a podal jí zpět Sokkovi, který se tvářil překvapeně, než uviděl stránku .

„Omlouvám se , neměl jsem pravdu , máš lepší oči než já , úžasné ! A taky ... máme tady odpověď na naši otázku . Konečně se něco daří, jak má a ne jenom jako kdyby nám život házel klacky pod nohy ." řečnil do vzduchu a opatrně ometal stránku knihy . Krčil obočí a znovu ho narovnával, když běhal po řádcích, jakoby se jim snažil porozumět, přes bříška prstů .

„Tak jesti je to, co se tu píše pravda , bude to ještě opravdu zajímavé ..."