33.

56 3 4
                                    

Všechno kolem mě drkocalo a mé tělo obalené v jemné látce naráželo do tvrdého dřeva podlahy. Tohle opravdu nebylo ideální místo na spánek. V první sekundě jsem si vůbec neuvědomila, kde jsem. No známé zařehtání mě plně vzbudilo. Ospale jsem se zvedla do sedu. Kolem mě jenom nadskakovaly bedny a skrz několik děr na látce, která pokrývala vůz, dovnitř svítilo sluníčko.

Zepředu jsem slyšela hlasy Sokky a Zinaje. Nerozuměla jsem jim, byla tam však jistota, že jsou tady. Koukla jsem se kolem a kousek ode mě seděla i Yannari . Na kolenou měla knihu, ale nečetla ji. Byla opřená o sloupek vozu se zavřenýma očima a na hlavě jí seděla veverka . Nejdřív jsem jí chtěla odplašit s tím, že tady nemá co dělat, no pak otevřela oči a já uviděla Ariisovo krvavě rudé oko . Pravděpodobně se mu nechtělo spát na zemi . Bylo zajímavé, jak tady bylo tolik zvířat úplně jiných než u nás a přitom taková veverka byla tady stejná . Možná to bylo tím , jak říkala Yannari, že Bayae jsou propojení s naším světem . Ariis seskočil na zem a hned jak se jeho tlapky dotkly dřeva, změnil se do své lidské, spíš normální podoby .


„Dobré ráno Meomari , Jak jsi se vyspala ?" optal se ihned s úsměvem od ucha k uchu a vlasy na všechny světové strany .


„Dobré ráno i tobě Ariisi. Vyspala jsem se celkem dobře na to, že jsem spala na tvrdém dřevu jenom s dekou . Tobě se určitě muselo spinkat lépe . Kožich musí být měkký." Odvětila jsem, zatímco mé vlasy odmítaly spolupracovat při vytváření copu . Ariis jenom pokrčil rameny a taky se snažil aspoň trochu upravit to hnízdo, které měl na hlavě .


„Ani já ani Yannari jsme nespali moc dlouho , byl jsem nucen prohrabovat se v těch štosech papírů, kvůli jedinému papíru, který tam Yannari založila a zapomněla, kde přesně ." Brblal zpod nosu a kývl hlavou na Yannari, která se pořád nevzbudila . Seděla na zemi a v rukou opravdu držela kousek žlutého starého pergamenu . Natáhla jsem se a opatrně ho vytáhla zpod jejích prstů. Text byl psaný divným písmem, které jsem neuměla přečíst, určitě jeden ze starých jazyků . No ten nákres jsem znala . Ta zbraň, kterou jsem před pár dny dostala od královny , přesně ta, která ležela vzadu za krabicemi obalená látkou a hlavně ta zbraň, s kterou jsem doufala, že nebudu muset nic dělat . Bohužel asi jsem se spletla .

„A co s tím? Co to vůbec je ?"


„Jak můžeš vidět, je to dokument , ale jestli se ptáš, co na něm stojí, tak jsou to poznámky o staré technice boje . Už se dlouho nepoužívá a je to vidět i na stavu stránek . Je to technika boje se Zamarach . To je tohle . Je nazvané podle drahokamů, které jsou zasazené v obou koncích a při spojení s uživatelem dodávají zbrani energii. Je to silná zbraň ." Vysvětloval a klouzal prstem po papíře . Neslyšela jsem ale nic, proč by byla špatná nebo něco tomu podobné .


„Když je to tak mocná zbraň, proč se tedy už nepoužívá ?" zeptala jsem se a on poukázal na střední drahokam v hodní části přesně v středě .
„Zamarach vysává svou energii z jeho uživatele , pokud jeho uživatel nemá dostatečně velké zásoby . Začne si energii brát z prostředí od všeho živého a nepřestane do doby, než se ústřední kámen opět nenaplní . Proto se nepoužívá . V bitvách, když byl jeho nositel zabit, začal vysávat energii všem kolem sebe . Je to jenom zbraň , nebere ohled na to, jestli bere energii spojenci nebo nepříteli . Dokonce vysával energii i zvířatům kolem . Byl nebezpečný a tak se přestal používat . Pořád ho však někteří oblibují a prohlašují ho za dokonalou zbraň . Především starší generace na něj nedá dopustit . Nechápu proč , v této době už se vyvinuli lepší zbraně, které nejsou tak nebezpečné, no lidem nenakážeš, co mají a co nemají mít rádi . A tak to vypadá, že si ho budeš muset oblíbit i ty ." ukončil to s úsměvem a já pořad v hlavě přemýšlela nad vším, co mi řekl . V žaludku se mi usadil nepříjemný pocit, že tohle opravdu nedopadne dobře .
„Jak to tak vidím, já už ti o tom nemusím ani nic říkat, veverka to zvládl sám ." Povzdechla si z ničeho nic Yannari . Byla jsem tak zaujatá Ariisovým povídáním, že jsem si ani nestihla všimnout, že se vzbudila . Zaklapla knihu, kterou držela a sebrala Ariisovi z ruky papír .
„Podstatné však je to, že tě s ním musíme naučit zacházet, jinak to může napáchat velké škody a na ty jsi expert i bez zbraně."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 14, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Forest SecretKde žijí příběhy. Začni objevovat