Je můj

345 30 7
                                    

Derek

To snad není pravda. Konečně jsem se Lahlyho zbavil. Umetl jsem si cestičku ke Stilesovi. A on s ním čeká dítě? Tohle je jako zlý sen. Tenhlekrát slyším svůj vnitřní hlas křičet víc.
Cítím jak se ve mě zvedá vlna vzteku, toužím po krvi.
Po Isaacovi krvi. Cítím jak se měním. Kdyby nebylo Deatona a Scotta byl bych se vrhnul na Stilese. To mění veškeré mé plány. Vše jsem měl tak dobře promyšlené.

Vytrhnu se Scottovi z rukou, otočím se a vyrazím ven z toho baráku.
V hlavě se mi honí myšlenky na Stilese. Cítím se zrazený. Udělal jsem vše proto abych Isaacovi změnil vzpomínky aby se už nikdy nevrátil sem do Beacon Hills. A můj debilní strýc ho přivede zpět. Už mi zbývá poslední možnost jak tohle skončit. Jen na to pomyslím rozlije se ji na tváři úsměv.
Má mysl se zklidní. Vnitřní hlas utichne. A já se vydám mimo Beacon Hills.

Isaac

U Petera jsem se zdržel víc jak hodinu. Stiles nevolal, ale jsem nervózní. To jeho zvracení se mi nelíbí, ani to jak neklidný měl spánek. Ze spánku křičel. A to mě probralo. A když jsem uslyšel nepravidelný tlukot srdce, hrozně mě to vyděsilo. Přešel jsem do ložnice ke Stilesovi, lehl jsem si k němu a stulil si ho do náruče. Byl to skvělý pocit. Jako by do mé náruče vždy patřil.

Když jsem ho držel v náruči, něco jsem uslyšel. Bylo to strašně divný, jako slabě bušící srdce. Ale Stilesovo to nebylo, proto jsem taky vlastně šel sem za Peterem. Nakonec jsem mu to neřekl co jsem slyšel. Nevěděl jsem co mu vlastně mám říct. Že slyším uvnitř Stilese ještě jedno srdce? A jak by to bylo možné?

Cestou ke Stilesovi se mi honily myšlenky na to co jsem slyšel. Když jsem byl už blízko, uslyšel jsem hlas Dereka Halea, který mě uzemnil. A v tu chvíli mi vše došlo. Pochopil jsem to slabě bušící srdce uvnitř Stilese.
Svět jako by se zastavil. Snažil jsem se sklidnit myšlenky. Cítil jsem slzy v očích. A třes v rukou.

Najednou se objevil Derek ve dveřích. Schoval jsem se do stínu, vypadá vztekle. Z ničeho nic se na jeho tvaři rozlije nebezpečný úsměv. Tohle se mi nelíbí. Nevěstí to nic dobrého.

Když zmizí z dohledu, vydám se zpět do domu. V obýváku spatřím Scotta držícího Stilese. Jen vejdu do jejich zorného pole, Stiles se snaží osušit nenápadně slzy. Okamžitě k němu přejdu a přesunu si ho do náruče. Nikdo nemluví, možná už odešli, nevnímám nic než Stilesovo tělo namáčknuté na to mé.

,,Isi?"
Ozve se z mého náručí Stiles.
,,Nemusíš nic říkat, všechno vím. Jsem vlkodlak, slyšel sem celý váš rozhovor."
Odpovím mu, a vemu ho za bradu abych si ho natočil tváří k sobě.
,,Sice si nevybavuji nic z našeho vztahu a manželství. Ale nevzdám to, ne teď když vím že čekáš moje dítě. Pokud se mi nevrátí vzpomínky, uděláme si jiné. Jsem si jistý, že jsem tě musel milovat. A včera na našem rande, jsem se do tebe zamiloval. Bylo to to nejkrásnější rande, který jsem kdy měl."
Řeknu mu a políbím ho.
,,Miluju tě Isaacu Lahly," zašeptá Stiles.

Vezmu Stilese opatrně do náruče a nesu ho do ložnice. Položím ho a přilehnu si k němu. V tu chvíli jsem opravdu šťastný.

Stiles

Ležím v náruči toho jediného kdo vlastní mé srdce. Slovy nelze vyjádřit jak moc jsem teď šťastnej. Isaac už ví o malém buráčkovi, a má snad i radost a chce být se mnou. 
Nic kromě jeho a malé nepotřebuji.

Rosi, ach bože, jak asi bude reagovat na ní?

,,Sti zlato, copak se děje?" Optá se mě.
,,Za chvíli by se měla vrátit Rosi od dědy." Odpovím mu nervózně.
,,A to je špatné?" Optá se mě a pohladí po boku.
,,Já jen, ona neví, že si na ní nepamatuješ."
,,Zlato jsem si jist, že si ji zamiluju přesně jako tebe," odpoví mi a přejede lehce svými rty, po mých.
Díky tomu nepatrnému dotyku, mnou projede slabý proud, jako by jeho rty byli elektrizující. Jak mě tyhle jemné doteky chyběli.

Musel jsem usnout, protože když jsem otevřel oči, vedle mě ležel Isaac spolu s Rosi v náruči a taky spali. Byl to přímo božskej pohled. Isiho kudrlinky působily, jako by vedle mě ležel anděl. I ve spánku bylo vidět, že mu nedělalo problém se znova sblížit s Ros. Ještě chvíli jsem ležel a užíval si pohled na dvě moje největší lásky.

Po chvíli jsem se rozhodl dojít koupit čerstvé pečivo a ovoce ke snídani. Vstal jsem a oblékl se.
Městečko vypadalo božsky po ránu. Na náměstí dnes probíhali trhy, a tak jsem se rozhodl, že nakoupím farmářské potraviny.

S taškou plnou ovoce, zeleniny, sýru jsem se vydal k domovu.
Vzal jsem to oklikou, abych u svých lásek byl co nejdřív.
Ale to jsem neměl dělat.

Z nenadání u mě zastavilo auto a něčí ruce mi zacpali pusu látkou, která byla něčím napuštěná.
A já upadl do černo-černé tmy.

Konečně dopsaná další kapitolka.
Doufám, že jste na mě nezanevřeli. A že se vám bude líbit. Moc moc děkuji za každou hvězdičku a přečtení. Jste opravdu užasní♡

Hope Dies LastKde žijí příběhy. Začni objevovat