35.část

875 63 2
                                    

Dlouho jsem seděla v obýváku a čekala, kdy se konečně vrátí. Až když hodiny odbily jednu ráno jsem se rozhodla jít spát. I přesto, že jsem byla v tom nevětším pohodlí neusnula jsem, protože mi chyběl. Chybělo mi jeho objetí, které mi dávala pocit jistoty a bezpečí, které jsem právě teď tolik potřebovala. Nevěděla jsem kde je, s kým je a co dělá. S největší pravděpodobností šel do klubu se opít nebo šel za Chazem či Ryanem. Když jsem se podívala na svůj mobil, zhrozila jsem se protože už byly čtyři hodiny ráno. Dostala jsem žízeň, takže jsem se postavila z postele a dveřmi se vydala dolů. Však z pokoje Kaz se ozývaly hlasy, takže mi to nedalo a musela jsem poslouchat. Vím, že by se nemělo, ale zvědavost byla silnější.

„Kat.. potřebuju sex," poznala jsem Justinovo hlas. Moje oči se otevřely ještě víc v šoku. Něco mi říkalo, že budu litovat toho, když tu zůstanu a budu poslouchat.

„Justine za prvé jsi opilej a za druhé, kvůli tomu mě budíš ve čtyři ráno?" řekla rozespale Kat. Posadila jsem se hned vedle dveří na zem a poslouchala dál. „Jestli jo tak moje rada zní, abys si ho šel vyhonit, protože já ti s tím nepomůžu," zavrčela.

„Ani by jsem nechtěl od tebe pomoc, já mám svoji Arielku," řekl sladce. Na jednu stranu mě hřál ten skvělý povit, že by mě nepodvedl, ale na druhou jsem byla zaražená, protože jsem nevěděla jestli to myslel tak, že mě má jako za holku nebo že na to má mě.

„Mám jet za rodičema?" odbočil úplně od tématu.

„To je tvoje rozhodnutí."

„Nikdy jsi nepřemýšlela najít svoje pravý rodiče?"

„Mám jen matku a ta je feťačka první třídy, takže pokud ještě není mrtvá tak doopravdy nemám zájem se s ní setkat, protože ji nenávidím," říkala naštvaným hlasem. Když teď nad tím přemýšlím nikdy jsem se Kat neptala proč ona byla daná k adopci. Teď už to vím a hned zítra ji musím obejmout.

„Aha," řekl jednoduše Justin.

„Běž spát, Justine."

„Mám jít za Ariel?"

„Nevím jestli tě ráda uvidí v takovým stavu, ale to uvidíš až za ní půjdeš. Buď tě zbije a nebo ti skočí kolem krku, protože jsi konečně přišel domu. Myslím, že to bude spíš ta první možnost," měla pravdu. Byla jsem na něj naštvaný, že se ani neozval kde je nebo kam šel. Měla jsem chuť tam teď vtrhnout a vrazit mu takovou, že by se mu hlava otočila o tři sta šedesát stupňů.

„Jdu za ní," když jsem si uvědomila, co právě řekl ihned jsem vstala a utíkala do svého pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a skočila na postel. Přikryla jsem se dekou a dělala, že spím. Po chvíli se dveře otevírají. Nemusela jsem se ani dívat a věděla jsem, kdo to je. Slyšela jsem jeho kroky k mé posteli a podle zvuku rozepínajícího se jeho opasku jsem hádala, že se svléká. Po několika dalších sekundách se postel prohla pod jeho vahou. Ruku si ovinul okolo mého pasu a přitáhl si mě k sobě blíž. Šel z něj cítit alkohol, ale to se dalo přetrpět, protože jsem konečně mohla v klidu spát. Byla jsem v jeho objetí.

Na zádech mi vyhrnul tričko a kreslil mi tam pomyslné obrazce. Bylo to příjemné a musela jsem se jemně pousmát. „Vím, že mě nejspíš neslyšíš, protože spíš, ale i tak ti to řeknu. Nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil, protože tě strašně moc miluju a mě by to bolelo tak sto krát víc, protože jsem tě nedokázal ochránit. Miluju na tobě každou část tvého těla. Tvoje oči jsou hypnotizující, dokázal by jsem se do nich dívat klidně celou věčnost, ale pak zaběhnu vždycky k tvým hebkým rtům, které na mě jakoby křičí, aby jsem je políbil. Když se mě dotýkáš mám povit jakoby jsem každou chvíli měl vyskočit z kůže a když jsem bez tebe jen několik hodin mám pocit, že zešílím. Připadám si tak sám a potom konečně přijdeš domů. Když jsi šťastná, jsem šťastný i já a pokaždé, když se usměješ musím se usmívat taky, protože ty jsi ten kdo mě dělá šťastným. Každý den, když usínám vedle tebe mi běží hlavou jaký mám štěstí že mám zrovna tebe. Pomáháš mi zapomenout na všechno špatný a ukazuješ mi to dobré.. Miluju tě a ne kvůli tvému vzhledu, ale kvůli tomu jaká jsi. Díky tomu jak jsi plachá mám pořád nutkání tě ochraňovat. Vím, možná to někdy přeháním a doopravdy mě to mrzí. Jsem žárlivý, když vidím nějakého kluka se s tebou bavit, protože v něm vidím hrozbu, protože jsi tak dokonalá. Nemusíš být dokonalá pro svět, stačí když jsi dokonalá pro mě. Ty jsi můj střed vesmíru a slibuji ti, že jednou si řekneme svoje ano před oltářem a naše děti budou běhat po obýváku. Taky si pořídíme psa a taky by jsem nejradši měl lamu, ale pochybuji o tom, že mi to dovolíš. Jen prostě chci, abys věděla, že přes všechny ty chyby co dělám tě miluji nadevše a dal by jsem za tebe svůj život."

Cítila jsem jak se mi slzy derou do očí. Nevydržela jsem to a potichu vzlykla. Trhl sebou, protože si nejspíš uvědomil, že nespím. Zdvihla jsem k němu zrak a on se na mě překvapeně podíval.

„Strašně moc tě miluju a tu lamu si klidně pořiď," usmála jsem se přes slzy a přitiskla e k němu ještě víc. Chvíli zůstal zaražený, ale potom si mě k sobě přitulil. Rty zabořil do mých vlasů a dal mi do nich nespočetně polibků.

Konečně jsem mohla v klidu spát.

Ráno jsem se probudila na sluneční paprsky, které mi svítily přímo do očí. Po několika minutách, kdy jsem se snažila nahmatat Justina vedle sebe jsem usoudila, že tu není. Pomalu jsem otevřela oči a podívala se kolem sebe. Žádné známky o tom, že by tu vůbec někdy byl. Protáhla jsem se, promnula si oči a následně vstala z postele. Ještě se zalepenými oči jsem procházela chodbou, což způsobilo, že jsem narazila do někoho, kdo právě vycházel z pokoje Kat.. Zdvihla jsem svůj pohled a rozespale se usmála na Chaze.

„Co tu děláš tak brzo ráno?" zachraptěla jsem.

„Ariel jsou tři odpoledne," zasmál se a spolu se mnou pokračoval dál chodbou. Na mé tváři se objevil překvapený výraz, ale nějak jsem to neřešila. Spolu jsme sešli dolů,, kde u stolu seděl Justin a o něčem se bavil s Rose. Však hned jak mě spatřil tak se postavil a šel mým směrem. Neubránila jsem se úsměvu, když mě silně obejmul. Ruce jsem si obmotala kolem jeho krku a zdvihla k němu pohled.

Svoje rty nalepil na ty mé. V břichu jsem cítila pověstné motýli a hlava se mi motala z náhlého návalu hormonů. Odtáhla jsem se od něj a hlavu si položila na jeho hruď. „Miluju tě," zamrmlala jsem mu do pokožky.

„Miluju tě," zopakoval a dal mi pusu do vlasů. Odtáhl se ode mě a za ruku mě tahal ke stolu. Podle výrazu Rose, která se nad námi rozplývala jsem poznala, že nejspíš konečně změnila názor na to, že se jí tohle nelíbí. Posadila jsem se na svoje místo a Justin vedle mě, kde jinak seděla Kat.

„Kde je vůbec Kat?" podívala jsem se na Chaze, který seděl naproti mně.

„Ještě spí," řekl jednoduše mezitím, co před nás všechny Rose pokládala talíře s palačinkami. Chaz se na ni vděčně usmál a pustil se do toho stejně jako já a Justin. Po celou dobu, co jsme jedli jsme se furt něčemu smáli, takže šlehačka byla všude po stole.

Potom, co jsme dojedli jsme talíře dali do dřezů a já s Justinem jsme se odebrali ke mně do pokoje. Chaz šel za Kat. Někdy nechápu jak ta holka může tak dlouho spát, když spí skoro pořád. Jen jsem nad tou myšlenkou zavrtěla hlavou a svalila se na svou postel.

„No moc se nerozvaluj, radši začni balit," opřela jsem se o lokty a nechápavě se podívala na Justina. Svrašila jsem čelo a on se na mě jen pobaveně díval, když stál u mé postele.

„Balit? Kam jedeme?"

„Letíme do Atlanty."

WingsKde žijí příběhy. Začni objevovat