22.část

1.2K 73 4
                                    

Seděla jsem na pohovce v obýváku, přikrytá dekou a dívala se na pohádku mého dětství. Lví král. Kovu byl vždycky můj favorit a zdál se mi ze všech nehezčí. Ciara má dobrý výběr. Nechápu, co proti němu furt Simba má.

Uchechtla jsem se nad svými myšlenkami.

Šíleně jsem se nudila. Roderig byl v práci, Rose v ateliéru a ostatní ve škole, která by jim podle digitálních hodin vedle televize měla právě teď končit. Vzdychla jsem a hlavu si položila na opěradlo. Asi to nepřežiju.

Po několika minutách jsem konečně slyšela jak se otevírají dveře. Otočila jsem tím směrem hlavu a uviděla Justina, který hned jak mě spatřil se usmál.

Vyzul se z bot, tašku hodil na zem a poměrně rychlým krokem šel ke mně. Zastavil se před pohovkou a následně se ke mně nahnul. Ruku mi položil na líce a své rty přilepil na ty mé. Pomalu si na mě lehl a já se neubránila úsměvu na jeho rtech.

„Justine - dole - je - Rose,“ říkala jsem mezi polibky.

„To mi je jedno,“ zamrmlal a znovu se přilepil na mé rty. Přestala jsem protestovat a prsty mu zajela do vlasů. Podepíral se rukami, aby mě nezalehl a pomalu se rty přesunul na můj krk. Jemné polibky se proměnily na dravé kousání a nakonec na sání.

Nevím jak budu vysvětlovat Rose, že mám cucflek i přesto, že s Ryanem nechodím.

Přes bradu se vrátil k mým rtům, vklouzl do mých úst jazykem a poprvé se rozkrokem otřel a ten můj. Oba jsme zavzdychali z náhlého vzrušení. Pevně jsem držela jeho tvář v blízkosti té mé jakoby mi měl utéct.

„Ehm.. ehm,“ ozvalo se vedle nás odkašlání.

Justin se ihned posadil stejně jako já. Oba jsme si oddechli, když jsme zjistili, že to byla jen Kat. „Bože Kat ani nevíš jak jsem se lekl,“ vyprskl Justin a postavil se z pohovky.

„Nemáte provádět Bůh ví co na pohovce, kde vás může kdokoliv vidět, buďte rádi, že to jsem jenom já jinak by jste měli průšvih,“ přísně se na nás oba podívala.

„Dej mi pokoj, Kat,“ zamrmlal Justin a odešel nahoru.

Nechápavě jsem se dívala na místo, kde ještě před chvílí stál a potom se uchechtla. „Tak tohle bylo dost divný,“ zamrmlala jsem a podívala se na Kat, který jen souhlasně přikývla.

Přeskočila opěradlo a sedla si do tureckého sedu vedle mě. Zakousla jsem si do rtu a následně si po něm přejela bříškami prstů. Usmála jsem se.

„Vysvětlíš mi to?“ tázavě se na mě podívala.

Otočila jsem na ni hlavu. „Sama to nechápu, ale vím, že on je to co chci.“

„Konečně!“ vyhrkla a ruce dala nahoru jakoby děkovala Bohu. „Konečně vám oboum došlo, že k sobě prostě patříte,“ šťastně se na mě usmála.

„Teď už to vím taky,“ pokývala jsem hlavou. „Co Chat?“ nadzdvihla jsem obočí.

Její výraz tváře poklesl. „Ani sama nevím, chováme se jeden k druhýmu jakoby jsme spolu chodili, ale nikdy se mě na to nezeptal a myslím, že je to tak lepší, protože za necelých osm měsíců už se nejspíš nikdy neuvidíme,“ její oči byly rázem skleněné.

Přisunula jsem se k ní a silně ji objala. Přes slzy se usmála a objala mě taky.

„Večeře!“ Roderigův hluboký hlas se rozezněl po domě, což mě donutilo vstát z postele a jít dolů. Zasedla jsem na místo vedle Kat a porozhlédla se po ostatních. Zastavila jsem se až na Justinovi, který se na mě s úšklebkem taky díval.

Úšklebek jsem mu vrátila a zakousla se do rtu. Zopakoval to. Kat do mě drkla loktem. Hnusně jsem se na ni podívala a ona jen očima tikala k Rose, která se na nás podezíravě dívala.

Ihned jsem sklopila pohled a po několika vteřinách, kdy moje oči padly na jídlo jsem se do něj ihned pustila. Dnes jsem měla větší hlad než obvykle, což bylo divné.

„Uvažovali jsme nad tím, že na Vánoce a Nový rok by jsme jeli na chatu do hor, co říkáte?“ na všechny se Rose tázavě podívala. Charlie a Rob přikyvovali, Kat jen přikývla, Justin pokrčil rameny na znak tomu, že mu to je jedno, takže se čekala jenom na mě.

„Fakt si myslíte, že postavit mě na lyže nebo na board je dobrý nápad?“ řekla jsem přiškrceně.

„Ano, furt si to myslíme,“ zákeřně se na mě usmála Rose.

„Tak fajn,“ vydechla jsem.

Po několika minutách jsme dojedli a tentokrát služba na umývání padla na mě a Justina, což bylo spíš výhodou, protože všichni ostatní šli spát.

„Já budu utírat nádobí,“ vyhrkla jsem.

„Ne, v žádném případě já nechci umývat,“ hnusně se na mě podíval,

„Prosím,“ udělala jsem na něj psí oči.

„Za co?“ šibalsky se na mě usmál.

„Co by jsi chtěl?“

„Pusu,“ ušklíbl se.

„Chováš se jak ve školce,“ odfrkla jsem s úsměvem.

„Ale i přesto mě miluješ,“ vítězně se na mě usmál.

„Kdo řekl, že tě miluju?“ nadzdvihla jsem obočí.

„Vím to.“

„Možná se mýlíš.“

„Nemyslím si, protože pokaždé, když se tě dotknu,“ bříšky prstů mi přejel po paži, „celá se zachvěješ,“ přesně jak řekl tak jsem se zachvěla a přitom znejistila, „když jsem u tebe blízko jsi nervózní,“ chytl mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě do těsné blízkosti, cítila jsem jak mi srdce vynechalo úder, „a když tě políbím nechceš přestat,“ zašeptal a přisál se mi na rty.

Opět ta chvíle, kdy se všechno zastaví a existuju jenom já a on. Jazykem mi vklouzl do úst a opřel mě o linku. Ruce jsem si obmotala kolem jeho krku a nehty ho škrábala na zátylku, což způsobilo že mu naskočila husí kůže.

„Ehm.. ehm..“ Justin ode mě ihned odskočil. Oba jsme se šokovaně podívali na Roderiga, co před námi stál jen v županu. „Budu dělat, že jsem to neviděl, když si se mnou dáte puding,“ usmál se na nás.

Odlehlo mi. Zasmála jsem se stejně jako Justin.  

„Neříkala Rose, že se toho nemáš dotýkat?“ podotkl Justin, když už Roderig kráčel ke stolu s pudingem v ruce.

„Možná jsem už starej šedivej dědek, ale taky porušuje pravidla. Jsem furt rebel,“ zasmál se a posadil se ke stolu.

S Justinem jsme si vzali taky puding a posadili se k němu. Povídali jsme si o všem možném, potom jsme misky dali do dřezu a každej se odebral do svého pokoje. S Justinem jsme se před jeho pokojem rozloučila polibkem a šla dál do svého.

Svlékla jsem se do spodního prádla a jelikož jsem byla moc líná se převlékat do pyžama tak jsem si jen tak lehla do postele.

 Sakra, neumyli jsme to nádobí. 

WingsKde žijí příběhy. Začni objevovat