(Suga X Jin) After the concert

6K 110 44
                                    

(-Min-)

Kim SeokJin

Jakmile jsme všichni opustili pódium, ukryl jsem se v zákulisí. Až tam šel slyšel neustávající jásot fanoušků. Svalil jsem se na gauč, jako nějaká troska, a nehodlal jsem vstávat. Zavřel jsem oči a v hlavě jsem si přehrával všechno, co jsem dnes udělal špatně. Věděl jsem, že jsem na sebe moc přísný, ale také jsem věděl, dokážu být lepší.

,,Šoupni sebou-" sykl po mně unavený NamJoon. Otevřel jsem oči a podíval se jeho směrem. Je celý zpocený a asi každou chvílí padne únavou, ale já na tom momentálně nebudu o moc lépe.

Posunu se a on si sedne hned vedle mě. Unaveně vydechne a potom nastane ticho, však ne na dlouho. ,,Dnes jsi byl skvělý," odmlčím se a věnuji mu úsměv. Koukne na mě.

,,Protože jsem do toho dal všechno," vydechne, ,,my všichni jsme do toho dali všechno." Usměje se. Sleduji jeho tmavé oči.

,,Bomba!" uslyším a než se stačím vzpamatovat, skočí na nás Tae. Tak spokojeně se zasměje.

,,Co to zase děláš?" vyleze z Joona otráveně a Tae na něj se smíchem koukne. Jen je sleduji.

,,Zabíjím čas," vypadne z něj a já nad tím pobaveně zavrtím hlavou.

,,Tak si běž zabíjet čas třeba s JungKookem," kvákne NamJoon.

,,On usnul," řekne Tae smutným tónem. ,,A Yoongi taky spí," pokračuje a já protočím oči v sloup.

,,A kdo je jako bude táhnout na hotel?" cekne hned Joon.

~~~~~

Min YoonGi

Vzbudí mě nepříjemné házení auta na nerovném terénu. Pomalu otevřu oči a začnu koukat kolem. ,,HoSeoku, nechceš taky?" uslyším vedle sebe hlas mého hyunga a šustění. Moje hlava se opírá o jeho rameno.

,,Jo, díky," tak zní HoSeokova odpověď. Nijak na sebe neupozorňuji. Ležím v příjemné poloze, tak se pokouším znovu usnout.

Když se dostávám do bodu, kdy člověk vlastně nespí, ale není ani vzhůru - do polospánku, přistane Jinova dlaň na mém stehně a to mě přivede zpět do reality. Pootevřu jedno očko a zaměřím se na prsty obepínající moji nohu.

Narovnám se, s čímž se snažím upozornit na moji bdělost. Jin svoji ruku stáhne. Podívám se na něj a potom na Hoseoka, který sedí hned vedle. Protáhnu se a HoSeok mi dá před nos balíček nějaké slané pochutiny. SeokJin se raději dívá úplně jiným směrem.

,,Jak daleko jsem ještě od hotelu?" vyleze ze mně otráveně. Bylo mi úplně jedno, že budu možná znít protivně, ale jsem prostě unavený a už chci do postele.

,,Už jen pár minut," řekne HoSeok a usměje se na mě. Povzdechnu si. Zase se opřu o rameno hyunga a snažím se opět usnout. Zavřu oči a začnu se soustředit jen na moji touhu znovu vytuhnout.

V tom ale ucítím dlaň na mých zádech. Jinova ruka začne předjíždět nahoru a dolů. Já jen vydechnu. Nejsem od něj na takové chování zvyklý, ale jeho hlazení mi bylo příjemné. Netrvalo dlouho a já jsem začal zase usínat.

~~~~~

,,S kým budu já?" uslyším, když se zase začnu pomalu probouzet. Nenápadně pootevřu jedno očko a kouknu kolem sebe. Všichni okupovali recepci a dohadovali se o nesmyslech. TaeHyung mě pevně držel v náručí a jen koukal.

ONE SHOTS [BTS] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat