15. kapitola

66 8 4
                                    

"Volané číslo je nedostupné, opakujte akci později...
.
.
Tento uživatel je již obsazen, chcete-li dostat znamení až dohovoří, stiskñete jedničku.
.
.
Chcete poslat hlasovou zprávu? Stiskněte hvězdičku.
.
.
Je nám líto, ale s tímto uživatelem není možné se spojit.
.
.
Potřebuje~~~~~~~
.
.
Ahoj Aby, tady táta, jsi v pořadku? Prosím zavolej hned až budeš moct, leze mi mráz po zádech,když si uvědomuji, že se v deset večer sama touláš po těch zatemělých uličkách...
.
.

Aby, Aby, ty jsi neměla utíkat z domu holka... Chapu, že tvůj starostlivý odčín může být občas neúnosnosný a jeho chování ti opravdu leze krkem, ale... kdyby jsi ho aspoñ jednou jedinkrát uposlechla a dbala jeho pokynům, možná by jsi teď nevysela polomrtvá někde hluboko v lese na laně, které je prolito tvou vlastní zašpiněnou krví a složeno z tvých nemocných orgánů,  přičemž má každý jinou šířku i tvar. Nejsem si tak nějak úplně jistá, jestli se ta šnůrka vysící zpod tvého bývalého krku dá nazývat lanem ovšem i kdyby ne,co já s tím nadělám? Možná jen brutálně sejmu ty, co mi budou neustále do hlavy cpát, že lano je dlouhá šnůra z tenkýn vlákenek provazů a všelijakých porostú, nikoli to, co zbylo z ldiského organismu potom,co jsem se k němu dokopala já.
  Kdyby jsi tenkrát sama nebloudila po lese s kapesním nožíkem ve své džínové docela stylové bundičce, tak by jsi si teď na gauči v obýváku užívala pohodlí domova a při sledování nějakého hororu by jsi upíjela černý čaj s dvěmi lžíčkami cukru, které si do čaje obvykle dáváš. Ptáš se snad jak to vím?
  Víš... nejsem na to úplně sama. Mám sestřičku a jednoho jediného dobrého kamaráda. Ti jsou a vždycky budou stát při mém boku a to při jakékoli situaci. Jsou to ty dvě slabě našedlé siulety lidských postav, které mi pomohli zdebastovat tvé tělo a rozkousíčkovat ho na malilinkaté dílečky. Jsou to ti, kteří tě  pomocí jednoho jednoduchého nelegálního únosu dostali až sem a tady už si s tebou vyhraji já s mými milovamými parťáky... Někteří tě probodají skrz na skrz a jiní tě prostřílejí až na kost. Mým nejoblíbenějším je takzvaný " Láskyplný boxer", který mi upomůže rozdrtit tvou tvář k nepoznání, aby tě ani ten tvůj tatíneček po příchodu na místo činu nepoznal. Pokud budu mít ovšem nějaké pochybnosti i tvé fyzické identitě,  zakopu tvé tělo někde tady na památku. Až tě ty hladové svůry ve snaze objevit něco k snědku objeví, budu mít zase čisté svědomí. Nikdo se nic nedozví, nikdo mě nepotrestá. Budu volná, volná jako vlaštovka cestující do teplých krajin. Párkrat přeci klopýtnu, tím jsem si jistá, ale stejně koneckonců zvítězím a převezmu vládu na tímhle zapadákovem, neboli "světem.
    

°Deník PSYCHOPATA° (SHORT STORY)Kde žijí příběhy. Začni objevovat