Why me HYUNG?

///////

Seděl jsem v tranzu na posteli. Studený pot jsem měl snad všude. Podíval jsem se s nechutí na hodinky od Taehyunga.

5:42

„Já snad Umřu.." Znovu jsem si lehl, pohledem jsem se díval na svůj bílý strop a přemýšlel. Přemýšlel jsem o tom snu. Jak jsem tak přemýšlel, došlo mí, že se mi to líbí. Ty plné rty, doteky a celkově všechno co v tom snu bylo. Nevědomky jsem si skousl spodní ret. Z tranzu mě vyrušilo upozornění na mobilu.

„To snad ne.." Sáhl jsem po mobilu. Ovšem že to je správa od něj.

YourDaddy: Ale ale. Nějak brzo vzhůru maličký. (:

BunnyKook: Mohl bych se ptát na to samé. ;)

Vážně mi už leze krkem.

YourDaddy: Bohužel mám práci, takže tak. (:
YourDaddy: Proč si vzhůru?

BunnyKook: Měl jsem divný sen.

YourDaddy: Mám tě dojít utěšit? (:

Trhlo ve mě. Byl jsem v rozpacích. Z nějakého důvodu jsem to chtěl, ale z většiny jsem to nechtěl.

BunnyKook: Není třeba. Udělám si snídani..

Vstal jsem a šel dolu po schodech. Vešel jsem do kuchyně rovnou k lednici. Mimochodem mám na sobě jenom boxerky, takže doufám že mě ten úchyl nevidí.

YourDaddy: Co nevidět ti budu snídaně dělat já~

BunnyKook: To určitě.

Z lednice jsem si vytáhl mléko. Popošel jsem ke kredenci a vzal jsem si lupínky. Aspoň něco, když tu mamka není.

YourDaddy: To není dvakrát výživné, chceš šok?

Sám ti dám šok..

BunnyKook: Pro tvou informaci. Nechci si podpálit dům.

Protočil jsem nad tím oči a šel si sednout k televizi. Jenže sotva co si sednu mi někdo musí zaklepat na dveře.

„Tak ale už.. ani sobotu nemůžu mít v klidu?!" Procedil jsem skrz zuby a šel otevřít. Nejdřív jsem se podíval skrz kukátko. Jimin? A nějaký zelenovlasý kluk? Otevřel jsem dveře a Vystrčil jsem jen hlavu. Přece před nimy nebudu skoro celý nahý.

„Mine? A ty si?.." Podíval jsem se na oba. Přeměřil jsem si oba od hlavy až k patě. Zastavil jsem tehdy, když jsem si všiml jejich propletených rukou.

„K-Kookie.. m-m-ůžeme dál?" Vykoktal ze sebe Jimin. Ten zelenovlasý nic neříkal. Měl pořád kamenný výraz. Nic jsem neřekl a otevřel dveře do kořán. Bylo mi v celku jedno, že jsem v boxerkách do doby, než jsem si všiml kluka co stál v okně. Jakmile jsem se podíval směrem k němu, dostal jsem šok.

„Aiiish! Kurňa ale už—" Podíval jsem se na ty dva, kteří se na mě nechápavě dívali. „Dojdu se oblíct a hned jsem tu. Chovejte se tu jako doma." Usmál jsem se na ně. Vzal jsem si mobil. Vyběhl jsem schody na horu a zavřel za sebou. Ve skříni jsem si vyhrabal tepláky s roztrhaným tričkem. Ještě než jsem odešel, jsem mu musel napsat.

BunnyKook: Za co?!

YourDaddy: Nauč se mi oblíkat! ;)

BunnyKook: To snad nemyslíš už vážně!

Dostal jsem další šok.

YourDaddy: Si můj, takže si to zapamatuj. BBy.

Naštvaně jsem si mobil dal do kapsy a odešel za nima. Přišel jsem do obýváku. Ještě před tím jsem přinesl čaj, který si kluci objednali.

„Tak." Sedl jsem si do křesla na proti nim. „O co jde? Poznám tě dlouho Jimine, když se takhle tváříš, tak mi něco chceš říct."
Jimin si začal mnout ruce. Podíval jsem se na toho druhého. Ten jen seděl a sledoval mě.

„T-to je M-m-min Yoo-ngi.." Vykoktal ze sebe. Znovu jsem se na něj podíval. Natáhl jsem k němu ruku a přátelsky se usmál.

„Jeon Jungkook těší mě." Yoongi mou ruku přijal a usmál se zpátky. Nevypadá tak špatně.

„Jungkooku." Promluvil Yoongi. „My ti musíme něco říct." Nadzvedl jsem jedno obočí. Už tak nějak tuším co, ale nejde mi to do hlavy.

„Poslouchám." Řekl jsem. Podepřel jsem si hlavu a usmál se.

„My spolu chodíme.."